Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street

Vedle EDA WOODA asi nejlepši Burtonův film, který rozhodně není již stokrát před tím viděné a odzkoušené, jak mu mnozí naprosto nesmyslně vyčitají (aby obstáli před sebou, viz Cival). "Muž bez hřebenu" točil persifláže či pastiše (které jsou mi přece jenom mnohem bližší), ale nevím o tom, že by měl jeden z žanrů - muzikál (UKRADENÉ VÁNOCE, MRTVÁ NEVĚSTA) - dekonstruovat, jako to udělal ve SWEENEY TODDOVI: ĎÁBELSKÉM HOLIČI Z FLEET STREET (abych aspoň jednou uvedl kompletní název)._____ Zpěv zde není vytrhnutím z všední reality a ne všichni se roztančí a rozezpívají, postavy zpívají o svých vnitřních pochodech a plánech, když dojde k duetu, tak každá pěje o něčem jiném a celkový koncept neschopnosti či nemožnosti vymanit se z prostředí je po celou dobu filmu zachován. Depp, zbaven svých manýr a jakékoliv "šarže", zde hraje burtonovskou postavu, která se rozhodne pomstít za svá příkoří - jako kdyby Willy Wonka všechny ty spratky vážně definitivně likvidoval, Střihoruký Edward si jenom párkrát neřízl a Ichabod Crane z Ospalé díry neměl někoho, kdo by ho ochraňoval. Zatímco v předchozích spolupracích Burtona a Deppa se postavy dostávaly do nového prostředí, kterým byly okouzleny, ale ono na ně nebylo zcela připraverno, ve SWEENEYM se naopak titulní postavy vrací, aby dosáhla své kravé pomsty v depresivním filmu, ve kterém není ani místo pro sny jako útěk z reality holič z Fleet Street je stejně tragikomickou postavou jako Frankensteinovo monstrum._____ Film o nenaplněné lásce rozhodně neinklinuje k rodinným hodnotám, jako tomu tak bylo u v posledních letech vyměklého Burtona (VELKÁ RYBA, KARLÍK A TOVÁRNA NA ČOKOLÁDU, MRTVÁ NEVĚSTA), na němž mi vadilo, slovy Terryho Gilliama, "že nerozrušoval, nevyváděl z míry". Vyvádí z míry tentokrát, a to pořádně, a přestože pod úchvatnou stylizací Deppa do monstra jako z 30. let a experesionistického stylu mu jde hlavně o vyprávění přiběhu, jenž je zde asi nejucelenějši a nejpromyšlenějši, přestože by se to kvůli jeho přimočarosti nemuselo ani zdát._____ Vedle VÝCHODNÍCH PŘÍSLIBŮ pro mě zatím film roku (a to máme teprve únor!). A proč dávám přednost Cronenbergovi před Burtonem? Pochopte, ten nechá holiče podřiznout krk hned v úvodní scéně, u podivného umělce, který vypadá jako Goofy, si na to necelou hodinu musíme počkat. P.S. Když jsem si chtěl pustit oblíbené scény znovu, zjistil jsem, že bych se dostal cca. na stopáž 105 minut ze 117, což o něčem svědčí... (03.02.2008)

Čekala jsem víc, ale i tak jsem dostala víc než dost. Možná až moc, ale ne tak, jak bych z toho poskakovala nadšením. Z herců mě nejvíc zaujala Helena, Johnny byl se svým jediným výrazem až překvapivě "stereotypní", Alan zase dostal naprosté minimum prostoru. Mladý námořník mě mile potěšil a překvapil - všichni mladíci by povinně měli nosit bledou pleť, velké zuby a naivní výrazy. Hudba - no vzhledem k tomu, že to je muzikál, dost podstatná složka - Strašná. Nejspíš byla moc normální, tuctovitá, neosobní. Výprava a stylizace na výbornou - to už Tim holt umí. Příběh na moji duši zastydlého romantika příliš povrchní, teprve grand finále zavibrovalo trochu na JONS struny. Krvárny - kdyby tam nebyly, byla bych radši, ale nevadily mi - když je tam tvůrci chtějí (on už je vlastně samotný námět jaksi vyžaduje, aby se tam vůbec něco dělo), ať je tam narvou, ale možná právě díky nim působí celé dění místy až příliš staticky. (Jak říká naše češtinářka - pro ty mladý je všechno málo akční.) Suma sumárum - nakašlat na sumování. "At last! My arm is complete again!" (27.02.2008)

