Strážci - Watchmen

Stalo se přesně to, čeho sem se trošku obával při pohledu na 2 a půl hodinovou stopáž a to, že to jaksi bude hrozně zdlouhavý. Sice hned než se člověk pořádně usadí, tak nám Snyder pustí absolutně kulervoucí souboj Komedianta se zabijákem maskovaných, kterej mě málem složil i se sedačkou, protože takovou cool akční nálož hned v prvních minutách sem nečekal ani ve snu, navíc celý Watchmeny, i tenhle úvod, táhne naprosto perfektní soundtrack a boží vizuální stránka, jenomže to je na dlouhou dobu vše, co fakt vyrazí dech, pak je sice několik zábavných vsuvek z bývalých akcí Watchmenů ve kterých nejvíc baví zejména Komediant, taky aby ne, že jo, ale neni to nic, co by navodilo stejnou atmosféru jako začátek, krom toho zbytečných keců a kliček je v příběhu až přespříliš moc na úkor akce, což je podle mě velká škoda a kvůli tomu to je zdlouhavý a kvůli tomu to nemá spád a kvůli tomu se musí sedět v kině 160 minut. Co se týká samotných postav, tak o nejlepší postavu si to rozdali Komediant a Rorschach a nakonec o kousek vyhrál Rorschach kvůli super vsuvce z vězení, kde mi připomněl starýho dobrýho Marva ze Sin city a navíc Komediant se po začátku nadobro vytratí a nahradí ho nemastnej neslanej Nite Owl II, kterej vypadá jako plastovej a sparodovanej Batman a nevyužitá, ale sexy Silk, naštěstí je ale celkem využívanej Dr. Manhattan, kterej měl sice se svejma schopnostma daleko větší potenciál na vytvoření gigantickýho mega pekla, ale i jeho rozprašování nepřátel stojí za to, akorát mu na jeho auře nepřemožitelnýho borce ubírá to, jak pořád chodí s holou prdelí a s bimbasem navrch. Celkově nejsem nějak zklamanej, bavil sem se, ale je to podle mě zbytečně udělaný, aby to vypadalo jako děsně kvalitní film odproštěnej od komiksových i jiných klišé, ale tak trošku na úkor zábavy (10.03.2009)

Strážci jsou přesně to, co bych od Zacka Snydera nečekal, tedy žádná jednoduchá, povrchní a sezónní záležitost (300), představují odlišný pohled na superhrdiny, řeší co se stane, když společnost dosáhne svého a nadpřirozených strážců už zdánlivě není zapotřebí. Hrdinové jsou odpadlíci zvedající se ze země a nemusí to být ani kdovíjak vznešeným způsobem, film vykresluje jejich psychologii i duševní filozofii bez mýtů. Strážci mají naprosto úžasnou ponurou a depresivní atmosféru, díky které delší stopáž není překážkou, nýbrž naopak žádaným prodloužením unikátního, temného zážitku. Jsou v každém detailu prožitým, emocionálně působivým i myšlenkově vyspělým filmem s extrémně líbivým (audio)vizuálem... 9/10 (23.04.2009)

Strážci jsou literární peckou, která dlouho neměla obdoby. Rozpohybované obrázky však nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Člověk pak z toho má asi tak stejný zážitek, jako když na koncertě většina hudebníků odloží nástroje, ale na hudbě to není znát. Zack Snyder už podruhé zpívá z playbacku, tentokrát se znatelně silnějším repertoárem. (25.04.2009)

Je za 5 minut 12. Od jaderné války.…. Kladem i záporem je určitě obrovský záběr vyprávění. Jde o dlouhý film, který se hlavou neprožene jako smršť, jenž vypláchne mozek, ale pomaličku servíruje informace, s kým máme tu čest. Tvůrci ukazují věci, kterým by se někdo, kdo by chtěl předvést jen akční jednohubku nezabýval. Aby výpravnost byla dokonalá, jsou triky jakoby v pozadí a jen dotváří zvláštní super hrdinskou náladu v reálném světě. Rorschach je geniální vypravěč. Jeho monology (,,Tohle město se mě bojí. Viděl jsem jeho pravou tvář. Ulice jsou stoky plné krve, ve kterých se utopí všechna havěť. Všichni se budou po pás brodit v sexu a vraždách a kurvy a politici zvednou zrak a budou prosit: ZACHRAŇ NÁS“!) spolu s několika hity minulého století (od Dylana přes Nenu po Wagnera) ve mně vyvolávají pocit, jako bych sem patřil. Zklamání pramení z očekávání. Přiznávám, že takto ,,ukecanej“ komiks jsem nečekal. Dá se to však v pohodě vydržet a odměnou je mi závěrečná hodinka, ve které Z.Snyder dokazuje, že točit akci nezapomněl. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ** P.S: Watchmen prostě nejsou akční film. Stejně jako V jako Vendeta v sobě ukrývají mnohem víc! (17.07.2009)

Snímek, který mě občas rozesmál (třeba tou reklamou na pivo ;-), chvílemi jsem se ošíval nad kostrbatě podanou angažovaností (dlouhý Nixonův nost byl doufám záměr), no a v golbále si myslím to, že i člověk méně poznamenaný komiksem si tenhle filmový pohled na komiks, braný trošku z jiné strany, může v klidu užít. (20.04.2009)