Barbar Conan

K abdikaci na svou funkci guvernér barbarství z Rakouska přinucen nebyl, už jen proto, že Nispelův film mohl klidně stát zcela mimo conanovskou mytologii, ale to by zase nemohl použít známou značku k marketingovým účelům a šel by pak nejspíš rovnou na DVD. Jedna nachem zabarvená zběsilá řežba stíhá druhou a já si to tak užíval, že ani nebyl čas přemýšlet nad logikou, či návazností, ale bohužel, s blížícím se finále už všechno skřípe jak dveře od bruntálského úřadu práce, načež při odchodu z kina zjistíte, že vám z nového Conana nezůstalo v hlavě nic. Snad jen syn Vlada Naražeče, bratr Magui a otec Mickeyho Rourkea v podání Stephena Langa, který si svou roli prostřednictvím drobných gest vskutku vychutnával. A představitel cimmérského nevzdělaného plémě? Momoa, co vypadá, že jeho rodiště je Samoa a že jej píchl do čela ovád, odvedl to málo, co bylo potřeba a svými hladkými půlkami sedinky evidentně nedá některým místním mužským uživatelům spát. Až tak, že by mu mezi ně nejraději vnořili svůj… meč. (24.08.2011)

Možno som jediný, no Conan z Jasonom Momoamom sa mi páčil omnoho viac ako starý Conan z Arnoldom. Nebudem to do kosti porovnávať, ale audio-vizualizácia a obľúbenosť hercov bude u mňa vždy viac. Aj napriek takmer dvojhodinovej stopáži mi film prišiel nejaký krátky, ale vôbec sa tomu nedivím keďže som sa vôbec nenudil. (06.11.2011)

Když si člověk čte rozhovory se Zimmerem a s Batesem (autor hudby k tomuhle filmu), zjistí jednu celkem příznačnou věc - zatímco Zimmer neustále zmiňuje melodii a básní o tom, jak hodiny a hodiny vybrnkává do kláves, než přijde na něco kloudného, Bates se ubírá úplně jinudy a jednoduše ucpe divákovi uši neskutečně uřvaným a přeplácaným (často nelibozvučným) bordelem bez nějaký hloubky – má tam zkrátka spousty bohatý textury a málo, přemálo struktury (motivů a témat). Kde nabízel Poledouris melodii, tam má Bates spíš rytmus postavený na brutálních perkusích a agresivních smyčcích. Možná měl Bates navázat na svůj nechvalný skandál z 300 a opět trochu opisovat, koneckonců sám Poledouris tři stěžejní tracky z původního soudntracku - Anvil of Crom, Riders of Doom a Theology/Civilization - jednoduše oprásknul z Prokofjeva, Orffa a Holsta (přičemž Anvil of Crom si zase dál vypůjčil Goldsmith pro hlavní téma Total Recall). ____ Co se filmu týče, zamlouvala se mi hlavně sofistikovaná narážka na Tenkrát na Západě, kde Bronson nese svého staršího bratra na ramenou a jen marně oddaluje jeho smrt, (-spoiler-) čemuž zde odpovídá syn držící řetěz s víhní a oddalující smrt otce. Na konci se tatáž scéna dočká zopakování, Conan tentokrát na podobném řetězu drží Tamaru. Co je ovšem zajímavé, Khalar Zym na tuto paralelu mezi otcem a Tamarou zcela explicitně diváka upozorní. Spíše než Khalar Zym tak mluví scenáristé, kteří skrze hlavního padoucha upozorňují na určitou vynalézavost svého scénáře, neboť i to nejhorší filmové dílo je komplexním celkem, kde může kdejaká nuance divákovi snadno uniknout, takže scénáristům nezbývá než na to občas přímo upozornit. Někdy se takového upozornění nedostává divákům, ale i postavě: například Fonda pochopí celou situaci teprve tehdy, když mu Bronson vloží v závěru harmoniku do úst. ____ Ačkoliv je nový Conan zjevně cosi dlužen svému předchůdci, zajímavý rozpor mezi Conanem a náboženstvím zůstal zachován. Conan opět spoléhá zejména sám na sebe a sekta se svým náboženstvím tvoří vůči jeho individualismu jakýsi protipól. Platilo to hlavně v původním filmu, kde Arnold tvrdil, že se ke Cromovi moc nemodlí, protože stejně neposlouchá, ale ozývá se to i zde. Conanovým krédem je přesvědčení, že náboženství by mělo mít i nějaký hmatatelný přínos a že jinak koneckonců není tak nepostradatelné a nedotknutelné. Tímto podezřením vůči náboženství a neustálou tendencí snímat otrokům okovy připomíná Conan proletáře par excellence. Udivuje mě, že nikdo z velkých levicových dramatiků nebo romanopisců – Olbracht, Majerová, Trockij, Odets – si v tom nenašel své téma. ____ Nemá někdo z vás náhodou číslo na Rachel Nichols? (20.08.2011)

