28 týdnů poté

Oproti jedničce je tu jasný odklon od hororové atmosféry (resp. snahy o ní) a film se stává krvavou jízdou po Londýně. Zábavnost rozhodně vzrostla od mdlého prvního dílu a konečně vidíte postavy, u kterých není zdaleka jasné kdo umře. Dokonce jsem se dočkal i několika scén, které jsem opravdu chtěl někdy vidět a čekal jsem který režisér ve svém filmu propustí právě tu krvavou strunu své fantazie. Jak lehce se pomocí vrtulníku dají vytvořit z pole jatka nám režisér ukazuje s chutí a konečně pořádnou dávkou krve. Rozhodně 28 týdnů poté není i přes všechny patrné nedostatky špatný film, který by zklamal. Ukazuje jinou stranu mince zombie hororů, v které se nešetři krví a mrtvými lidmi i masožravými potvorami co je ještě před pár okamžiky honili. Ať žije krev a těším se do Paříže. (31.07.2007)

Akčnější sourozenec o poznání uhlazenějších 28 DNÍ POTÉ nabízí především mnohem víc akce, víc záběrů na trhání lidských těl a jednu lahůdkovou scénu kde figuruje helikoptéra, hejno zombíků a vrtule. Obsazení se taktéž povedlo, od Roberta, po oba schopné dětské herce, ale i odstřelovač byl "cool" a doktorka naštěstí nebyla hysterická megera, ale vcelku sympatická osoba. Srovnávat s prvním dílem se moc dobře nedá, protože každý chtěl sdělit něco jiného a každému se to svým způsobem povedlo. A jak už tomu bylo i u 28 DNÍ POTÉ, i tady je film doplněn výborným soundtrackem a jeho mistrném zakomponování do obrazu. 80% (04.01.2009)

Klimbající ultrarychlí magoři znovu v akci. První Boyleův výlet si pamatuji jen hodně matně. Vím, že to bylo docela dobré (tři hvězdy), ale i tu mírnou hořkou pachuť si vybavuju. Vyprázdněné ulice Londýna se vrátily, dlouho jsem tenhle kousek přehlížel a teď jsem vlastně i rád, že je tu nějaký Španěl Juan Carlos Fresnadillo. Jeho dítko ukazuje Británii částečně vyčištěnou od infikovaných krvežíznivců a do Londýna se pomalu vrací „normální“ život. První minuty jsou výborné. Atmosféra vylidněného (a přesto „vzkvétajícího“) Londýna je velmi působivá, rodinná linie neruší. Jenže pak se přitvrdí. Naneštěstí v době, kdy bylo asi už dávno po půlnoci a scénáristé měli raději vypnout počítače a jít spát. Nákaza se totiž začne dál šířit (promakaný vojensko-vědecký systém, kdy všechno má svá přísná pravidla, naruší několik hodně nesmyslných momentů) a divák si přeje návrat úvodního komorního ladění. Sice jsme v permanentním pohybu, ale ty nesmyslné lapsy (uvidíte sami) prostě nejdou jen tak přejít. Naštěstí je tu režisér, který má nápady, akce je intenzivní, drsná a docela nápaditá, i když šílené trhání kamerou je zřejmě jeho oblíbený postup. Technicky toho ale jinak vytknout moc nejde, herecky zrovna tak. Poznáme Roberta Carlyla, Imogen Poots, Rose Byrne nebo Jeremy Rennera, některé z nich ještě v hereckých plenkách. I tak potěšili. Na slušné tři hvězdy.. (29.07.2014)

Zombíci ruku v ruce z US Army rozpoutali v Londýně luxusní jatka. Ve filmu se nám vyskytuje mnoho žánrů. Třeba žánr akční je povedenej, ale děsně mě srala ta třaslavá kamera. Ona se naštěstí netřese pořád, jenže pokaždý když je nějaká slušná akce se zombíkama, tak s tou kamerou začnou třást jak mentálové a já se pak v tom hovno vyznal. Naprosto dokonale vypadal Londýn "poté", deprese z něj šla až ke mě do postele. Vydařené lekačky prověřily nejedno pérko mého gauče při mém vylekaném nadskakování . Střelba do civilistů v případě ohrožení je docela solidní téma k zamyšlení a US Army v Londýnských ulicích se také nevidí každej den. Do toho připočtu super rychlé a drsné zombíky, brutální scény, třeba hlazení zombíků vrtulí je frajeřina největší, to vše proložené hutnou muzikou a docházím k jasnýmu názoru, že jsem viděl nejlepší zombie film. Ještě uklidnění nakonec. My se v Čechách moc bát nemusíme, my tady totiž budeme mít americký radar a ten nás před zombie jistě ochrání. K něčemu přece bejt musí. Takže u nás žadný dny, týdny či měsíce poté nehrozí. (03.12.2007)

Úvodní sekvence je jako plesknutí mokrým ručníkem přes oko. Škoda že se 28 TÝDNŮ POTÉ nevýtáhla s tak kvalitním scénářem jako její předchůdce a následně nás pak bombarduje jednou nelogičností za druhou. Ale proč chtít od zombie filmu nějaku logiku? Nicméně Fresnadillova dynamická režie, která vhodně dávkuje gore sekvence v rychlém, až chaotickém střihu, je parádní a vylidněný Londýn ještě lepší. (Ovšem těmi otevřenými vrátky na konci ztrácí film další body.) (06.03.2008)