Americký gangster

Zatímco většina věhlasných režisérů v tomto věku točí už jenom pouze pro vlastní zábavu, přichází Ridley Scott s tak neskutečně uvědomělým a řemeslně geniálním dílem, až zůstává rozum stát. Dvouapůlhodinová esence spalující filmařiny, která strhne unikátním odérem doby, perfektně napsanými a skvěle odehranými party a v neposlední řadě též naturalistickým násilím, bez kterého se správný gangster neobejde. Scott extrahuje to nejpodstatnější ze Scorseseho, De Palmy či Manna, ale přitom zůstává neskutečně svůj, tzn. sebejistý tvůrce s unikátním autorským obtiskem, který se divákovi navždy nesmazatelně zaryje do hlavy. Tady nemá smysl šetřit superlativy. Věřte, že Oscary za střih, kameru a režii jsou rozdány už teď! Edit: Absence (byť!) nominace v těchto kategoriích je největším zločinem Americké filmové akademie od začátku nového století! Strčte si ty Oscary do prdele! (03.11.2007)

Další z žánrových cvičení Ridleyho Scotta, tentokrát na téma gangsterka bez jakéhokoliv zdání respektu či možných sympatií k titulní postavě. Denzel Washington se velmi působivě převtělil do jednoho z největších kriminálníků sedmdesátých let (včetně harlemského gengsta nigga přízvuku, který se každý naučil nenávidět při GTA: San Andreas), a Russel Crowe si zase střihl zajímavou postavu epes rádes poctivého policajta (později prokurátora a později advokáta, ehm), který je ale táta na baterky a neskutečný kurevník k tomu. Scénář Stevena Zailliana v kombinaci s uvedenými výkony a Scottovým vedením vytváří zatraceně třaskavou směs, která dýchá zobrazovanou dobou a reálným životem hlavních postav - a rozhodně to není proto, že by to bylo točené na motivy skutečných událostí. Scott se nepokouší hlavního antihrdinu nějak glorifikovat, jen ho ukazuje z jeho vlastního pohledu - jako spořádaného občana platícího daně a především milujícího svoji rozvětvenou rodinu; jako někoho, kdo si absolutně neuvědomuje, co jeho super byznys s kvalitním heroinem dělá s obyvateli té "jeho" čtvrti, kterou chtěl tolik chránit před ostatními šmejdy. Americký Gangster je prostě precizně natočený a svým způsobem svébytný příspěvek k žánru. Stopáž je sice možná trochu dlouhá, ale skutečně je na co se celou tu dobu dívat - a vlastně i co poslouchat, protože hudba je tu taky vynikající. 80% (30.03.2013)

Nebudu popírat, že Amerického gangstera si užijí nejvíc cinefilové, kteří mají opravdu nakoukáno a rádi si doma kreslí schémata a při projekci dělají poznámky, ale říct o Scottově mistrovském díle, že je "chlapsky chladné a dokonalé, bez zapamatováníhodné scény" či "že konfrontace obou hlavních postav není dostatečně vytěžena a závěr je neuspokojivý", není na místě._____ Americký gangster pracuje s divákovou žánrovou pamětí z jiných filmů, kdy důmyslně užívá scén ze známějších, žánrově spřízněných opusů (gangstersko-mafiánských) a zasazuje je do zcela jiného kontextuálního rámce, nedovolí se nám jimi opájet a vytrhávat z díla, posunují většinou vyprávění dopředu. (Osobně si cením víc filmů, u nichž nemůžete pustit kamarádům jednu scénu a ukázat jim na ní, jak je kousek geniální, ale nutné je k doceněńí zhlédnout celý film.) Proč tomu tak je? Scottův první gangstersko-mafiánský opus po Černém dešti je totiž progresivní v uchopení postav, které nejsou chronicky známými tvářemi zločinu (žádný Carlito Brigante, Al Capone a jim podobní) a ze žánrové škatulky se vymaňují a jsou skutečně dýchající a živelné._____ Uchopení postav slouží i k podvratnosti vůči žánru, kdy ústřední postavy se musí maskovat anebo za maskování-podobání se jiné filmové postavě, populární v té době, někoho jiného peskovat, protože film vypadající jako natočený v 70. letech nenabízí modelové postavy v žánrových filmech, ale modelové žánrové scény, v nichž se ocitnou reálné postavy. Pokud by ve filmových 70. postava policajta proti někomu vedla vyšetřování a věděla by, že její sbor je prohnilý, vyřídila by si to se všemi po "dirtyharryovsku" a rozhodně by nevracela nalezené peníze z drog. To platí i o té záporné, netypicky černé, která by ráda byla šedou eminencí v pozadí, ale nemůže, protože "zlo" je ve Scottově genialitě zpřitomňováno (doporučuji vyčkat do konce závěrečných titulků). V tomhle bijáku nejsou žádní uhlazení skautíkové ala Serpico a pokud jste negr libující si v blaxploitationech, tak se podle nich neoblíkejte, protože na sebe strháváte moc pozornosti a rozhodně se neinspirujte kultem jako Superfly (pro nezasvěcené: obskurně kýčovité blaxploitation o vzestupu a pádu mafiánského dealera drog)!_____ Abych to zkrátil: takhle precizní podívaná (kterou si v kině určitě ještě několikrát zopakuji) tady nebyla od Fincherova Zodiaca či Spielbergova Mnichovu a připojuji se k těm, kteří Amerického gangstera řadí k vrcholům tvorby Ridleyho Scotta a vrcholům mafiánsko-gangsterského žánru spolu se Scorseseho a De Palmovými pastiši. (Lidem vyčítajícím "chlapskou chladnost": emocemi prodchnuté epické díla o vzestupu a pádu mafiána si hledejte u Scorseseho, kdy se femme fatale ukážou být ženami-vamp, ale ne v příběhu, kde vše ovlivňují média a z nich se dozvídáme informace.) Dospělý projekt, který ve své neokázalosti a vychytralé podvratnosti má nejblíže k Tarantinově Jackii Brownové... P.S. Chci osouložit Gimpa, jsem zvrhlý. (03.01.2008)

