Soukromá válka pana Wilsona

Vykonštruovaná óda na Ameriku, ktorú sa snaží maskovať len atypický záver. Čo však potom, že vcelku slušne obsadená a zahraná (Philip Seymour Hoffman jasne vedie), keď sa Nichols nerozhodol, čo chce vlastne točiť. Ako satira to funguje len občasne, ako dráma taktiež a aj napriek odľahčujúcim vsuvkám ide v globále o málo záživnú politickú záležitosť, ktorá bežnému divákovi príliš nedá... teda pokiaľ nemá politiku priamo v krvi. Použitie archívnych záberov však kvitujem, chcem však veriť, že Nichols mal aj na viac. (06.04.2008)

60% - Takovémuto filmu by prospěla tak o půl až třičtvrtě hodiny delší stopáž. Na důkladné prokreslení motivace k těm setsakramentsky důležitým činům, na detailnější pohlédnutí do nitra třem hlavním postavám. Ne, že by Hanks, Robertsová a Hoffman hráli špatně, právě naopak, herecky to zvládli na jedničku, jenže člověk se s nimi nedokázal sžít, byli moc povrchní. Vinu vidím v té proklatě krátké stopáži. Způsobila, že se vše na plátně odehrávalo stylem: "šup, šup, šup!", aby toho za co nejkratší dobu stihli říct co nejvíce. Utrpělo tím to nejlepší... (02.10.2008)

"Proč Kongres něco říká a přitom vůbec nic nedělá? - Většinou z tradice." Nesnáším americkou posedlost spočívající v zachraňování světa, který nejeví známky toho, že by chtěl být zachráněn. Když jsem se však na obrazovce setkal s lehce kousavým ironikem Charlie Wilsonem, zbytečně bohatou Joanne Herring a zejména sarkastickým, leč informačně přesným, agentem Gustem Avrakotosem, tak jsem zapomněl na reprezentační barvy jejich dresů a užil si politickou zábavu. (14.10.2012)

Musíš tu válku vyhrát Charlie…. Ze života kongresmana. Co takovej chlápek asi dělá? Co aféry, jak přichází ke kontaktům, s kým se stýká, co ho baví? Přestože každému musí být jasné, že jde o politický (a historický) film, snad díky T.Hanksovi či snad politickým i obyčejným vtípkům nebo jen paradoxní situaci s dneškem je lehce stravitelný a až překvapivě svižný. Zajisté díky scénáři, krátké stopáži, ale hlavně bych vyzdvihl právě Hanksův výkon, který dokáže utáhnout snad jakýkoliv film. Nerad bych zapomněl na ostatní herce, ale Tom jim prostě moc prostoru nenechává. Mé hodnocení je (velmi) ovlivněno také tím, že dobu akce ,,ZBRANĚ PRO AFGHANISTÁN“ pamatuji. Protože to všechno se stalo. A ty úžasné události změnili svět… JEN SE TO NAKONEC PODĚLALO! (06.09.2008)

Nichols se Sorkinem zlehka škrábou ta citlivá společenská místa, která takový Stone dříve raději kousal. Nevyvolají tím hádky či částečnou obrodu, ale řeknou k tématu svoje, trefí se středoproudu do přemýšlivého vkusu a kdo si ve filmu najde, co potřebuje, bude od něj odcházet s velmi oduševnělým pocitem. Za tím ale nehledejte negativum, protože do takové skupiny se musím s veskrze pozitivními pocity řadit i já sám. Hanksova lehká přetvářka, rozšafná gesta a zároveň i uvěřitelný charakter jsou pro mě v balancování mezi satirou a politickou moralitkou o několik stupňů výš než výrazově lehce ztracená Julia a bohužel i Hoffman. Ten možná i kvůli scénáři předvádí ležérní chvástání, které postupně přeroste v bourání správné cesty, čímž trpí právě štiplavě humorná stránka, stávající se v jeho podání spíše nakyslou fraškou. Kromě tohoto nešťastného rozhodnutí ale nemám námitky a chválím, co můžu. (22.07.2008)