Chi bi

Ako uvod to funguje dobre. Postavy su na sachovnici rozostavane s potrebnym opisom charakterov, pricom nechybaju reziserove zname motivy - brastvo, priatelstvo, cest a a medzi hlavnymi muzskymi hrdinami vzajomny obdiv a pritazlivost (ovsem cisto v cudnej poohe), ktoru by vsak neprajnici mohli nazvat az homoerotizmom. Vo Woovom style, kde holubica je tym najbanalnejsim jeho trademarkom, nikdy nebola snaha o realistickost, pricom Red Cliff nie je vynimkou. Ano, bojove sceny su krvave, heroizuju sa tu iba zopar jednostlivcov, ovsem nenajdeme tu takmer ziadne stopy oblubenej kritiky vojny, charakteristicke pre viacere nedavne filmy s vojenskou tmatikou (napr. aj Warlords). U Wooa je vojna brana ako nevyhnutny jav, kde si muzi mozu dokazovat svoje cnosti a hodnoty. 7-8/10 (22.02.2009)

John Woo is back! Návrat k Číně, zvonícím mečům i k vytříbené režisérské formě, která během Johnova působení v hollywoodských osidlech pomalu uvadala - tohle je Red Cliff. Film lpí na vzývaní čínských tradic a především čínských hodnot a působí (i) proto velmi klidně a vyrovnaně. Rozpohybovaná kamera si libuje s plynulých nájezdech/odjezdech a svým způsobem tak zdůražnuje důležitost jedince v davu, či naopak jeho nicotnost; zato nespoutané švenkování a ryanovské vynechávání políček je jí cizí. Film nesklouzává k divokosti a zuřivosti i navzdory faktu, že podstatnou část stopáže vyplňují bitvy - narozdíl od západní produkce nesázejí všechno na velkolepost, zaměřují se především na válečnou taktiku a působí nesmírně vynalézavě jak při mohutných střetech obřích digitálních armád, tak při typických wooovských prezentacích síly jednotlivce, kdy jeden hrdina stojí proti nekonečným zástupům nepřátel. Našinec ovšem bude mít možná problém s druhou třetinou, ve které se vyjednává spojenectví mezi královstvími Xu a Wu a hlavní postavy musí řešit jak politické, tak (především) vnitřní rozpory a ujasnit si své cíle. Děje se tak samozřejmě přes rozvláčné dilaogy a meditativně - symbolické pasáže, které jsem osobně nedovedl příliš u/po/chopit a tím pádem mi film v těchto místech nepřipadal tak zajímavý, jako v samotných bitvách. Přesto nemůžu nad kvalitami a chytlavostí Red Cliffu nejásat; čekání na (pravděpodobně velkolepý) druhý díl začíná být nesnesitelné už teď ... 80% (24.08.2008)

Ran - facelifted version. Poctivá historická freska, u které by člověk až do samotného závěru (opět bílá holubice) snad ani neřekl, že jí točí mistr moderního krvavého baletu John Woo. Solidní choreografii a pestrou škálu soubojů přebije snad jen skvěle inscenovaná bitevní strategie. Je vidět, že se na celku nešetřilo. Ohromné možství komparzu, poctivá kamerová panoramata, velkolepá mizanscéna. Je tedy velká škoda, že v tom množství postav se zřejmě ne každému divákovi podaří se s některou ztotožnit a dostat se jim pod kůži. V mém případě se to nepovedlo ani u jedná a to je velká škoda, obrazově se totiž jedná o velkolepou podívanou. (19.12.2021)

Velkolepý historický epos s fantastickou výpravou a s vynikající kamerou. Bojové scény mají tu nejvyšší úroveň a dočkáme se tu samozřejmě i několika hrdinů s takřka nadpřirozenými schopnostmi, ale bez toho by se zkrátka žádný čínský velkofilm neobešel. Naopak by takové postavy chyběly. A akce "Želva"? U té jsem si jen blaženě chrochtal - kam se hrabe Pán prstenů nebo Statečné srdce či 300. Pro mě je to asi nejlepší bitevní scéna v historii filmu. Až nepříjmně rychle mi těch dvě a čtvrt hodiny uteklo a třesu se nedočkavostí na druhý díl. Johne Woo děkuji. (05.04.2009)

Paráda! Triumfální návrat Johna Woo na asijskou půdu prostřednictvím monumentálního historického spektáklu při zachování jeho typického režisérského rukopisu především v podobě efektních a přehledných bojů a slušné porce eye candy záběrů, co víc bych si mohl jako jeho fanoušek přát. Partie je rozehrána vskutku slibně a skvadra postav na straně obránců v podání části asijské herecké elity se vyprofilovala velice sympaticky. Čekání na druhou polovinu a obří námořní bitvu bude mučivé... Vedle úchvatného panoramaticky zabraného letu holubice bych vyzdvihl hlavní bitvu první poloviny, která je dokonalou ukázkou taktiky, nápaditých fíglů a exhibice brilantních bojových schopností generálů. Někdo by mohl mít poznámky k pohledům na nekonečné digitální šiky armád a flotilu lodí (víc jich neposlali snad ani Řekové na Tróju), ale to bylo už v LotRech a vůbec to nerušilo. Zkrátka John se vrátil ve velkém stylu a pranic nevadí, že hrdinové se neohání berettami, ale meči a kopími. 9/10 (02.08.2008)