Trade

Obchod se ženami je asi jeden z nejodpornějších, takže pokud se ta látka zpracuje kvalitním filmovým způsobem bude to film, který na člověka má opravdu silný dopad. To není bohužel tenhle film, který sráží mnoho nelogických nesmyslů ( Polka zadržená na hranicích a vrácená jako Mexičanka? prodej holek přes internet a pak platba v hotovosti v nějakým baráku uprostřed města, lustrování zákazníka, když už je u pachatelů a oběti - trochu pozdě ne? atd) a to nemluvím o tom, že na realističnosti ubírá to, že navzdory odpornému surovému tématu se bál režisér ukázat byť jen bradavku, aby to náhodou někoho nešokovalo? Pokud bych chtěl vidět realističtější mechanismus obchodu se ženami pustil bych Obchod s bílým masem (2005), ikdyž i ten má pár amerických korektních brzd, pokud bych chtěl vidět něco syrovějšího vycházející ze skutečnosti dal bych Sex traffic (2004) nebo Informátorka (2010) a pokud bych chtěl vidět něco, co mi přiblíží realitu a zvedne se mi žaludek tak si dám finskou Očistu (2012), který má sice jen pár minut o obchodu s lidmi, ale tam člověk mrazivě pochopí asi všechno to ponížení, beznaděj a důvod proč není jednoduché z tohoto byznysu vyskočit ikdyž má šanci. (10.06.2017)

11.2.2011 ~ Když se řekne obchod s bílým masem, je to jen slovní spojení, stejně jako "inflace rychle roste" a "zdraží se elektrika a plyn". Neovlivníte to a nejste z toho nadšeni. Jenže ono je to svinstvo. ~ Tenhle filmek o tom, jak to chodí v Mexiku a USA, není nic extra. Některého jeho části jsou ale vyšperkované dobře. Setkáváme se tu s několika příběhy, navzájem propletenými a spojenými právě utrpení prodeje lidí, žen a dětí, na sexuální otročinu. Kupuje si je kdo chce, kdo může a kdo na to má. A tak je tu příběh dvou mladých dívek, cestujících za dobrodružstvím, kdy netrvá moc dlouho a zůstává jen jedna z nich a tu si někde ve sklepě už někdo podává. Pak je tu příběh Mexické rodiny, kdy synátor prodává kurvy a okrádá pitomé turisty, a jeho sestřičku mezitím někdo šlohne a taky si ji zanedlouho podá. Kluk to ale nechce nechat být a chce sestru najít. Naráží cestou na osamoceného amerického policistu, který hledá svoji dceru, taky unesenou a prodanou. Za pomoci mexického klučiny tak rozjíždí pátrání, končící lapením padouchů. Pár lidí zachrání, tisíce jiných si ale někdo, někde jinde, ve sklepě podává... ~ Bohužel víc, než "jen" zhnusení nad tím, co se děje a nikdo to v podstatě ani neví, se ve filmu nedočkáte. Rozvláčné, nijak extra zahrané, klišovité, nevěrohodné. Lidi byli prostě vždycky dobytek. (30.04.2013)

Silný film. Ne nijak dlouhý, aby diváka omrzel, ne nijak hloupý, aby se divákovi vykládaný problém spíše zprotivil. Přestože je v tomto nelidském křeftu občas vidět přispění hollywoodského narativu (linka okolo Kevina Klina), tak zbytek povedeně mapuje nepěkná zákulisí obchodu s bílým masem. Troufám si tvrdit, že se postavy chovají přesvědčivě v rámci svých mezí. Například postava polky Veroniky, z jejíž země sálá možná až okatý nádech železné opony (ale zase si nejsem jistý dobou, v níž se snímek odehrává, a nijak to nehraje roli, takže proti stylizaci nic nemám), je v mezích možnosti správná hrdinka, zároveň však není řešením problému. Její konec pak patří mezi nejsilnější scény filmu. Po Cuatro lunas nebo Sin nombre jsem měl opět tu čest vidět ve filmu Paulinu Gaitan, na níž je možná vidět, že je na třináctiletou postavu moc stará, to ale nijak nevadí. Cením si i Cesara Ramose, který svého mafiánského spratka z Ciudad de México, který se vydává na záchranu vlastní sestry, zahrál sympaticky. Již zmiňovaný Kline byl herecky uspokojivý, jeho příběh mi ale do filmu nepasoval. Je sice jeho nedílnou součástí a jeho absence by film radikálně změnila, přesto však mi trochu atmosféru filmu narušoval. Bez něj by mohl být Trade mnohem více naturalističtější (nemyšleno ve smyslu krve, násilí a zvratků, ale v pravém slova smyslu), což by nebylo na škodu a mohlo z toho být něco ve stylu Sin nombre, klidně i s podobným koncem. I přes tuto maličkost je mi ale tento film mnohem sympatičtější, než třeba Taken (česky 96 hodin), které se možná zabývá podobným tématem a má podobnou příběhovou linku (chápejme jako záchranu členky rodiny před kuplíři), ale i přes svoji mnohem lepší technickou kvalitu a dražší herce je to stále jen slaboduchá akčňárna s přehrávajícím Liamem Nessonem. (15.12.2020)

Jeden z filmů, který se snaží o jakýsi filmový realismus dněšního světa..Bohužel to ovšem ke konci sklouzlo k zcela průměrnému, americkému béčku..I přes to hodnotím vysoko, protože nelidský kšeft stále kvete na celém světě a jen málokdo s tím chce něco dělat..věřím, že tvůrci tohoto filmu svým dílem přispěli a upozornili na problém...Mj. krásná hudba a v některých scénách také dechberoucí filmařina (budíky v poli, skok Veroniky,aj..) (08.11.2008)

Téma podobné filmu "96 hodin". A já se netajím tím, že mám rád filmy, kde dle mého názoru jedni z největších hajzlů (únosci lidí a dětí) dostanou na prdel. Stalo se tak jiným způsobem než ve výše uvedeném filmu a i film byl trošičku jiný. Nicméně mám dobrý pocit z toho, že hajzlové, kteří se neštítí vůbec ničeho, dostali opět na prdel. Alespoň ve filmu. (22.05.2012)