Strážci - Watchmen

// "October 12, 1985. Tonight, a comedian died in New York." Následující řádky nejsou joke. Strážci - Watchmen jsou naprosto strhující velkolepá podívaná, a je mi naprosto ukradený, jestli za to může víc geniální předloha, nebo Snyderova vizuálně dechberoucí adaptace. Ten film, tak jak jsem ho před chvílí asi potřetí v životě viděl, je beze srandy komiksovej i filmovej milník, kterýmu se ve vší serióznosti může rovnat fakt jen máloco, a letošní Endgame mezi to určitě nepatří. Tam, kde totiž ostatní potřebují 20+ filmů, aby neřekli nic nového, stačí tady tři hodiny, aby bylo sděleno kompletně vše, s patřičným rámcem, vlastním historickým kontextem, i okázale působivými akčními hody. Není divu, že po tomhle stropu chtěl Snyder zkusit s DCEU něco trochu jiného, komornějšího, a mnohem osobnějšího. V Batman vs. Superman se mu to málem povedlo znovu dotáhnout k dokonalosti. Věčná škoda, že pak jeho vize zanikla a my dostali ten clusterfuck v podobě Justice League. Mohla se znova přepisovat historie. Anyway, jestli na tohle dokáže někdo navázat, je to Lindelof s HBO za zády. Už za pár hodin budeme znát výsledek... (20.10.2019)

Tenhle film může mít spoustu přívlastků. Je efektní, vizuálně vybroušený, komiksově přepjatý, stylově akční. Je to bombastická podívaná, která mi připomíná naši spartakiádu nebo ještě spíš zahájení olympijských her v Pekingu. Bohužel já měl vždycky radši divadla malých forem a podobná show, kde se nějak vytrácí myšlenka na úkor efektní akce, na mě nedělá dojem. Je to přestylizované, nelogické a studené. Jde o určitou poctu komiksu, ovšem zrovna tomu, který mě nikdy nebral, tzn. jeho superhrdinské části. Jedná se přesně ten typ produkce, kde mi přijde, že se hrdinové filmu strašně nadřou, aby se dopracovali k banálnímu cíli. Vždycky si vzpomenu na scénu z prvního Indiana Jonese, kde domorodý bojovník sáhodlouze šermuje mečem před udiveným Indiana Jonesem, aby ten nakonec vytáhl pistoli a s výrokem "Jdi do hajzlu" dotyčného zastřelil. Mám na mysli např. scénu, kde zlosyn vpadne do bytu své oběti, dlouhou dobu s ním mlátí o všechny kusy nábytku v pokoji, přerazí s ním stůl, aby ho nakonec prohodil speciálně tvrzeným sklem na vozovku místo aby vytáhl bouchačku a střelil. Je to sice efektní, ale neuvěřitelně pitomé. Strážci jsou přesně ten druh filmu, kde je styl a efekt vším. Celkový dojem: 60 %. Nelituju toho, že jsem Strážce viděl, ale vracet se k nim v budoucnosti nehodlám. Příznivci blockbusterů si mohou klidně přidat dvě hvězdičky. (14.12.2009)

Co napsat? Netuším. Nějak mi došla slova. Ne, že by mi je sebral tento film, ale tak prostě nic jinýho, než říct, že to byla chytrá jízda po spirále ostrosti, vtipu, myšlenek a bolesti, mě nenapadá. I když nejsem fanoušek předlohy - komix jsem nečetla a neměla o něm ani ponětí - film se mi líbí. Věřím, že tam spousty dobrého chybí. Věřím ale také, že takovou sociální sondu mezi superhrdinskou partičku, už nikdo nepustí a čili já už asi nikdy neuvidím to "nitro". Zřejmě škoda. (21.04.2009)

Zack Snyder byl zrozen k točení videoklipů a dravých akčních nátěrů, nikoliv pro mnohovstevnaté adaptace geniálních komiksů, v nichž se toho děje tolik, že by na to nestačila ani trojdílná minisérie - dekonstrukce superhrdinů jako bezproblémových zastánců pořádku, anti-jaderná agitka, bizarní glosa společnosti, etc.. Přidejte si k tomu odvážné komponování komiksových okének, do posledního detailu promyšlený příběh, psychologii a hlavně "poselství"... Zack Snyder všechna zmíněná (i nevyřčená) pozitiva předlohy vzal, ořezal a vypadl mu z toho sterilní polotovar, na němž je poutavá pouze postava Rorschacha a vyleštěný vizuál, jenž ve spojení se stylizací místy připomíná dílo hodně velkého fetišisty. Snyder zdatně opisuje přímo z Mooreova komiksu, skládá mu holt s každou vteřinou, ale jelikož ani po třech filmech neví, jak pracovat s dějem a postavami, rozpadá se mu celá ambiciózní freska pod rukami. Z celé sebranky (super)hrdinů je zajímavý akorát ten největší psychopat (Rorschach), a to z toho důvodu, že se v jeho případě nadmíru povedl casting, je dobře zahrán a jako jediný pochopen. Z ostatních se stali buď machističtí násilníci a idioti, filozofující měkoty, až na problémy s erekcí nemotivovaní důchodci či modelkoidní primadony s IQ tykve. A zoufale mdlý Matthew Good je skutečně špatný "joke". Snyder skládá za sebe okénko po okénku, vytváří poměrně hezké koláže, podbarvené vynikajícím soundtrackem, ale jakmile dojde na emoce a posunování děje kupředu, tápe jako prvák na filmové škole. Nesmyslně si se světem Watchmenů občas pohraje za pomoci scenáristického brku (zvýšení síly všech postav nechápu jako nedomrlý konec, jenž původnímu komiksovému, byť silně nefilmovému, nesahá ani po kotníky), jindy svou neúnavností pokud jde o snímání ve slow-motionu a i ty triky mu občas létají všude možně, jen ne tam, kde by měly. Alan Moore může být ve své kobce opět spokojen. Měl totiž opět pravdu. Watchmeny zfilmovat nejde. Ne s režisérem jako je Snyder, jenž nejdříve vidí efektní pozlátko a pak teprve myšlenky, bez nichž to tentokrát vážně nejde. Nebo vy snad máte rádi, když místo pizzy s pěti sýry dostanete tu se dvěma a ještě se vám nikdo neomluví? 5/10 (27.02.2009)