Stepfordské paničky

Zrejme postrach každej manželky. A to nechutne dokonalá, na nič sa nesťažujúca, na všetko pritakávajúca puťka. Ktorí z mužov, by nechcel mať doma niečo také? Pri sexe stoná a kričí ( a pravdepodobne nemá ani menštruáciu ), varí podľa gusta, je milujúcou matkou detí a domácnosť sa len tak leskne. Ira Levin mal zrejme z niečoho komplexy. Alebo to bol len vážne iba skvelý nápad? Rozhodne to však musí byť lepšie čítanie, pretože táto adaptácia je v podstate nezáživná a dáva prednosť motívom, ktoré veľmi od takéhoto žánru nečakáte. Takže dámy, viete čo máte robiť! (19.10.2017)

Nerad se pouštím do srovnávání s knižní předlohou, ale u paniček je to nevyhnutelné. Předně musím říci, že ani jedna z doposud natočených adaptací není ideální, na každé lze nalézt dobré, ale bohužel i převažující špatné. Svět stále čeká na tu svou, která by v sobě dokázala snoubit jak Levinův cit pro štiplavý (a nikoho nešetřící) humor, tak mrazivou hororovou atmosféru. Stepfordské paničky roku 1975 jsou "uťáplé", "bez koulí" (ač je to označení hrubé) - zjednodušeně napsáno, nejsou ani ryba ani rak. Natočeny jsou unyle, jakoby se Forbes bál vložit do projektu duši (nebo je zkrátka možné, že na více neměl), čekal jsem na překvapení v podobě oživující vizuální finesy - zcela zbytečně. Napětí místní paničky nepodporují, o poutavosti se jim může pouze zdát. Ke všemu holdují nepovedené hudbě, která podrývá význam obrazu. A plastické změny, které na nich byly provedeny oproti geniálně útlé knize ústí jen k horšímu. Tím nejlepším je na paničkách jejich mluva, slova, která jim a jejich manželům vložil do úst zkušený scénárista William Goldman - párkrát skutečně bezvadně zaperlí (rozhovor na houpačkách)! Jak vidno, rok 1975 paničkám ze Stepfordu na kráse nepřidal (myšleno přeneseně i doslovně, ve smyslu zcela nevyhovující doby, v níž se příběh odehrává), byť k úplné katastrofě se rozhodně hlásit nemohou (co však mohou, tak velmi snadno přivolat magický spánek). Jako "budoucí" knihovník Vám radím - raději si přečtěte knihu. (30.09.2008)

Ak by som nečítal knihu, bolo by to o hviezdičku viac. No keďže je to len pár dní, čo som ju prečítal a spomienky sú ešte čerstvé, tak mi tu dosť vecí vadilo. Nie som zástanca toho, že film musí otrocky kopírovať predlohu, no tu bolo vynechaných dosť vecí, ktoré v knihe skvele fungovali a pokladal som ich za dôležité a naopak boli tu pridané pasáže, ktoré film nijako neposúvali dopredu. Aj to finále v knihe na mňa pôsobilo lepšie než vo filme. Hlavný problém filmu vidím v tom, že príliš skoro je divákom naznačené, o čo tu ide, kým v knihe čitateľ vie, že nie je niečo v poriadku, no na to, čo presne sa deje, príde až tesne pred koncom. Vo filme je dokonca také mrknutie a naznačenie pointy už v druhej minúte, ešte pred odchodom do samotného Stepfordu, neviem načo to bolo dobré. Ďalej tu máme postavu manžela, ktorý je nesympatický už na prvý pohľad a veľmi skoro to potvrdí aj svojim chovaním, a je jasné, že niečo kuje. Aj keď aspoň tu nie je jeho premena taká obrovská a nepochopiteľná, ako v knihe, kde 3/4 pôsobí ako vzorný, chápavý manžel, ktorý podporuje feministické zmýšľanie svojej manželky. To bola jedna z mála chybičiek krásy predlohy. Film má aj výborné momenty a Katharien Ross bola výborná, no celkovo to je sklamanie, kniha mala omnoho lepšiu atmosféru. (13.01.2019)

Už dlouho ve mně snímek nevyvolal takové rozporuplné pocity. Na rovinu přiznávám, že většinu stopáže jsem se spíše nudil a sledoval čas, kdy už bude konec a byl jsem rozhodnut tento film zatratit. Jenže v poslední půlhodině film začíná gradovat a člověk změní názor a a začne se stydět, že snímek odsoudil dřív, aniž by ho dokoukal. Konec prostě musí vyvolat nějaké pocity v každém z nás. 7/10 (13.10.2013)

Oproti verzii s Nicole Kidman je to pohladenie na duši. Predsa len v modernom šate totálne presadzovali homoklády a feministky. Stále to však nie je film, ktorý by ma extra bavil. Ale na Katharine Ross sa inak dalo v tých šesťdesiatkach-sedemdesiatkach pozerať. (16.09.2021)