Hrdinové a zbabělci

Kdo zná životní dráhu Roberta Redforda, dobře ví, jak důležitou roli v jeho životě a hodnotovém žebříčku hraje občanská angažovanost a politický aktivismus ve smyslu ochrany lidských práv a nezávislých kritických médií a především sympatie s obyčejnými lidmi z ulice. Redford je jedním z reliktů společenské a tvůrčí atmosféry 70. let. Hrdinové a zbabělci nejsou film válečný ani psychologický, nýbrž výsostně politický. Střídají se v něm více méně rovnoměrně tři lokace - pracovna vlivného senátora, který se snaží zmanipulovat známou novinářku, aby popularizovala vládní plán na rozšíření bojových akcí v Afgánistánu. Druhým místem je pracovna univerzitního profesora, který vede spor se studentem o jeho pasivním přístupu ke studiu a světu kolem něj. Těžiště filmu spočívá právě v těchto scénách, kde se odehrává konflikt myšlenek a postojů. Třetí lokace je situována do velehor vzdáleného Afgánistánu, kde jde o život dvěma vojákům obklíčeným ozbrojenci Talibanu. Tahle část slouží jako dynamická adrenalinová vsuvka do jinak spíše komorního filmu založeného na dialozích. Redford burcuje veřejnost: média se nechala ochočit a mladá generace se stáhla z veřejného života do sféry konzumu a zábavy. Hrdinové a zbabělci jsou dobrý, slušně obsazený a chytrý film, snad jen poněkud předvídatelný a méně výrazný. Celkový dojem: 75 %. (26.01.2013)

75% No, mam s timhle filmem zasadni problem: Na zacatku je strasne moc dialogu a polovina z nich je zbytecna a trvalo mi tak 35 minut nez jsem se dokazal aspon trochu zorientovat v deji a pochopit o co jde. Takze za rozjezd strhavam hvezdicku. Na druhou stranu, pokud vydrzite az do konce, bude odmeni velmi chytrou mozaikou, kde do sebe vse na 100% zapadne. Ale hlavne bude asi vas nazor na film souivset s tim, co si myslite o soucasne americke politice...ovsem ani nejzarytejsi Bushuv privrzenec nemuze nepochvalit svkele vykony (vcetne cruise, ktery dostal roli primo na telo, jen mi moc nejde do hlavy, ze vzal tenhle zarytý republikán roli v takovémhle filmu). (04.12.2007)

Tři jednoduché dialogy stačí Redfordovi k tomu, aby do nás 90 minut hustil více či méně pravdivé názory na politiku a život. Neříkám, že jsem mu to sežral, jenom říkám, že jsem se nestihl nudit a nadávat celou stopáž na vykonstruovanost. Kdyby nebylo patetických momentů jako zvážnění hudby při první zmíňce o jedenáctém září nebo zavěrečné "hrobové poetiky", mohl to být konečně přesvědčivý politický snímek. Takhle je to za rozporuplných 70%. (25.11.2007)

„Prečo mi nepoviete radšej o jednotkároch?“ – „Pretože si ich nepamätám.“ Robert Redford je múdry fešák, fanúšik nezávislého filmu, fanúšik silných žien, majiteľ pevného zadku (obtiahnutého čo najtesnejšími riflami), štandardne veľký narcis a politicky zapálený starý vlk, ktorý vie, čo číta, čo pozerá a o čom rozpráva. Hrdinovia a zbabelci sú vydarený počin. Posledný raz som bol takýto napätý u "dialógového" filmu v prípade 12 rozhnevaných mužov a 13 dní. Redford je inteligentný a tichý profesionál, ktorý si váži názor diváka. Akože nie je to nejaký "veľkofilm" alebo čo, ale mňa to proste bavilo. Navyše som Hrdinov a zbabelcov videl tesne po mojom odchode do Leicestru, takže pár bodov k dobru za nostalgiu. 70% (08.03.2008)

Dvě dvojice postav sedí v něčí kanceláři a diskutují, třetí dvojice leží zraněná a obklíčená nepřáteli a čeká, jak dopadnou. Přesto je tahle konverzačka dramatičtější a má větší spád než většina běžných thrillerů. Může za to jednak chytře poskládaný scénář, věrohodně napsané i zahrané postavy a také zkušený režisér, který ví co a jak říci. Film, který pokládá spoustu obecně platných otázek a odpovědi nechává na divácích. (08.02.2008)