Hry bez hranic

Jeden z nejlepších soutěžních pořadů typu Pevnost Boyard či Po stopách Xapatanu. Sledovat jsem to začal více až někdy v 90. letech, ale dodnes si pamatuji i díly bez české účasti. Můžu to vidět i po několikáté repríze a pořád to přináší moře zábavy. Jenom naše moderátorka Marcela Augustová to trochu přeháněla z optimismem :-) Jsme čtvrtí nejlepší v Evropě a to je pořád skvělé :)) (ze 4 týmů) (01.07.2010)

Přesně jak napsal už Dudek , naprosto kultovní a fantastická soutěžní hra mezinárodních rozměrů, tuším snad vždy 9 týmů z Evropy. Pořadem nás provázeli alespoň v jejich začátcích oblíbení moderátoři ČT Martina Adamcová, Marcela Augustová a Petr Vichnar. Jako puberťák jsem si nenechal v České televizi ujít ani jeden díl tohoto kdysi tak populárního mezinárodního soutěžního klání. Nevím jak už je to dlouho, ale myslím že tak kolem roku 1992 (já osobně ji začal sledovat asi až kolem roku 1993) dorazila i k nám a já jsem vždy s takovým zaujetím a se zatajeným dechem sledoval soutěžní výkony v různých a v opravdu v sofistikovaných soutěžích nejen našich družstev. A věřte tomu nebyli jsme vůbec špatní a kolikrát jsme dokázali v této diváky oblíbené soutěži i zvítězit, a to sice hned při svém prvním startu v roce 1992 v Třebíči, v roce 1994 v České Třebové a v roce 1995 v Brně co si pamatuji, tqo naši předvedli vůbec jeden z nejlepších a nejfamóznějších výkonů vůbec. A všimněte si ještě jedné věci, 1qvždy to bylo doma a převážně se toto nepsané pravidlo potvrzovalo i u jiných družstev z jiných zemí, dřív anebo později. Škoda že se celá soutěž někdy kolem roku 1999 přestala vysílat. A reprízy starších dílů ČT zatím nehodlá opakovat. Po Boyardu moje nejoblíbenější televizní soutěž a příjemná nostalgie na soutěžní pořady doby minulé.Tady je:český downolad. (15.10.2006)

Na první dojem tento coubertinovský soutěžní pořad působil spíše infantilně, k čemuž ve velké míře přispívá i někdy obtížně snesitelný český voice-over, s přibývající zvyklostí ale tento formát zaujal i mě a i když jednotlivé disciplíny nijak zvlášť neprožívám, v momentu, kdy reprezentanti Československa se, třeba jen na chvíli, dostali do popředí celého klání, jsem přistihl své koutky úst, jak se cukají. Souhlasím s bergem.12, že tato soutěž podobně jako různá sportovní střetnutí podstatně více dokáží pozvednout národní hrdost a tzv. zmenšit svět, než kdejaké v zásadě nic neřešící oficiální summity. (Viděny pouze starší díly v rámci letní reprízy na ČT.) (11.08.2010)

Program som ako decko miloval. Pravidelne som s rodičmi usedal pred bedňu a fandil tým "našim" ;) Myšlienka hier je ale platná aj dnes, aj keď, žiaľ, neviem o tom, že by nejaká krajina pokračovala v tejto tradícií. Výborný nápad, skvelá zábava. Zbožňoval som "šľahnuté" témy, podľa ktorých krajiny pripravovali hry aj jednotlivé disciplíny. Bola to taká malá, pravidelná "kinderolympiáda" :) (18.11.2013)

Miloval jsem tuto mezinárodní soutěž a svého času jsem si nenechal ujít žádný díl. Dokonce se jeden z dílů odehrál i v našem malém městečku na Valašsku ve skanzenu (rok 1992). Mělo tu správnou šťávu, rozmanitost soutěží i krásné medailonky z daných států (měst). Ani dnes nedám na Hry bez hranic dopustit a co šlo, mám doma „soslé“. Takže v tomto případě dávám jasný plný počet hvězd… (10.01.2019)