Hitman

Měl jsem osobní čest a mnohahodinové potěšení se čtyřmi díly herní série od ne úplně normálních Dánů, a po zjištění, že se příhody nejostřejšího plešouna od dob Yula Brynnera (ne toho z Kokosů Na Sněhu) budou převádět na plátno, a že se prácičky zúčastní i dvorní skladatel Agentury, jeho ambientně-symfonické veličenstvo Jesper Kyd, jsem se nebývale obveselil. Naivně. Protože od té doby už to šlo jenom z kopce - kdysi rychlý a zběsilý TurboDiesel, o kterém se jeden čas říkalo, že by mohl navléct oblek a uvázat rudou kravatu (bože chraň), a který se nakonec chopil produkce, totiž jaksi nezaregistroval, že mít čárový kód na zátylku je něco jiného než VIN na ptáku, a výsledkem je tak něco, co obsahem připomíná poslední fázi každé mise prvního dílu Hitmana - tu, kde se vaše trpělivé úsilí s garotou, SOG Pentagonem a maximálně Berettou s tlumičem zvrhlo v prachsprostou rubanici - a navíc to nemá tu celkovou scénáristickou promyšlenost. Anebo lépe řečeno, abychom nazývali věci pravými jmény, to nemá smyslu o nic víc než politické mystifikační pohádky naší doby, jen se za sebe skládají scény drsných chlápků a ještě drsnějšího masakrování. Což mě přivádí k tomu, že kdybych nesledoval Unrated verzi, kde je vidět vcelku dost krve a vcelku dost málo tělesných půvabů Olgy Kurylenko (dělám si legraci, je tam toho z ní vidět...vlastně všechno, a ne jednou;)), byl bych asi ještě o něco naštvanější. Takový luxusní de facto hotový filmový materiál byl k dispozici, a výsledkem tvůrčí práce je něco mající intelektuální kvality Kurýra, a to ještě možná ani ne toho prvního. Pominu světelné roky za hranicemi uvažování tvůrců filmu vzduchoprázdnem plující otázku "Proč by se sakra ruský prezident choval jako takový život si zbytečně komplikující idiot, že spoiler spoiler a spoiler" a zeptám se "K čemu jako vůbec je bitka čtyř čísel ve vagónu, proč sakra všichni míří na všechny, aby se nakonec začali opižlávat dvojicemi tanto nožů, a odkud se hergot vzal ten černoch???" Abych to shrnul - tento filmový Hitman má blíž k tomu rovněž filmovému s Chuckem Norrisem než k tomu hernímu. Fanoušky předlohy to paradoxně může svým způsobem perverzně pobavit, normálního neinformovaného diváka to podle mě může jen a jen Nasralláht, pokud není příznivcem krvavé akce bez něčeho označitelného za příběh, a navíc s originalitou rovnocennou dosti zlodějské hudbě dalšího z Zimmerových fámulů. Vystrkovat v něčem takovémhle na odiv trademarky hitmanovské série je drzost adekvátní tvrzení, že Timothy Olyphant může svým - pro pana 47 nevhodným - hlasem deklamovat věci jako "Kéž bych mohl cítit aspoň to co ty." a neznít přitom jako dement. 40% (18.04.2011)

