Zápisky o skandálu

„Nakonec vás vždycky odhodí. Jennifer říkala, že jsem moc náruživá. Co to přesně znamená? Že se přátelství oddávám? Že bych šla až na konec světa pro toho, koho obdivuju?“ Na konec světa a možná by zašla ještě dál…Bavilo mě, jak se odtažitá, nepřátelská a cynická veteránka snažila narozdíl od ostatních držet novou kolegyni od těla, ale postupně začala jejímu kouzlu podléhat úplně stejně. Stejně tak její postupné odkrývání skutečných citů, motivace a své pravé tváře. Pozorné získávání si důvěry přerůstající do nenápadného zavazování, vynucování přátelství a později až do vyloženě vychutnané manipulace jen ukázalo herecké mistrovství Judi Dench a Cate Blanchett jí byla naprosto rovnocennou protihráčkou (ale bavil mě i Bill Nighy, i když jen ve vedlejší roli). Samota, touha po vřelosti, dotecích a ovládnutí se stupňuje, zbývá jen neudělat chybu…a samotný konec byl nádherně zlomyslný. I díky němu hodnotím silnými 4*, velká spokojenost. „Dá si někdo čaj? Babs?“ - „Mléko, bez cukru.“ - „Sladká jsi dost, viď?“ - „Bezesporu.“ (19.07.2020)

Začátek trochu klame lehkým tónem a humorem. Ale oboje se z filmu rychle vytrácí. To, co na začátku vypadalo jako neškodná stará semetrika s přezíravými názory prakticky na každého v jejím okolí, se před našima očima mění na opravdu nebezpečného magora a podlou svini. V závěru jsem se začal obávat nějakého americky thrillerového „konečného řešení“, ale scénář naštěstí zůstal britsky uměřený. Cate Blanchett a Bill Nighy jsou tak dobří, jak jsem čekal. Jinak film naprosto ovládla Judi Dench, díky které není pokroucená realita hlavní „hrdinky“ až tak nepochopitelná. (11.06.2007)

Popravdě moc nevyhledávám komorní dramata a už vůbec ne ty, které táhnou ženský ale v tomto případě jsem nadšen. Vynikající "malé" drama s neskutečnými hereckými výkony, kde mě rozdrtila hlavně Judi Dench, kterou jsem doteď měl jen jako "babiznu z Bonda". Film nemá zbytečně přepálenou stopáž, nenudí díky kvalitním dialogům a zajímavému příběhu a poslední třetina graduje tak neskutečně, že jsem chvíli uvažoval o absolutním hodnocení. Nakonec to jsou "jen" moc hezké 4*. (04.03.2010)

Aby Prima napravila prizma, flákla hned po ultranudě psychologický trhák. A tak jsem byl proti své vůli, zatímco se mi minuty života vlekly při psaní hanlivého komentáře na Pokání, vtažen do děje. Skutečně kontra mé chtění, protože se psychovložkové filmy snažím obcházet uctivým obloukem. Žiji totiž v přesvědčení, že nejsem jejich cílovým divákem, neboť PMS téměř nikdy netrpím a hysterickou záduchu jsem předvedl naposledy v dávných letech, ještě před oochlupením. Zkrátka je ve své bláhovosti považuji za frndí državu. Proto klopím všechny své hlavy a tvůrcům Zápisků vzdávám hold. Při pohledu na slaďoučkou Cate mi hlavou táhnul zásadní dotaz: co jsem to míval ve školských ústavech za katedrnické schoury? Pro týčerskou rozkuřovačku jejího ražení bych neváhal naučit se azbuku, základy zpěvu, trojčlenku či periodní tabulku prdků, tedy tajemné vědy, jimž jsem se nekompromisně vyhýbal. K samotné ,,vypravěčce" a tahounce celičké storky, tedy ku starolesbické madame Denchové - vynikající výkon. Její postava chvílemi ukazuje lidské ledví v jeho defekáty obalené střevnatosti. Je to o nás. O sobcích. A kdo tvrdí, že není, dělá si to dodnes! (13.03.2013)

Herecký koncert Judi Dench a Cate Blanchett. Nemyslím si, že jsem výrazně misogynní typ chlapa, spíš naopak,nicméně při tomhle filmu jsem se potutelně usmíval a říkal si: No jo typicky ženský pohled na věc, všechno je vždycky strašně těžké, složité a nejednoznačné a prosím Vás hlavně ne jednoduchá řešení . Obě hlavní protagonistky měly de facto stejný problém a to sucho v druhém hrdle a jejich řešení a emoční prožitky byly pro můj jednoduchý mužský mozek úžasně zábavné a já v Zápiscích viděl spíš krásnou hořkou černou komedii. (26.02.2013)