Americký gangster

Frank Lucas (70s) - biggest heroin kingpin... Frank Lucas (since 90s) - retired drug dealer. Strhující podívaná, kterou je nesmírně zajímavé sledovat z pohledu vývoje postav, zejména té hlavní, která jako by se poučila z přešlapů svých filmových předchůdců (nabízí se srovnání se Scarface nebo Heat) a její pád není tak úplně smrtelný. P.S. Film mi opět potvrdil, že sedmdesátá léta měla naprosto jedinečný styl a atmosféru, naproti tomu léta devadesátá neměla styl žádný. (03.04.2011)

Filmařsky precizní sloučení rise-to-power gangsterky a stylového krimi procedurálu. Zatímco do Lucasova soukromí nahlížíme od začátku, Robertsův osobní život pouze zdržuje vyšetřování a vyprávění. Scott suverénně kombinuje styly a témata filmů, které byly ve Státech v dané době v kurzu (blaxploitation, realistické krimi jako Serpico, Drsný Harry, Francouzská spojka) a zároveň nás provádí dějinami gangsterského žánru od jeho prvopočátků. Na to, jak je film dlouhý a málo akční (zvlášť v režisérském sestřihu, faktograficky ještě výrazně hutnějším než kinoverze), je zároveň překvapivě svižný, neboť nás nepřetržitě zásobuje novými informacemi a informace již známé zasazuje do širších souvislostí. Právě díky neustále upozorňování na dobový kontext a existenci mnohem rozsáhlejší sítě je tohle koncentrovaně odvyprávěné, nezjednodušující drama nejen o jednom ctižádostivém mafiánovi a jednom zarputilém poldovi, ale o Americe jako takové. Takhle se má učit dějepis. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, Renton, Marius, mm13, Texas, Crawler-D (11.11.2007)

Tak jsem se po několikaměsíčním naléhání jednoho kámoše konečně kouknul na Amerického gangstera a nemůžu se zbavit mírného nadšení. Naprosto bezchybná režie a bravurní herecké výkony (i když Denzela jinak moc nemusím) se zde pojí se zajímavým příběhem (alespoň pro mě, gangsterky nemám vůbec nakoukané, takže v rámci žánru nemůžu porovnávat) a vznikl tak jednoznačně pětihvězdičkový film. Ačkoli jsou mi obecně sympatičtější film s poloviční stopáží, u tohoto jsem se nenudil ani minutu. (03.07.2008)

Soundtrack Marc Streitenfeld: 1. Do You Feel Me - Anthony Hamilton ,2. Why Don't We Do It In The Road? - Lowell Fulson ,3. No Shoes - John Lee Hooker ,4. Across 110th Street - Bobby Womack ,5. Stone Cold - Anthony Hamilton ,6. Hold On I'm Comin' - Sam & Dave ,7. I'll Take You There - The Staple Singers ,8. Can't Truss It - Public Enemy ,9. Checkin' Up On My Baby - Hank Shocklee ,10. Club Jam - Hank Shocklee ,11. Railroad - Hank Shocklee ,12. Nicky Barnes - Hank Shocklee ,13. Hundred Percent Pure - Marc Streitenfeld ,14. Frank Lucas - Marc Streitenfeld , (10.06.2011)

Gangstera jsem viděl dva dny po dvojnásobném nasátí finální verze Blade Runnera a překvapilo mě, jak moc podobné mi ty filmy připadaly. Žádný z nich nemá výraznou scénu, jeden nebo dva vrcholy, které by na sebe strhávaly pozornost a bránily postupné gradaci. A je to dobře, protože tenhle volně vyprávěný příběh jednak vypadá jako opravdový výsek ze skutečných událostí a hlavně do sebe - podobně jako Blade Runner - vcucne a rozemele až v samotném finále. Ridleyho další pecka bez zjevných slabých míst navíc výborně tematizuje etické a ideové základy, na nichž vyrostla dnešní Amerika. Dnešní pořadí slavných dědoušků proto zní: Ridley, Clint, pak dlouho dlouho nic ... a nakonec přechválený Marty. (04.01.2008)