Den sovy

Policajti a mafiáni se dívají na sebe přes náměstí, dalekohledy do oken. A také o sobě mnoho ví, možná že všechno. A kdo vyhraje? Jako obvykle ten, kdo má podporu (pracujícího) lidu. Nejsou ta šedesátá léta v Itálii nějak podobná devadesátým v Česku. Pozn.: V té době jsem jel s "politiky a podnikateli" do Frankfurtu jako tlumočník, dojednávat půjčku na stavbu odpočívadla pro kamiony na D1. Policajti u toho nebyli. (25.10.2016)

Ta smutná naléhavost tvůrcova sdělení na mě dopadla cca 10 minut po odkoukání snímku, psal se rok 1968 a já musím pomyslně smeknout, ta ostrá kritika je tu zřejmá a podle mne i na místě.. Ono být obyčejným pěšákem nebylo (a zřejmě asi nikdy nebude) vůbec jednoduché a kdo se nechtěl podvolit, dostal asfaltovou deku.. Svobodná volba tu neexistuje.. Nicméně pochválit musím herecký ansámbl, všichni ve svých rolích skvělí, Franco Nero jako kapitán Bellodi, který se upřímně a ze všech sil snaží vyřešit vraždu šéfa stavební společnosti a zmizení nepohodlného svědka, pak zoufalá a nešťastná Rosa, jejíž mlčení jsem s ohledem na dceru chápala a prolité slzy věřila, no a Don Mariano, pro mě rozporuplná a svým způsobem nepochopitelná postava, ovšem Lee J. Cobb výborný.. (21.01.2021)

Damiano Damiani zkrátka tyhle detektivní, sociálně kritické snímky, které tepaly do mafiánských poměrů italské společnosti 60. a 70. let, uměl fantasticky. Tenhle snímek si vás zrovna nezíská během úvodní půlhodiny a člověk trošku tápe v té změti jmen, ale s přibývající stopáží je lépe a lépe. Je to skvěle zrežírováno (uteče to jako voda), je to kriticky trefné a závěrečné scéna s potentáty na balkóně, s hláškou „Bellodi byl muž, tamten je plevel.“, tak nějak výstižně uzavírá, že boj s mafií je marný a možná i předem prohraný. Claudia jako vždy krásná, Franco Nero chlapecky charismatický již ve svém mladém věku a Lee J. Cobb přesně trefil povahu dona Mariana, kterého se všichni bojí a vedou ho v úctě….tam, na Sicílii, kde platí vlastní zákony a společenská hierarchie. (18.04.2016)

Kriminálka průměrná, ale sonda do fungování italského jihu téměř bezchybná. Sympatické je, že se tu neřeší náklady drog a zbraní, ale materiálové náhražky při stavbě silnic. Bezchybně zvolené lokace plus Claudia Cardinale dotvářejí kolorit patriarchálně založené Sicílie. I když, je jasné, že velkou ženskou roli musela hrát velká hvězda, CC mi ale v celkovém kontextu neseděla jako výjimečně krásná ženská, která živoří na polorozbořeným statku a nechá sebou vláčet svévolí mafie i policie. Podobně jako ve Ctihodných mrtvolách Max von Sydow, tak i tady skvělý Lee J. Cobb prezentuje svéráznej náhled na nezměnitelný stav věcí. A beru na milost Franca Nera, ten tady sbírá tisíc bodů za charisma. (28.02.2017)

Scenáristicky poněkud slabé, příliš mnoha zvratů v ději se nedočkáme a ty, co jsou, očekáváme dopředu. Ale účel filmu byl nejspíš jiný - ukázat všem, kteří drží hubu a krok s mafií, že ve výsledku leda tak můžou přijít o své bližní, svou skutečnou čest, své děti, a ještě budou nuceni na náměstí vyřvávat těm rádoby "slušným" mužům hurá a sláva. (27.08.2009)