Na srovnávání není a ani by nemělo být místo. Nový Conan je v novém balení sice někde úplně jinde, prosťounký je samozřejmě stejně jako Arnieho opus z roku 1982, ale určitě není v úplných sračkách. Hned úvodních patnáct dvacet minut má totiž neskutečnou kvalitu (když samozřejmě pomineme Conanovo narození – je bleskurychlé, maximálně úsměvné a malý Cimmeřan je navíc ve vteřině bez pupeční šňůry), akční scény jsou nápadité, krvavé, svižně natočené (hlavně malý Conan versus čtyři nájezdníci). Toliko začátek, s přibývajícími minutami se ale jeho kroky začnou trochu zajídat. Nejde ani tak o logiku děje nebo nesmyslné konání postav. S tím člověk počítá, nicméně během akce už režisér Marcus Nispel, který dle mého s Conanem uspěl, docela selhává a nudí. Akčním sekvencím s postupem času už navíc škodí onen prosluněný vizuál, který scény usekaných rukou nebo nosů trochu sráží na kolena. Určitě ale Conan dopadl lépe než třeba bezzubý Princ z Persie nebo nový Souboj titánů, nepřístupnost v podobě hektolitrů (někde zbytečně digitální) krve a několika odhalených bradavek je jen a jen ku prospěchu věci (mohlo být všeho samozřejmě ještě víc, ale třeba ubytí kněze hlavním záporákem se povedlo). Nedokážu moc posoudit, zda bylo dobrým tahem obsadit do hlavní role havajského herce Jasona Momoa, špatný není, ale pod kůži se mně ani přes poměrně krutý smysl pro humor nedostal. Slušní jsou nicméně i překvapivě obsazená Rose McGowan, Ron Perlman nebo Stephen Lang, Rachel Nichols naopak zaostává. Ještě dodatek: posledních protahovaných asi dvacet minut už bylo docela útrpných.. fantasy prvky mi vadily už u původního Conana.. a ještě mi dovolte: původní hudba Basila Poledourise je jen jedna.. a těžko ji něco/někdo nahradí!! Jinak ale spokojenost.. (01.12.2011)

Bylo nebylo, myslel jsem si, že tenhle film nikdy neuvidím (neboť příběhy o něm byli tak děshrůzné, že můj vnitřní knižní Conanofil by pravděpodobně spáchal harakiri pomocí klacíka od nanuku), ale, žel, alespoň částečně áčkových fantasy je prostě moc málo na to, abych mohl tutoho Conana ignorovat a hle, on není špatný, jen děsivě průměrný a béčkový. Což je celkem škoda vzhledem k tomu, že Momoa je jako Conan skvělý a když se ohání mečem, tak působí dost dobře (kéž by i jiné postavy měli náznak šermířských schopností a nebyli jen masem naskakujícím na čepele klaďasů) a první hodina by dokonce byla relativně dobrým a osvěžujícím příspěvkem do polomrtvých a zdementělích vod filmového žánru Meče a Magie, ale to by pak finále nesmělo být nudné, hloupé a s akcí, kterou zřejmě sestříhával zdrogovaný leguán. Promarněná šance. (03.01.2015)