Strážci - Watchmen

Předlohu jsem nečetl, což u 300 byla chyba, protože po jejím přečtení šlo hodnocení z pěti hvězd na nemilosrdné tři. Uvidíme tedy co budu říkat po pročtení Moorova comicsu a druhém shlédnutí. Po tom prvním jsou ale Watchmeni nářez. Možná ne tak ultimátní, jak jsem očeával, přesto poctivý. Skvělé postavy, nádhernný vizuál, výborný příběh a konec patří mezi ty, ze kterých mne bude vždycky mrazit. Veškeré výtky jsou taknejspíš dány tím, že neznám předlohu a vrtalymi hlavou věci jako "Proč mají někteří superhrdinové nadpřirozené vlastnosti". Takže výsledek? Po roce čekání jsem dostal víceméně to, co jsem chtěl. Což není vůbec málo. A navíc se to v době Spiritů, Maxů Payneů a Zlatých kompasů nehorázně cení!! PS.: Na podruhé plný počet. Bez milosti! Tenhle film je skvost... (07.03.2009)

Strážci jsou přesně to, co bych od Zacka Snydera nečekal, tedy žádná jednoduchá, povrchní a sezónní záležitost (300), představují odlišný pohled na superhrdiny, řeší co se stane, když společnost dosáhne svého a nadpřirozených strážců už zdánlivě není zapotřebí. Hrdinové jsou odpadlíci zvedající se ze země a nemusí to být ani kdovíjak vznešeným způsobem, film vykresluje jejich psychologii i duševní filozofii bez mýtů. Strážci mají naprosto úžasnou ponurou a depresivní atmosféru, díky které delší stopáž není překážkou, nýbrž naopak žádaným prodloužením unikátního, temného zážitku. Jsou v každém detailu prožitým, emocionálně působivým i myšlenkově vyspělým filmem s extrémně líbivým (audio)vizuálem... 9/10 (23.04.2009)

Líbilo se mi jak je to udělané (komiksem jsem netknutý), ale vyznění či myšlenka je špatná. Sorry, ale když Dr. Manhattan říká, že nedokáže změnit lidskou náturu a pak jedním dechem dodává, že chápe to obětování miliónů ve jménu vyššího dobra aka míru, tak si prostě protiřečí, jako celý ten film. Takhle instantní konec jsem nečekal od díla, které všichni považují za geniální. Je přece jasné, že lidi zase budou válčit!!!!! Kvůli tomu je tam přece daná i postava Komedianta, který chápe že lidi jsou divoká smečka a tak jako nevadí že zabíjí a znásilňuje protože je "parodie na společnost." Jediná kladná a nealibistická postava tam byl Rorschach. A kdyby Dr. Manhattan rozsekal toho nejchytřejšího člověka na zemi na sračky nekec bych ani slovo, ale nasralo mě že akceptoval ten jeho plán, kterej byl prostě úplně padlej na hlavu a ten mír mohl vydržet pár let max. (já vím opakuju se). A navíc tam bylo i naznačeno, že se svět dozví pravdu v podobě Rorschachova deníku. Přišlo mi to jako degradace Dr. Manhattana, kterej jako všemocná bytost nedovede předpokládat, že si někdo třeba napíše deník a že lidstvo prostě v míru nevydrží bez ohledu na to kolik jich vyhladíte, ale že k tomu musí dospět vlastní cestou. Hodnotím vysoko, protože jsem se nenudil a bavilo mě to. (10.07.2009)

Není mi příjemné zůstat se svou jednou hvězdičkou v menšinové ohrádce vyhrazené negramotným, provokatérům a uznaným obecním bláznům ČSFD. A ano, připouštím, že chyba může být a asi je na mé straně. Ale nemůžu jinak. Nudil jsem se jako už dlouho ne a nad mnoha dialogy se i propadal hanbou, jak je to trapné. Abychom si rozuměli - ten film je pastvou pro oko a věřím zasvěceným, že comics, který mu byl předlohou, je úžasný. Ale právě věrnost předloze je faktor, který se často neslučuje s dramatickými potřebami filmu a Strážci jsou toho IMHO dalším důkazem. Zack Snyder je evidentně schopný člověk, ale rozhodně není vypravěč. Film pravděpodobně vytvořil jako přesný opis comicsu, který mu posloužil jako storyboard. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč mi něco na pohled tak očividně úchvatného připadá vnitřně tak prázdné, chladné, banální, duchamorně plytké. Od filmu - jakéhokoli - očekávám především příběh, postavy s určitým cílem, o jehož dosažení usilují a je možné jim v tom fandit nebo naopak. Ale se Strážci mám stejný problém jako s Úsvitem mrtvých - postavy jsou mi lhostejné. Bloumají filmem v efektních, ale bezduchých záběrech, trousí dialogy jako z nějaké soap opery, tlachají, blábolí a žvaní, občas někoho zpomaleně zabijí, ale víceméně se plácají odnikud nikam. Připadá mi, že všechno, co film chtěl a měl říct, řekl skvělou obrazovou montáží pod úvodními titulky. Tam je s vydatnou pomocí Dylanovy písně Časy se mění ve zkratce koncentrované totéž, co se pak dvě a půl hodiny ředí v nedramatickém zbytku filmu. A ano, pořád se na to hezky kouká, ale to považuju za kvalitu předlohy. Tleskat Zacku Snyderovi za to, že převedl comics na plátno, aniž by pomyslel na specifické nároky filmového vyprávění, mi připadá jako připisovat autorský kredit Gustava Eiffela člověku, který převezl v neporušeném stavu sochu Svobody z Francie na Manhattan. 20% (03.10.2010)

Snímek, který mě občas rozesmál (třeba tou reklamou na pivo ;-), chvílemi jsem se ošíval nad kostrbatě podanou angažovaností (dlouhý Nixonův nost byl doufám záměr), no a v golbále si myslím to, že i člověk méně poznamenaný komiksem si tenhle filmový pohled na komiks, braný trošku z jiné strany, může v klidu užít. (20.04.2009)