Soudný den

„Niečo také sa nevidí každý deň,“ hovorí v istej chvíli jedna z postáv a musím jej dať za pravdu. Nie som si istý, či TOTO mal Neil Marshall po 100%-nom Páde do tmy za potrebné (že yb sa proste len nudil?), ale beriem to z jeho strany ako srandu, pretože TAKÝTO mix hovadskosti nemôže byť nedorozumenie, ale vedomá schválnosť. Asi sa Neil skrátka nudil a povedal si, prečo by som nemohol nakrútiť úplnú blbosť, nech je sranda? Nuž a nakrútil. Ako fanúšika temných hororov a Votrelcov ma zaujal sympatický úvod, ale len čo sa rozpútali akčné orgie, horor zmizol a nahradila ho kuriózna zmeska trileru, čierneho humoru, fantasy, scifi a ja neviem, čoho všetkého ešte. Mozgy, kilty, rytieri na koňoch, Mad Max, tajomné hrady, zombies... Proste šialené. (16.02.2009)

Chudák zajíček, takhle to schytat velkorážním kanónem a zrovna teď před Velikonocemi.. Špetka 28 dní a Braveheart, vyndavací Oko 1 Amazonky Rhony, Sex Pistols se sklony ke kanibalismu, hodně Mad Maxe, 2008 Bentley Continental GT Speed a M.McDowell, co se odebral dopít si své malako na hrad ve skotské vysočině. A právě někde tady se začal film lámat z dovedně natočeného undergroundového akčňáku do jakési přeplácané středověké inscenace bez náznaku invence a originality. Neil Marshall je zkrátka pejsek, co chtěl s kočičkou Mitrou upéct dort a já byl ten černý pes, co jim ho sežral a nebylo mu z něj pak dvakrát dobře. A přitom ze začátku tak dobře chutnal.. (29.03.2010)

Neil Marshall je mistr braku, který si libuje v neotřelých variacích subžánrů a kategorií, a to do takové míry, až je s podivem, že mu na to někdo dával prachy. Tedy z dnešního pohledu už to dávno není pravda. Marshall do značné míry žil z existence hladového globálního DVD trhu, který mu v jistých kruzích zajistil věhlas. Stejně jako mnozí další žánroví divoši, také Marshal našel po rozpadu DVD trhu útočiště v televizi, kde přijal roli pouhého námezdného řemeslníka. "Soudný den" zůstává jeho nejvyšinutějším a také nejzábavnějším snímkem, kde navzdory zjevně omezenému rozpočtu úžasně popustil uzdu své kombinatorice žánrů i lokálnímu sentimentu. Vytvořil tak ultimativní brakový biják s ultra britském hávu. Odysea za nalezením vakcíny proti smrtícímu viru tu vede napříč celým spektrem žánrů, které jsou skloubeny s hrdě britskými prvky, motivy i hereckými osobnostmi. V jednotlivých částech filmu tak identifikujeme atributy zombie filmů bijáků s tajnými agenty či kyberpunku. Postapo svět se postupně překlápí z aluzí na Carpenterův "Útěk z New Yorku" do Cameronových "Vetřelců", než spočine na chvíli v madmaxovském stylu umocněném o prvky punkových koncertů, aby se mohl po vzoru Harryho Pottera vlakem přesunout do kouzelně artušovské krajiny highlanderů. Vedle castingu britských ksichtů v čele s domácími žánrovými ikonami Malcolmem McDowellem a Bobem Hoskinsem si film po celou dobu uchovává také britsky punkovou nadsázku, která se projevuje mimo jiné v pravidelném začleňování prvků, které svět filmu vztahují k současnosti - ať už to jsou platové talíře u madmaxovských lidojedů či značení směru prohlídky na středověkém hradě. Marshall ale neměl bezedný rozpočet a tak kompromisy ve výpravě a nedostatky v choreografii a dalších fázích přípravy scén zkouší maskovat rozlítanou kamerou a zběsilým střihem. Ten je sice výsostně otravný, ale vlastně nakonec zapadá do celkové koncepce meta braku, kterému není vůbec nic svaté, kromě bezuzdné zábavy a étosu Junktownu. (23.11.2020)

Pln očekávání dalšího temného postkatastrofického filmu ve stylu Potomků lidí jsem zkusil zhlédnout britský Soudný den. Nepopírám, že zhruba úvodní cca. čtvrtina filmu mé představy docela naplnila (za tu bych dal také vyšší hodnocení), nepopírám ani, že je taky jistě dost originální zasadit regulérní rytířský epos do budoucnosti, konkrétně někam do poloviny 21. století, to bych skutečně nečekal, ale smixovat to s resuscitací Šíleného Maxe, gladiátorskými výstupy, s nechutnými horory o kanibalech a industriálně-cyberpunkovou vizí, to už mi na jeden film přijde opravdu dost. Vznikne ,,Eintopf" (=nechutná směs). Celá ta pokleslá estetika nu-metalových videoklipů s občasnými záblesky klišé akčního filmu (černý sporťák a hláška o dobré barvě, následná akčně laděná honička atd.) je jenom dobře zabalenou druhořadou béčkovou manýrou, podpořenou relativně vysokým rozpočtem. Navíc - ten scénář je skutečně hrozný... Jak lze dobře pochopit u tohoto postkatastrofického béčka, s dostatkem financí jde v postmoderní západní kinematografii natočit úplně cokoliv, i (odpusťte mi ten výraz) kravinu... Podobné filmy: Šílený Max, Šílený Max 2 - Bojovník silnic, Šílený Max pod Kopulí hromu, 2012 Doomsday (19.12.2008)

Nadšení a následné zklamání, to jsem pociťoval při sledování tohoto filmu. Vše začíná podobně jako žánrový trhák 28 dní poté, rozdíl je pouze v tom, že z nakažených se nestávají zombí´s, ale vyzvrací pár litrů krve a umírají. Doomsday nám perfektně vykresluje atmosféru karantény a paniku "Skotů" stojících před zdí. Kdybych uplně stejnou scénu neviděl už dříve v Resident Evil - Apocalypsa, byl bych nadšen. Mimochodem vykrádačkama z jiných věcí, je film doslova prošpikován a hledat kousek originality nelze. Akce sršela ze všech stran, ale nedokázala mě oblbnout, viděl jsem ten nesmyslný scénář a nelogičnosti jsem nepřehlížel. Plus je rozhodně mírná nadsázka, která občas rozesměje a Rhona, která mi dokonce občas přišla i sexy. 60% (05.02.2009)