Postmoderna si uzpůsobila všechny žánry, proč ne tedy i muzikál. Po Moulin Rouge či Chicagu přichází charismatický lazebník Sweeney Todd. Tim Burton adaptoval broadwayský muzikálový kus a uchopil ho po svém - pátraje po kořenech natočil ho v duchu makabrózní legendy, zalil ho hektolitry krve a vybavil ho naprosto morbidní stylizací... Šílený slepenec, ale stojí za to vydržet...Tim Burton není zdaleka první, kdo tuto látku zfilmoval, leč jeho pojetí je revoluční - hudební zachování zažitého muzikálového standardu jde proti vizuální stylizaci v duchu gotického rocku s možnou aluzí na filmový expresionismus (bělost obličejů v kombinaci s velmi tmavým pozadím chvílemi až vyvolává asociace černobílého obrazu), které ovšem Burton zcela osobitě po svém prolnul s pokleslou estetikou krvavého románu a spletl muzikálový žánr s estetickou vizí žánrového hororu, hrané scény doplnil počítačově digitalizovanými sekvencemi a herecké výkony jsou podřízeny jako obvykle v jeho snímcích dominantní expresi... Není to vrcholný Burtonův film, je to ale jeden z nejoriginálnějších filmových muzikálů, co jsem kdy viděl...a i v intencích Burtonovy filmografie čistokrevný experiment, což je u autora jeho jména co říci... Podobné filmy: Sweeney Todd, Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street In Concert, Sweeney Todd (15.06.2009)

Možná jsem čekal od nového kousku svého nejoblíbenějšího režiséra trochu více, proto asi můj filmový zažitek nebyl tak úchvatný. Vše co mám na Burtonovi rád tam bylo, především jako vždy, skvělá atmosféra. Množství krve mi ani nevadilo. Působila jaksi silně nepřirozeně, takže jsem ji tak vážně nebral a chápal jsem ji spíše jako jakýsi doplněk. Ale obávám se, že právě forma muzikálu mi u tohoto snímku nepřilnula tolik k srdci. Proto a pár dalších drobností je mé hodnocení 80%. Aspoň je to nepoměrně krát lepší než jeho předchozí film (Karlík...) (10.05.2008)

Předem říkám, že Burtonovy filmy mě nikdy moc nelákaly a jeho tvorbu poznávám velice pozvolna. Ale tohle mi sedlo. Je to takové vcelku temné, hodně cynické, trochu zvrhlé, ale přitom zvláštím způsobem poutavé. Depp, Carter a Rickman odvádí na plátně slušnou práci, a to nejen po herecké, ale i pěvecké stránce (neříkám, že vše zazpívali super čistě, ale vzhledem k tomu, že byly ty songy dost složité na zazpívání a mnohdy nemelodické, tak je to pořád palec nahoru). Atmosféra ponurého a špinavého Londýna dýchá z každého záběru, spousta "oprávněně" zabitých lidí (no, pár z nich k tomu přišlo jak slepej k houslím, ale každý se potřebuje nějak uživit a když ty koláčky šly na dračku... ;-) ), k tomu již zmíněná zajímavá hudba, dobrá kamera a trochu divnej konec, ale vlastně proč ne (jen je škoda, že nebyla dovedena do konce milostná zápletka mezi Johannou a Anthonym). 4*, asi si na toho Burtona trochu víc posvítím ;-). (12.03.2010)