28 týdnů poté

Pro všechny, kteří kdy přemýšleli o tom, jak by vypadala taková ‚pandemické after-party‘, přináší Juan Carlos Fresnadillo velmi (ne)uspokojivou odpověď. Zázraky tenhle španělský talent sice neumí, ale napumpovat film dynamikou, vyházet cokoliv, co byť jen zavání kompromisem, a vše okořenit pořádnou porcí beznadějné atmosféry zvládá na jedničku. Za doprovodu perfektní Murphyho hudby a s ansáblem výborných herců (Jeremy Renner se do uniformy na plátně narodil) nabízí vysokou porci adrenalinové zábavy, korunované hned několika vrcholy. Vyčítat tomu sice lze mnohé, ale ten film je jako zdatný chameleon, kterého budete obdivovat o to více, jestliže do jejich pavilonu nechodíte třikrát týdně. (05.08.2009)

Ale jo, dvojka téměř dosahuje kvalit dílu prvního. Zombí apokalypsa se prohnala Británií a teď je na čase začít s úklidem, pod vedením US armády. Samozřejmě to ale nepůjde tak lehce, jak by se na počátku filmu mohlo zdát... Má to spád, potřebný subpříběh (ač rodinný), ke konci dojde i na kvalitní akci s masakrem. Škoda jen tý šílený kamery. (08.08.2009)

Stejně jako u >jedničky< protrpěné dvě hvězdičky, ovšem s velkým sebezapřením, spíš jen za tu vizuální stránku postkatastrofického zmaru než za smysl a pointu celé story, herecké kreace a logiku děje neopomíjeje... :-/ . . . Totiž nápad s virem jako takový mi připadá výborný, leč krvavá podbízivost a laciná akční pitomost včetně idiotsky trendy nerváckých hrátek s kamerou jsou vskutku béčkově bezmezné. Já jenom - mysle při tom na choré mozky scénáristů - s obavami hledím do budoucnosti, protože závěr filmu dává jasně najevo, že není všem dnům, týdnům, měsícům, letům a kdovíkam to ještě zajde konec! Takže 28 měsíců poté se nejspíš požerou Frantíci a zemi asi ovládnou šneci, zbytky tlup pak vyluxujou BeNeLux a pak už jenom Deutschland, Deutschland über alles, über alles in der Welt, s naší domovinou pod věčnou ochranou říše - a drang nach osten od ráje a tak dál... 28 let poté se už asi budou v odpadech navzájem likvidovat rovnou embrya zbytkového lidu v klidu Antarktídy... - - - P.S. A co furt máte trubkini s těmi >zombíky< ? To tady první trouba napíše pitomost a nakažené stádo včetně >elit< dadabáze papouškuje jako smyslů i mysli zbavené? Tohle jsou jen jakýmsi virem nakažení nerváci, byť je tedy už samo o sobě bizarní, že ta nemoc propuká v pár vteřinách... K popukání... - - - - - (Poprvé viděno 9.4.2011 na tv Primapotento - bohužel bez původní zvukové stopy s českým dabingem, hodnocení 6022., komentář zde jako čtyřistašestašedesátý - 10.4.2011) (10.04.2011)

Tu vyváženost, kterou mělo 28 dní poté, to rozhodně nemá. To byl prostě film, kde jsem si ani v jedné chvíli neřekla: "Jezukriste, toto je teda kapitulární krávovina a scenárista by si měl dát kolečko kolem Velkých kanadských jezer, aby se naučil vážit si lidského času." A tady jsem si to řekla. A ne jednou, bohužel. A neustálé vykrádání hudebních motivů z prvního filmu naznačuje absolutní nepochopení pojmů dramaturgie nebo dávkování. Naopak se vzývá pojem bezduchá recyklace. Možná film obsahuje pár solidních motivů, do kterých když se snažím vcítit, tak mi začne srdce krvácet, ale není tu žádný čas na rozvoj postav, na ponor do atmosféry, na vznik smyslu. I intimní rozhovory jsou paralelně prostříhané s něčím dalším, je to jen další z mechanických složek produktu na zadání. (10.04.2010)

,,CO KDYŽ SE TO VRÁTÍ?“....... /// ...aneb o tom, jak kvůli dvěma parchantům a nešťastným taťkovi přišla Británie o naději. Plno válečný akce (ve který se umírá), svižnejch zombíků (který museli sežrat Bena Johnsona i Maurice Greena), jednoduchej, ale svižně odsejpající příběh o (ne)budocnosti. Liduprázdnej Londýn má výbornou atmosféru, stejně jako úvodní scéna. Jistě i díky hudbě. Občas jsem si sice říkal: ,,Proč?“, ale i tak - 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nesnáším rodinný typy. 2.) Zjistím, že nejefektivnější zbraní proti zombíkům (možná by se to mohlo uchytit i jinde...) je vrtule vrtulníku (rotující – samozřejmě). 3.) Mám deprese z přeplněnýho Londýna. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (01.11.2011)