Po svatbě

Film s tak dobrými herci ani nemůže být v zásadě špatný, ale to neznamená, že se jedná o zbytečně natahovanou podívanou, ve které je místy osudových zvratů až přespříliš (spoiler: novomanželova nevěra je naprosto zbytečná a celá jeho postava je v rámci příběhu dost nadbytečná). Stejně tak typické atributy správné artovky, na které řada uživatelů nadává, jako kamera dívající se herci až do nosu, jsou zde dosti samoúčelné. A vzhledem k tématu se mě Po svatbě příliš emocionálně nedotklo, což považuji asi za největší mínus. Sečteno a podtrženo se jedná o docela slušný film, ale v rámci severské kinematografie jde o jeden z těch slabších kousků. (28.12.2012)

Zatim suverenne nejhorsi Bierova, kdy na vyssi uroven stavim i jeji kycovite romanticke komedie, ze kterych jde aspon vycist urcita mira nadsazky a zameru (nekdy vice a lepe - Jednou v zivote, nekdy mene a hura - Ten jediny). Po excelentnich Bratrich, kdy divak v ramci hodnoceni situace konfliktu prava a moralky bez dalsiho prijme i poradnou davku primeho utoku na city, tady o podobne hloubce nemuze byt ani rec. Podstata pribehu neni nijak originalni nebo inovativni. Pri prvnim naznaku zapletky je jasne, jak se veci maji, jake jsou vztahy mezi protagonisty a jak vse nakonec dopadne. Temer vsechny dialogy ci monolgy postav, vcetne vsech obradu, jsou jedno velke klise na nedelni odpoledne. Detailni zabery uslzenych oci postav se nejprve mohou jevit jako ucinny dramaticky prvek, jak divakovi naznacit, ze se zacina dit neco klicoveho, pozdeji se vsak diky jeho castemu pouzivani ucel stava prostredkem a funkcnost zdaleka neni naplnena. Plac a hystericke projevy jsou jednoduse vydiranim, jehoz jedinym efektem je, ze protagonistum divak nekolikrat za film na dalku vzkaze "drz uz hubu!" Kladem snimku je urcite charismaticky Mads Mikkelsen a sympaticti dalsi herci, kteri se vsak tentokrat stali pacienty poskozenymi medicinou, kterou jim pani reziserka naordinovala. Susanne Bier nijak nezatracuji, protoze sve kvality a osobitnost jiz bezesporu prokazala a jeji rukopis a odkazy na sve predesle pociny jsou v kazdem novem filmu znat, do budoucna by se vsak mela vyvarovat neceho podobneho, co predvedla nyni. (23.04.2008)

"Film patří k tomu nejlepšímu, co nám současná skandinávská kinematografie může nabídnout." A já se k tomu určitě přikláním. Základním elementem snímku, který vše drží pohromadě, není v žádném případě scénář (který je, co si budem, trošku přitažený za vlasy), nýbrž herecký tým. Vyzdvihnout musím typově přesně obsazeného Rolfa Lassgarda, který ve filmu předvede několik hereckých poloh a jeho výkon je dá se říct strhující. Na vařený nudli by mě utáhl i Mads Mikkelsen, jehož zjev volá po charakterních rolích, ale zde vystihl vyléčeného alkoholika/dobráka naprosto přesně. Film je natočen "napínavě" - nejsou tu žádné větší akce, ale kamera je neustále v pohybu, zabírá detaily a mění polohy. Celkový dojem z filmu je ale trošku rozpačitý. Scénáristé si vyhráli, ale přece jen to všechno působí trošku neuvěřitelně (což v kontrastu s civilní formou snímku příliš nepasuje). 70% (15.09.2007)

Nevadí mi občasný patos, neberu přílišnou melodramatičnost. Po svatbě nevydírá, Po svatbě nabízí hutné drama s nefalšovanými emocemi. A ukazuje, co tolik chybí naší kinematografii – realističnost. Dánská filmařka Susanne Bier (ještě nikdy mě po filmové stránce nezklamala) se i tentokrát hlásí k tradici severské filmové školy. Opět si osahává desatero prohlášení Dogma 95, nenechává se jím ale svázat a bere si jen to, co skutečně pomůže příběhu. Ten se dá odvyprávět v několika větách. Jacob jen těžce nachází své místo pod Sluncem, smysl života mu naplno ukazuje až sirotčinec kdesi v Indii. Jenže svůj boj o hladové krky pomalu ale jistě prohrává a aby se z jeho dětí nestaly žebráci v nebezpečných ulicích, musí z rodného Dánska získat prostředky na svůj nový projekt. Potencionálním mecenášem se stane Jørgen, který lopatou přehazuje miliony a zrovna očekává svatbu své jediné dcery. Tam podle něj Jacob nesmí chybět.. Po svatbě lehce připomene jiné dánské drama Rodinná oslava, i tam se schází velká rodina, i tam se razantně změnilo několik lidských osudů. Bier vtáhne do děje, ale odmítá naznačovat, kam se bude děj ubírat. Dle mého jí jde hra s divákem znamenitě, lepší je předem nic nečíst, protože leckteré recenze zbytečně poodkrývají až příliš. Události velmi brzy začnou dávat logiku, z které mrazí. Svatba se tak stane katalyzátorem následujících událostí, ve kterém hrají první housle lidské reakce. Režisérka nesoudí, nemoralizuje, její postavy dýchají autenticitou, herci zase pro film. V silných momentech se mnohdy nedočkáme jediného slova, postavy hrají jen prostřednictvím pohledů a mimiky. Právě herecký koncert ústřední dvojice (Mads Mikkelsen a Rolf Lassgård) je úchvatný. Mikkelsen je přesně tím typem herce, který zaujme, i když by si měnil třeba jen košili nebo čistil zuby. Po prvních desítkách minut jsem nečekal, že fláknu trochu nadhodnocených pět hvězd (s kterými nadmíru šetřím), ale nyní jsem za to rád. I za to, že celou délku diváka provází naprosto trefná hudba islandské formace Sigur Rós. Prostě tenhle šálek byl připravený v hodně kvalitním kávovaru. A to kafe zrovna moc nepiju.. 90%.. A těším se na Lepší svět (Hævnen / In a Better World).. (11.01.2011)

Výborný film, který se mnou vydatně zacloumal. Na můj vkus se zde ovšem řeší snad až moc věcí najednou - jak píše POMO, z tohoto filmu by šly klidně udělat filmy dva, ne-li více. Teď samozřejmě otázka, jestli to filmu vyčítat - osobně se mi třeba líbí, že děj je skutečně nepředvídatelný a dokáže díky tomu několikrát překvapit, ale osobně mi to všechno prostě přišlo "až moc", špatně se to vysvětluje, je to spíš záležitost intuice. Na filmu mi rovněž vadila roztřesená kamera, kterou nemůžu ani vystát a zde mě teda vážně srala fest. Tím ovšem nedlouhý seznam mých výtek k tomuto filmu končí a jinak je to za mě samá chvála - herci jsou excelentní a scénář je nabit neuvěřitelnými emocemi. Velmi, velmi silný film, kterému však v mých očích k naprosté dokonalosti přece jen něco chybí - proto "jen" za 4 hvězdy. Mimochodem zrovna u tohoto filmu mi přijde praštěné cpát ho do kategorie "skandinávské kinematografie", kterou do značné míry vnímám jako umělou a jejíž typické atributy jsem zde hlavně ani nějak nenašel. (16.08.2015)