28 týdnů poté

Akčnější sourozenec o poznání uhlazenějších 28 DNÍ POTÉ nabízí především mnohem víc akce, víc záběrů na trhání lidských těl a jednu lahůdkovou scénu kde figuruje helikoptéra, hejno zombíků a vrtule. Obsazení se taktéž povedlo, od Roberta, po oba schopné dětské herce, ale i odstřelovač byl "cool" a doktorka naštěstí nebyla hysterická megera, ale vcelku sympatická osoba. Srovnávat s prvním dílem se moc dobře nedá, protože každý chtěl sdělit něco jiného a každému se to svým způsobem povedlo. A jak už tomu bylo i u 28 DNÍ POTÉ, i tady je film doplněn výborným soundtrackem a jeho mistrném zakomponování do obrazu. 80% (04.01.2009)

Scénář: Rowan Joffe, Juan Carlos Fresnadillo, Jesús Olmo .. Z tohoto snímku si budu jistě pamatovat skvělý hudební motiv. A pak už jen pár drobných detailů jako je úvod, napalmové bombardování ulic, nové Wembley nebo toulky po liduprázdném Londýně (které jsou mnohem obsáhlejší než ve 28 dní poté). Jinak je to ovšem v příběhové kostře stereotypní honění přeživších lidí s nakaženými zombies a do toho zase ta armáda, které se vše vymkne z rukou.. Komorní nádech prvního dílu je ty tam, rozpočet byl evidentně bohatší a tak je vše (jako ve správné "dvojce") impozantnější, akčnější, zamotanější, ale bohužel ve výsledku spíše horší. 50%. (16.06.2007)

28 Weeks Later ani na podruhé nezklamalo a přineslo divákovi další porci parádní britské zombie akce servírované pěkně po částech. Pro ty, co s oblibou koukají na post-apokalyptické zombie filmy, je 28 WL opravdu dobrá volba, která je podkreslená výbornou hudbou pro zvýraznění již tak skvělého diváckého zážitku. 9/10 hvězdiček vyjadřuje, že vše, co jsem čekal od tohoto pokračování k filmu 28 dní poté, se naplnilo . . . 85 % (11.02.2009)

Stejně jako jiný evropský tvůrce, který ovládá španělštinu a který svou sociálně břitkou (post)apokalyptickou vizi natočil ve Velké Británii, Alfonso Cuarón se svými Potomky lidí, i Juan Carlos Fresnadilo se snaži o něco víc než jen natočit žánrovou podívanou s velice jednoduchou fabulí. Jenže tvůrce velice ceněného, vypravěčsky nedotáhnutného a utahaného Intacta sedí zbytečně na dvou židlích, protože žánrové momenty působí buď rušivě (v lepším připadě) nebo dokonce jako nástavba pro pokračování (v horším připadě), sociální komentář z filmu až moc trčí a paralela s Irákem a americkými vojsky, které podělají, na co přijdou, je až moc laciná a hloupá. Vyšši rozpočet se podepsal (v dobrém slova smyslu) i na tom, že si tentokráte vychutnáme více působivých záběrů vylidněného Londýna, z nichž snímek hlavně čerpá atmosféru, a několika vynikajících, převážně akčních scén - shazování napalmu či akce s vrtulí. Bohužel ty nepřekonají úvodní scénu filmu, která nastaví laťku až moc vysoko a kterou nelze udržet po celou dobu, když následně představené postavy dětí a později i vojáků jsou veskrze nezajímavé a s letmo nahozenými typy nejde jenom tak sympatizovat. Kinetická kamera a frenetický střih zde mají své opodstatnění, protože na diváka věrně přenášejí chaos a nepřehlednost z celé té vřavy, ale orientace mezi postavami je pak o to horší a to podrývá i logika vyprávění, která spoléhá až moc na náhody a scénáristickou svévůli (nakažení je tentokrát přitáhnuto hodně za vlasy). Výše zmíněné výtky vyplývají hlavně z toho, že 28 dní poté je o kus lepší a že kolem 28 týdnů poté se vyrojil až moc velký hype s výkřiky jako "nejlepši hororový film posledních let" apod. V podstatě platí, že tam, kde ve slabších chvílích má jednička Cilliana Murphyho, tam má dvojka brilantního Roberta Carlylea, který je bohužel trestuhodně nevyužit. (05.07.2007)

Po dlhej dobe opätovne vzhliadnuté a i keď má POMINKO náš miluvaný pravdu, že je tento snímok rozhodne viac akčný než hororový, jednu prihodím. V dnešnej dobe sa točí toľko skurvených, amatérskych sračiek, umelo nadhodnotených, plných propagandistických ideálov, že: "28 Weeks Later" s odstupom času vyznieva ako nominant na hororového Oscara. Solídne "béčko". (23.09.2023)