Démon pomsty: Krvavá lázeň

Čtvrtý Pumpkinhead je pro mě na tom celkově stejně jako předchozí díl - v něčem je lepší a v něčem horší. Pořád však nejde o nic významného, co by stálo za doporučení dnešnímu filmovému, přesněji hororovému fanouškovi. Tykvohlavova největší sláva spadá do 80. a 90. let minulého století a tam měl asi taky navždy zůstat. I když samotné monstrum vypadá pěkně i tentokrát (dokud ho počítač nerozpohybuje), to ostatní opět jako v Ashes to Ashes pokulhává na hranici nevyzrálosti a odfláknutosti. Zejména co se týče uvěřitelnosti herectví pomstychtivého mladíka a některých dalších zúčastněných.... samozřejmě vyjma Lance Henriksena. Ten stejně jako v minulém dílu svoji malou roli s přehledem zvládá. Jednoduchost příběhu a fakt, že každá rodina obývá jeden obrovský dům, nahrává litrům krve a vnitřnostem v počtu větším než malém, oběti jsou totiž tykváčovi na ráně takřka vždy ve větším počtu, a i když těchto jednotlivých útoků není zase až tak moc, nakonec vyústí v docela povedené jatka, díky nimž se nakonec přikláním k 50%. (21.04.2010)

Příběh je strašně hloupý, prostý a nezajímavý, vůbec nic nového nepřináší, k tomu ještě až přehnaně stereotypní charaktery nijak příjemných postav s přitroublými dialogy (Ricky mě doslova iritoval a při jeho přehrávaném vzlykání, jak mu zabili sestru a jak za to budou pykat jsem měl chuť to vypnout). Český distributor to s úplným klidem mohl do oběhu pustit pod názvem Romeo, Julie a Tykvohlav, mnohem více by to celý film vystihlo a myslím, že by to nalákalo i více diváků a divaček. Všechno to zachraňuje jen samotný Tykvohlav, u něhož kvituji oproti předchozímu dílu výrazné ubrání digitálních triků a použití staré dobré gumové masky a jeho akce – hlavně nerovnoměrné souboje hlava č. 1 versus past na medvědy, hlava č. 2 versus Tykvohlavovo chodidlo a hlava č. 3 versus Tykvohlavovy dlaně a klasicky stará čarodějnice a její obydlí – to zábradlí kolem jejího domku se mi strašně líbilo. Za něco stojí jen rozjetých závěrečných 20 minut. Minuty předtím jsou jen nudnou a občas až protivnou šedí. 1,5* (25.02.2010)

Jojda, hrozné čosi. Oproti tomuto aj podpriemerná jednotka Stana Winstona pôsobí ako veľdielo modernej hororovej kinematografie. Ani (nezmyslený, ale no a čo) návrat Lancea Henriksena nepomohol a tento diel je vyložene žalostný, miestami až nechtiac smiešny a parodický (nenávisť medzi rodinnými klanmi väčšinu času pripomína nie príliš vydarenú paródiu). Scenár dosahuje obludné rozmery (nepriateľská rodina č. 1 podpáli dom nepriateľskej rodine č. 2 a o pár sekúnd je šokovaná, že dom horí a chce ho hasiť). Samotná príšera je napriek evidentne nedostatočnému rozpočtu podľa mňa celkom vydarená a potešili ma aj brutálne efekty, ale to je asi tak všetko. Univerzum je absurdné, vôbec sme sa nemali dočkať žiadneho sequelu („žiadateľ“ pri Pumpkinheadovom útoku dostane záchvat pripomínajúci čosi medzi epilepsiou a orgazmom, to fakt néééééé). (09.12.2016)

Jeden by si řekl, že po zhlédnutí třech předchozích dílů, nám už tato série nemohla nabídnout nic nového. Což je taky svým způsobem pravda, ale štafetový kolík přebrali po Američanech Britové a ti si vzpomněli na „nesmrtelný příběh“ Williama Shakespeara Romeo a Julie. Když jsem si tento fakt přečetl ještě před spuštěním filmu, musel jsem si jen poklepat na čelo. Doslova nesnáším romantiku v kombinaci s hororem a již dopředu jsem byl připravený tento díl rozcupovat na kousky. Naštěstí se Michael Hurst snažil alespoň částečně zůstat věrný původní myšlence tohoto filmu a tak se kromě rodinných nesvárů dočkáme i (béčkové) krvavé podívané. Což bylo jeho jediné štěstí. Začátek mě totiž nechal zcela chladným a to především díky nepříliš přesvědčivým hereckým výkonům většiny zúčastněných. Připadal jsem si jako bych sledoval jakousi variaci na telenovelu a měl jsem sto chutí to vypnout. Akce pořádně žádná, pěstní bitka na veselce ve mně vyvolávala spíš záchvat smíchu, než abych se u ní pobavil a navíc mi tu nebylo ani moc postav vyloženě sympatických. Pak ale přišla na řadu návštěva lesní chatky a naší staré známé čarodějnice. Od té chvíle šla úroveň celého příběhu o trochu výše a já se začal i konečně bavit. Samozřejmě nesměl chybět gumový démon (na jeho vzhled jsem si však již zvykl díky předchozím dílům, takže mě vyloženě nepohoršoval). Kupodivu však tentokrát dostal příležitost se pořádně vyřádit a počet mrtvých tu byl opravdu vysoký. Postupná eliminace Hatfieldových byla navíc konečně doprovázena i docela slušnou atmosférou, kterou jsem tam do té doby postrádal. Krev stříkala na všechny strany, kusy těl létali rovněž – takže já si stěžovat nemohl (konečně!!!). Navíc tu nechyběl ani Lance Henriksen, ale ten zde dostal na můj vkus žalostně málo prostoru. Spíš tu byl jen jako maskot této série a pro lepší sledovanost. Takže v konečném zúčtování se nakonec opět přikloním k průměrnému ohodnocení. I tak však doufám, že tímto dílem Tykvohlav skončí…50% (06.06.2017)

I přes celkem slabou kritiku zde i jinde, jsem se bavil až překvapivě dobře.Klasická pěkně jednoduchá zápletka stejně tak jako u předochozích dílů,tentokrát jde o nešťastnou smrt a zakazovanou lásku-dvojka stvořená pro pomstu.Pumpkinhead je opět pekelně nasranej a pekelně agresivní:).Až na občasně nudné momenty a trošku debilní konec pěkná podívaná. (07.01.2010)