Venuše

82 % - Hodně zvláštní drama či černá komedie, s takovou specifickou náladou a spíše pro náročnějšího diváka. Hodně podobné téma Matce, kde excelovali Anne Reid a Daniel Craig. Tady je stařec nad hrobem a puberťačka, pro kterou není nic svaté. Mohlo by se zdát, že je zaděláno na trapas. Jenže v kůži starce je brilantní Peter O'Toole, který svou osobní jiskru a charisma ani v pětasedmdesáti letech neztratil. Role byla zřejmě hodně blízká jemu samému, podává ji s úžasnou neodolatelností, předkládá na plátno sám sebe (lehce mi to evokovalo Brodského z Babího léta). Jeho protihráčkou je velmi zajímavá debutantka Jodie Whittaker, kouzelným protipólem O'Toola je jeho důchodcovský kamarád Leslie Phillips. Příběh plyne přirozenou cestou, která se vyhýbá všem tradičním klišé - a právě proto má dopad. Podkresluje ho působivá hudba a hezká práce kamery - s výjimkou cesty vlakem, to je Rychle a zběsile a nemá to tam co dělat... (13.07.2007)

Exkurze do světa Petera o'Toola (pana Maurice), druhořadého herce, co se chystá umřít (nejlépe 2 sloupky v novinách, Iane). Nechutně až podmanivě mu do toho vstoupí Jessie, opatrovatelka jeho přítele, která je zlá! Navíc je to ještě blbá šlapka z venkova, vaří Halibuta v mikrovlnce, je vypočítavá a bezohledná. Navíc se ještě sjíždí každým svinstvem a chlastá jak prokopnutá. Ale je to Venuše...... Poslední žena s kterou se stárnoucí herec dozajista setká. Neskutečně dobrá a milá a tragická komedie a tragedie s dobrýn českým dabingem (kurva, je to možné?). "To je cévka.". "To je nechutné, stále z tebe něco teče". "Sehnal jsem ti novou práci, budeš dělat modelku!". "A v jakých šatech?" . "To není o šatech, o šatech se tam vůbec nemluvilo!" (29.06.2010)

Úsměvný, přitom hodně smutný příběh o dvou vtipně kooperujících stařících na sklonku života. Oba dva vědí, co přijde, že to přijde brzy a že už si před tím moc neužijí, přesto nepropadají beznaději a s morbidním humorem sobě vlastním prožívají (v rámci svých možností) každý den naplno. Společné scény dvou legend britského filmu patří k nejvtipnějším a tu více, tu méně kulantně říkají, že ve stáří vás sice bude všechno pekelně bolet a každý nový den, do kterého se duchem přítomni probudíte, tiše proklejete, přesto budete (v ideálním případě) člověkem vnitřně smířeným a vděčným za předchozí roky. Temnější stránku stáří, momenty, kdy v osamoceném, potemnělém pokoji prázdně hledíte do zdi, film rovněž neskrývá, celkově má jeho poselství tak jako tak nejblíže k Churchillově „Stárnout začínáme, když rezignujeme na mládí“. Nabízí se srovnání s českým Babím létem, které je ovšem oproti Venuši milým nostalgickým pohlazením po duši a bolestivější témata obchází velkým obloukem. Zápletka přitom vychází z prosté a logické myšlenky, že pro oko muže nad osmdesát je pohled na krásné ženské tělo stejným potěšením jako pro oko dozrávajícího pubescenta. Roger Michell nikdy nezachází za hranice dobrého vkusu, své hrdiny odhaluje spíše duševně než fyzicky. Některé letitější fanynky Petera O’Toolea, řekněme ty, jež mohly Lawrence z Arábie vidět krátce po jeho premiéře, by přesto mohlo pohoršovat, co tam ten starý chlípník činí. Být o pár desítek let starší, asi mi to nepřijde tak komické. 75% Apendix: Těm, jež téma Venuše zaujalo, bych doporučil komedii Poslední sbohem, kde šarmantně umírá Peter Falk. (07.08.2008)

..aj by som napísala, že ďalší úctyhodný zástupca "kvalitnej anglickej produkcie" a skončila, ale nadá mi aspoň kúúúštiček rozviesť, že čo to a prečo to, že štyri starletky..jednak pre cynizmus a sarkazmus ohľadom vlasntej osoby, nádharné dialógy, kde "múdrosť vekov" pokorne odpochoduje pred bežným udaním polohy okuliarov (máš ich v pravej ruke; máš ich na krku) s pridaním nie práve lichotivého pomenovania..čiernohumorne nevydieračský je aj ne-komentár samotného vzťahu výzarne postaršieho seriózneho pána (kedysi hviezdy hereckej) fascinovaného mladou Venušou..a tak.. (03.01.2008)

Není to jen herecké sólo Petera O'Tooleho, tenhle film je přece jen složitější. Tak trochu vážný, trochu humorný, ale vše má své místo a výborně do sebe zapadá. Jodie Whittaker mi zprvu přišla úplně nezajímavá, ale i tenhle dojem za chvíli zmizel. Vztah obou postav je postaven na úplně jiných základech než je jakýkoli druh romantiky. A oba to vědí! Už jen díky tomu scenárista obloukem minul celou řadu klišé. (01.02.2011)