Řeknu to takhle. Ridley Scott je můj nejoblíbenější režisér. Dvojici Ridley Scott & Russell Crowe mám spojenou s filmem, který byl roky můj Top 1. Ze všech filmových žánrů mám nejraději gangsterky a žádné období dějin nemám tak zmáknuté jako šedesátá až sedmdesátá léta v USA. A pak všechny ty superlativy kolem. "Fenomenální gangsterský film, který bezpečně zasídlí na předních stupních žebříčků jako jeden z nejlepších filmů roku 2007." -Renton "Excelentní podívaná bez jediné chyby." -Djkoma. Možná nejlepší film poslední pětiletky -Indiana. Člověk se až pomalu začne bát na podobný film zajít. Co když mě to zklame jako loni Skrytá identita? Co když to bude nuda? Co když...? Dlouho jsem tedy Amerického gangstera odkládala. A světě div se. Ono si to skutečně jiné než nadpůrměrné hodnocení nezaslouží! Amatér žánru Ridley Scott dokázal natočit možná nejzajímavější gangserku od dob Scorseseho Casina v '95. Jeho film není přehnaně brutální (narozdíl od Zjizvené tváře), nemá vrchol, jeden moment, který by vám po dvaceti letech utkvěl v hlavě (narozdíl od Carlitovy cesty), není plný Sicilanů (narozdíl od Kmotra), nikdo tam nikoho neumlátí basebalkou (narozdíl od Mafiánů). Americký gangster si jde od počátku vlastní cestou. Už dlouho se mi to u novějších filmů nestalo, ale i přes extrémní délku jsem se ani minutu nenudila. Dvou-a-půl-hodinový příběh nám Ridley servíruje s jistostí Mistra, který neudělá jediný přešlap, stejně jako jeho dvě hlavní hvězdy, které jsou si až ukázkově nepodobné (třeba scéna s krocanem u Lucasů a sendvičem u Robertse), přesto byste jejich charaktery hledali někde v odstínu šedé; ne bílé a černé, kam by scénář (i filmový plakát :-) mohl svádět. Za největšího machra Amerického gangstera ale stejně považuji Joshe Brolina v roli detektiva Trupa, který vystihl tak slizkého a odporného manipulátora, že vám i po několika měsících zůstane v hlavě. Kde je pro něj Oscarová nominace za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli? Kde je nominace pro kameramana? A hlavně: Kde je nominace pro Ridleyho za režii?! Páni akademici si to u mě - po loňském ocenění naprosto nesrovnavatelně horší Skryté identity - jednoduše letos zkurvili ještě víc. "Soudci, právnící, poldové, politici. Když zabráníme dovozu drog, bude 100 000 lidí bez práce." (27.01.2008)

Není to Scorseseho odysea na mafiánský život, není zde proklatě líbivý vzestup a strmý pád, ale spíše jemně prokreslený souboj dvou mužů na opačné straně zákona. Dlouho o sobě nevědí, film přeskakuje z jedné linie do druhé, věnuje se detailům, kultuře, americké společnosti na přelomu 60. a 70. let... Výsledkem je celistvý obraz komplexní gangsterky, která ani nepotřebuje akční scény k tomu, aby působila intenzivně. 9/10 (04.03.2008)