Strážci - Watchmen

Z komiksu jsem četl zhruba první třetinu, díky které jsem neměl problém se ze začátku orientovat a mohl ocenit Snyderovu přesnost při převedení na plátno, ale jinak selhal přesně tam, kde jsem to čekal. Jeho optika je totiž na krušnou atmosféru filmu příliš vyleštěná a feeling osmdesátek (a ostatních období) musí obstarávat chytře vybrané písničky, což bolí o to víc, když víte, že by to bez nich moc nefungovalo (bolestivou výjimkou je sexuální scéna, kterou použitý song spolehlivě pošle do kopru). Snyder ale především nezvládá práci s postavami, které jsou (kromě Roschacha) celkem unylé, a postupně tak začnou padat do škatulek divně oblečených lidí, kteří vás vlastně moc nezajímají (hlavně Ozymandias je zoufalost sama). Přes to všechno mě Watchmeni víc než půlku stopáže celkem bavili, jenže pak nastoupil roztahaný závěr, který vymetá jedno klišé za druhým, a přestože je slušně napsaný (hádám, že z velké části dědictví předlohy), Snyder ho dokázal proměnit v otravnou okecávací čtyřicetiminutovku, která vás utvrdí v tom, že mimo akční scény dokáže zabít cokoliv. Co mi tedy z filmu utkvělo? Dvě hodně vydařené bitky (ulička a vězení), překvapivě snesitelný výkon Patricka Wilsona a hořká příchuť velké propálené šance, protože filmu všechny ty dobové a politické podtexty nechybí, jen cítíte, že je šlo podat mnohem lépe. Takhle se nakonec člověk diví tomu, že ho tak osudově vystavěný film nechal chladným. 6/10 (27.02.2009)

Výjimečný comics se velmi věrně otiskl na plátno. Nic víc, ale ani o moc méně. Film je samozřejmě trochu chudší, byť neoklešťuje Mooreovu vizi o žádné zásadnější myšlenky. Ale čte za vás, efektně zhmotňuje a rozhýbává a přitom občas něco málo vypustí a něco zjednoduší - vlastními podněty ovšem nepřispěje vůbec (nemluvíme-li o naleštěném videoklipovém zpracování). Filmovým Watchmenům nejvíc škodí že nemají svébytný dramatický tvar, jsou jen ekvivalentem předlohy, v níž podrobné pročítání kapitolu po kapitole nebylo tak úmorné a monotónní. Asi bych víc ocenil opravdovou "adaptaci", kdy stejný příběh zvládne strhnout na papíře i ve filmu. Tady nakonec jasně vítězí papír, film je jen sympatickým odleskem. (05.03.2009)

Od Temného rytíře neuplynul ani rok a zástupy lidí najednou křičely, že jsou Watchmen na komiksové poměry až příliš seriózní a tím pádem směšní. Na straně druhé se ale Batmanovy nastolené vizuální linie drží natolik pevně, že je Snyderovo dílo najednou na vážné drama příliš barevné. A předsudky se kromě puritánské části společnosti začaly dotýkat i běžného diváka, který najednou nedokáže překousnout pár neurážejících "modrých" záběrů. A uniká tak potěšení z brilantní adaptace, mistrovské režie a hereckých výkonů, které neruší, ale naopak přesně naplňují jednotlivé charaktery a bezchybně tak ruší všechny dosavadní superhrdinské škatulky. Strážci jsou v mých očích veledílem, které paradoxně předběhlo dobu. Jsou moderně a i přes svou štědrou stopáž velmi zručně natočení, ale jejich vzpomínková melancholie v žánru své místo ještě nemá. O to snáze se ale můžou stát nedotknutelnou modlou pro všechny, kteří je přijmou. (12.03.2009)

[komiksom som nedotknutý] 20% stopáže je aktuálne dianie, 80% sú flashbacky, oboznamujúce nás s postavami, ku ktorým som si za celý ten čas nenašiel cestičku a z ktorých iba jedna - Rorschach - je dobre napísaná a zahraná (t.j. zaujímavá). Akcie tu prakticky niet, ale všetko je zabalené do krásneho vizuálu, plného nápaditých montáží, spomalených záberov a fantasy feelingu, kde nič nie je nemožné a kde neónovo modrý superhero neustále filozofuje o niečom nesmierne duchaplnom mimo chápanie nás pozemšťanov. Prvú tretinu Watchmen som bol ohúrený a nadšený (a milo prekvapený mierou sexu, brutality a morálnou skazenosťou hlavných hrdinov), ale tešil som sa na to, kedy flashbacky skončia a začne filmové dobrodružstvo. Druhú tretinu neprišla žiadna zmena, začal som byť znudený a znepokojený. Poslednú tretinu som doslova PRETRPEL. Byť producentom tejto megalomanskej politicko-(pseudo)filozoficko-fantasy-konverzačky s certifikáciou R, rovno si to hodím… (27.02.2009)

Soundtrack Tyler Bates: 1. Desolation Row - My Chemical Romance ,2. Unforgettable - Nat King Cole ,3. The Times They Are A-Changin' - Bob Dylan ,4. The Sound of Silence - Simon & Garfunkel ,5. Me & Bobby McGee - Janis Joplin ,6. I'm Your Boogie Man - KC & The Sunshine Band ,7. You're My Thrill - Billie Holiday ,8. Pruit Igoe & Prophecies - Philip Glass ,9. Hallelujah - Leonard Cohen ,10. All Along The Watchtower - Jimi Hendrix 11. Ride of the Valkyries - Budapest Symphony Orchestra ,12. Pirate Jenny - Nina Simone , (07.01.2011)