Vzepřít se obrům

Na úvod musím nejdříve složit producentům hlubokou poklonu, protože to co dokázali s tak titerným rozpočtem je opravdu malý zázrak. Největší slabinou pro mne nebylo tolikráte přetřásaný křesťanský agitační apel, ale spíše samotný výběr sportu, neboť americký fotbal je běžnému středoevropanovi značně vzdálený. PS.Kdyby všechno v životě fungovalo jako v tomto filmu byla by to nádhera. (16.01.2011)

V americe stačí asi jenom natočit nábožensky založený film o americkým fotbalu a úspěch se dostaví sám.. Tady to ale tak podle mě nefunguje.. všecko se sere dokud nezačnou lidi věřit v boha.. pak se najednou vše otočí.. v nejdramatičtějších chvílích se střídá pohled na lidi, přes které bůh dělá svoje zázraky, s vlající americkou vlajkou.. předvídatelný konec a tipický americký happy end to pokazil uplně.. (22.04.2008)

Je úplně jedno, že se ztotožňuju s hlavní myšlenkou, že s Boží pomocí je možné VŠE. Tenhle film je natočený špatně. Ve všech ohledech tlačí na pilu medvědí silou a snaží se seč to jde ždímat diváka jako cizí bankovní účet. Co věta, to uvědomělá moudrost. A na mě té moudrosti bylo trochu moc. Trochu hodně moc (ten vozíčkář tam být nemuséééél). Přesto oceňuju, že se někdo dnes nebojí přijít s křesťanským filmem a nastavit tak svou tvář všelijakému hanění, kterého se film dočkal i na csfd od mnoha komentářů. To je odvaha a ta se cení. Takže velmi nadhodnocené 3*. (30.03.2012)

...With God, all things are possible. Vzepřít se Obrům (Obři je název nepřátelského sportovního týmu, takže název má být správně s velkým O) se zprvu zdá být klasickým sportovním filmem o outsiderech, kteří nakonec dosáhnou úspěchu a který je stejně tak předvídatelný, schématický a plný všech typických klišé a stereotypů (i na černochy dojde), jak se jen z nastínění zápletky může zdát. To bych byl ochoten ještě akceptovat, kdyby všichni herci nepřehrávali, chování postav nebylo jako z jiného vesmíru, s patosem by se to nepřehánělo za únosnou mez a hlavně by celý film nebyl neskonale nablblou a doslovnou, zaslepenou a plakátovou agitkou za víru v Boha, která nekřesťany donutí k smíchu a věřící k pláči nad zjednodušováním celé problematiky. Pokud milujete kýče, ve kterých postavy starých mužů na kolečkových křeslech hrdinně vstávají a ve kterém víra v Boha vyřeší úplně vše (Propadáš? Nevadí, uvěř v Boha a jsi jedničkář! - Jsi neplodná? Nevadí, přijmi Boha a budeš mít dvojčátka!), Vzepřít se Obrům je film pro vás. Já si raději pustím Vítěze a poražené Olivera Stonea, ten mě dokáže vtáhnout do víru dění, nebo Vzpomínku na Titány, kteří nejsou tak prostoduší, než tenhle verbal mindfuck. (10.02.2007)

Když jsem si na tenhle film měla udělat názor, poprvé v životě jsem se rozdělila na tyhle dvě osobnosti: na křesťanku a filmovou divačku. Jako pro křesťanku pro mě tenhle film měl několik silných míst, které mě "postrčily" a povzbudily ve víře. Jako filmovou divačku mě znechutil, protože nebyl pečlivě vykreslený, ale jen načrtnutý, zato až obludně obrovskými tahy, jaké jsou možné jen v USA. A budil dojem, že abyste mu uvěřili, potřebujete IQ vařené mrkve. Obě osobnosti se shodnou na tom, že lepší americký křesťanský film je Dýka a kříž (The Cross and the Switchblade). (26.09.2012)