Vzepřít se obrům

Ono je to fakt pekný a milý film. Akurát mi príde nepatrične malicherné modliť sa za víťazstvo v nejakom športe. Autorita podľa mňa nevyplýva automaticky, len z božej vôle, ale aj z toho, ako sa jej nositeľ chová. Ak sa chová zle, sám spochybňuje svoju autoritu, až ju stratí. Nemyslím si, že Boh splní všetky modlitby, tých čo sa modlia, hocako vrúcne. On vie, čo robí a nie je automat na plnenie snov. A na rozdiel od väčšiny Američanov si nemyslím, že úspech je nevyhnutným znakom božej priazne. Niekto musí aj prehrať, ba čo viac niekto musí byť posledný, tak to má byť. Boh je duch a je veľký už len tým, že existuje. To najcennejšie, čo dáva človeku, je on sám. On sa duchovne dáva víťazom aj porazeným, ako sám chce. (26.04.2016)

...With God, all things are possible. Vzepřít se Obrům (Obři je název nepřátelského sportovního týmu, takže název má být správně s velkým O) se zprvu zdá být klasickým sportovním filmem o outsiderech, kteří nakonec dosáhnou úspěchu a který je stejně tak předvídatelný, schématický a plný všech typických klišé a stereotypů (i na černochy dojde), jak se jen z nastínění zápletky může zdát. To bych byl ochoten ještě akceptovat, kdyby všichni herci nepřehrávali, chování postav nebylo jako z jiného vesmíru, s patosem by se to nepřehánělo za únosnou mez a hlavně by celý film nebyl neskonale nablblou a doslovnou, zaslepenou a plakátovou agitkou za víru v Boha, která nekřesťany donutí k smíchu a věřící k pláči nad zjednodušováním celé problematiky. Pokud milujete kýče, ve kterých postavy starých mužů na kolečkových křeslech hrdinně vstávají a ve kterém víra v Boha vyřeší úplně vše (Propadáš? Nevadí, uvěř v Boha a jsi jedničkář! - Jsi neplodná? Nevadí, přijmi Boha a budeš mít dvojčátka!), Vzepřít se Obrům je film pro vás. Já si raději pustím Vítěze a poražené Olivera Stonea, ten mě dokáže vtáhnout do víru dění, nebo Vzpomínku na Titány, kteří nejsou tak prostoduší, než tenhle verbal mindfuck. (10.02.2007)

Dnes už všem asi známý křesťanský film o americkém fotbalu na biblické škole…Problémy hráčů, rodičů a hlavně hlavního trenéra družstva (mimochodem hlavní roli si zahrál právě Alex)...Jak v životě tak na hřišti…Typický americký film...Život jde z kopce, nic se nedaří a pak happyending…Názorná ukázka, jak důvera v Boha může dovést k tomu pravému štěstí a odhodlání…„Když nám Bůh nikdy nedá děti, budeš ho stále milovat?“…Není to sice film do kina, ale určitě si ten film zamilujete...A když jsem na konci uslyšel jednu piseň od Casting Crowns, tak jsem vstal a zatleskal…Už se těším co Kendrick natočí příště… (22.04.2007)

Pokud to mělo být schválně zaměřené na křesťany tak se to dá pochopit, ale já do toho šel s nadějí užít si sportovní drama, ve scéně kdy celá škola seděla na hřišti a modlila se, mi přímo bylo trapně. Nejlepší co jsi udělal bylo že jsi našel krista.....Co je s bohem nemožné? Hrozný kecy. Přišel jsem na film když jsem viděl scénu jak Brock nese Jerremyho přes celé hřiště a to je perfektní a nejlepší scéna celýho filmu, jinak by to byl hroznej brak. Jacinda to popisuje asi nejlépe (19.01.2016)

Křesťanská agitka navlečená do helem a chráničů, která každého, kde se neveze na stejné vlně jako autoři, prožene záchvaty trapnosti nebo smíchu při každém "osudovém" breakpointu. Jenže - mimo realitu jsou všechny týmové filozofie a motivační proslovy, které udělají z bandy lazarů vítězný tým - a je jedno jestli jsou naražené na lásku k Bohu, škole, městu nebo quarterbackovi. (23.02.2009)