Poslední dobou mám u mainstreamovyćh filmů pocit, jako kdyby stávka scénáristů neprobíhala právě teď, ale jako kdyby scénáristé záměrně stávkovali už při psaní těch největších a nejočekávanějšich pecek (Hitman, Vetřelec vs. Predátor 2...). hitman má tu výhodu, že se při jeho sledování člověk necítí, jako když vidí filmovou adaptaci hry, tj. že nemůže ovládat hlavní postavu, protože kouzlo herní série spočivalo v možnosti volby - buď být běsnící zabiják anebo chytrý taktik, ve filmu se vsadilo na to první a relativně to funguje._____ Xavier Gens umí myslet v kompozicích a inscenovat akční scénu, přestože střidání záběr-protizáběr je otravné a inspirace v akčních klasikách či kultech 80. let je nepřehlédnutelná a spíše směšná, jenže... Opětovně po ideologicky problematickém a formálně vychytralém Království se mi potvrzuje, že uživání stejných narativních (profesní fokalizace, princip seriality, dívka jako vykoupení, střidání scén mezi kočkou a myší) a stylistických figur (záběr v akční scéně netrvá déle než 2s, kamra je stoická, protože hlavní hrdina je chladný a bez emocí) je opodstatnitelné u filmařů myslících v obrazech a nad borazy (Greengrass), ne u Frantíka, jenž má kolem sebe neschopné scénáristy, skladatele ze hry, který nepokrytě vykrádá Powella a Rkovou přistupnost, aby nad filmem hýkali puberťáci, co ženě nesáhli ještě na prso a mrtvolu viděli tak max. v PC hrách._____ Za castingově chytře zvoleného, ale krutě necharismatického Timothyho Olyphanta, za spád (ten film nemá 100 minut, ale 85), několik intertextových vsuvek vůči hře (oblek, převleky, ukrývání mrtvol) a "omsdesátkovou" zábavnost (tak blbé, až je to vtipné) si ten film ty 3* zaslouží. Ale proč to nešlo rovnou na DVD? (17.01.2008)

Z noční můry všech fanoušků hry, kterou naslibovali trailery, se nakonec vyklubalo překvapivě slušné béčko. A co víc, hlavní hvězdou očekávané tragédie není ani tak Timothy Olyphant, jenž nakonec přeci jenom vypadá trochu aspoň jako chlap, ani Xavier Gens, který sice nepochopil atmosféru hry, ale alespoň to v tom klipovitém hávu slušně odsýpá, ale Skip Woods – scénáristický neumětel, kterému měli už za Swordfish sebrat licenci a za tohle rovnou useknout ruce. Zbytečné postavy (ruská děvka, agent Interpolu), nulové odkazy na hru (2 převleky, děcka u PC) a místo toho spousta vaty a tah na pointu, která vyzní do ztracena. Jako celek stále mimo a další zářez do nefunkčních adaptací videoher, ale za tu dávku nulového očekávání ty 3* nakonec dám, v dobrém diváckém rozmaru je to zábavné a dostačující zaplácnutí hodiny a půl. (24.01.2008)

Když už jsme v tom hodnocení, měl bych začít něčím pozitivním, a tak tedy potvrzuji, že Olze Kurylenko to opravdu sluší a v některých scénách je neodolatelně sexy tak, že vzdáleně připomíná moji manželku. Za druhé, akční scény jsou nasnímané řemeslně dobře, jenže to je v dnešní době už v rámci žánru prakticky povinnost, takže zbývá to ostatní. Scénář je tradičně blbý, jak už to v rámci téhle produkce většinou chodí, takže se nevyhne spoustě logických nesmyslů, místy nesnesitelnému pozérství - viz scéna likvidace překupníka zbraní alias bratra ruského prezidenta, pitomé přehnanosti nezranitelnosti hlavního hrdiny a jeho superschopností, ale to všechno by bylo tak nějak v rámci hry a žánru skousnutelné. Jenže tenhle typ snímků stojí a padá s obsazením hlavní postavy, no a tady je zkrátka a dobře náš hrdina necharismatický. Je navíc jako vykonavatel atentátů páchaných pokud možno nenápadně a s elegancí přehlédnutelný asi jako chlapeček, který by do třídy základní školy přišel s kalašnikovem v ruce. Vůbec celá ta tajemná Organizace v pozadí má směšné rituály a podivnou uniformitu, která ji činí snadno identifikovatelnou a pro filmového diváka směšnou. No a aby žánrový fanoušek bral svého akčního hrdinu vážně, měl by být mnohem tvrdší a charismatičtější. Celkový dojem: 20 %. (29.03.2011)

Hloupé a nudné. Akční scény jsou asi jedná věc, která vás tady trochu pobaví. Olyphant jako agent 47 není tak hrozný jak jsem se bál (vlastně celý film dost táhne), ale s tou vyholenou hlavou vypadá prostě jako děcko a to mu nikdo neodpáře. Pořád přemýšlím jak by to vypadalo, kdyby byl v hlavní roli Diesel a scénář napsal někdo jiný. (09.02.2008)