Pokoj č. 10

Klíč, oko, hřeben, jízdenka a spousta jiných předmětů, které vám změní život, spousta neřádů, kteří by je chtěli pro sebe a uprostřed toho jeden velesympatický detektiv, který se nedopatřením stává hlavním hybatelem děje. A že s ním tahle cesta opravdu stojí za to. Oněch čtyři a půl hodinky totiž ubíhá velmi svižně, děj se zastavuje jen čistě sporadicky a z nutnosti vysvětlovaček a všechno peláší vstříc neodvratitelnému finiši. Peláší tak rychle, že je nakonec i ta dlouhá stopáž zoufale nedostatečná. Když jsem se totiž i dvacet minut před koncem dozvídal stále nové informace o světě předmětů, bylo mi jasné, že se všechno prostě vysvětlit nestihne. A že je to v tomhle případě obzvlášť škoda. Při nepatrné úpravě z toho mohl vzniknout vskutku geniální regulérní seriál. Takhle mi zůstává příběh připomínající úvodní knihu nějaké mohutné epické ságy. 85% (30.08.2008)

Dávno už jsem neviděl takhle nepřesvědčivé postavy s tak zoufale nelogickým chováním. Zajímavý výchozí nápad se díky tomu a navíc ještě slabým hereckým výkonům rozpadá do pochybné napůl pohádky, napůl taškařice, takže jsem nebyl schopen dokoukat druhý díl. Přestože SF je můj oblíbený žánr, tentokrát to není ani na průměr...45%. (27.02.2011)

I když The Lost Room úplně nespadá pod horror, horrorové prvky rozhodně má a v druhé části se najde několik momentů, o kterých se dá říct, že jsou pořádně strašidelné. Dalším důvodem pro horrorového fanouška proč se na The Lost Room podívat, je ten, že tvůrci mají režijní styl podobný Carpenterovi - nejlépe se to dá přirovnat k Big Trouble in Little China. Ve výsledku se jedná o senzaci, z mého pohledu zcela srovnatelnou s Firefly. Jediné, co Lost Roomu trochu ubírá na dokonalosti, je očividná televiznost - což se dá vzhledem ke spoustě pozitivům překousnout. (21.03.2007)

Velice milé překvapení mi přinesl tento televizní seriál na který jsem narazil zcela náhodou a který mě svou tajuplností dokázal přesvědčit, abych to zkouknul celé najednou. Pro mě zcela neznámí herci zahráli celkem slušnou televizní šarádu ve které se jednalo o jeden motelový pokoj číslo 10 do kterého se dostane jen ten, kdo vlastní klíč od tohoto pokoje. Když otevřete tento pokoj, tak se z něj můžete dostat na jakékoliv místo na světě. To samé, když otevřete jakékoliv dveře tímto klíčem, tak se vždy dostanete do tohoto vlastně neexistujícího pokoje. Z toho pokoje se ztratilo přibližně sto předmětů, které měli nadpřirozené schopnosti, což je celkem zábavná myšlenka pozorovat, co ty předměty dovedou u různých né zcela duševně zdravých jedinců. Hlavní hrdina se dostane ke klíči čirou náhodou a my s ním prožíváme jeho radosti a strasti až do úplného konce, který vlastně ani konec není. Tvůrci vyloženě nechali otevřený konec pro další sérii, která se jaksi taksi nekonala a asi už ani konat nebude, jelikož je to už pěkná řádka let. co to bylo natočeno. Velká škoda, že vlastně nebyla vysvětlena pointa i když jisté náznaky tam byly, ale to by se vařilo z vody. Vůbec by tomu seriálu neuškodilo, kdyby měl aspoň o těch deset dílů navíc. Ta myšlenka nebyla špatná a dala by se trochu víc rozvinout, ale musím přiznat, že se na to fakt dobře koukalo, člověk se fakt nenudil a bylo tam mnoho překvapivých momentů a za to dávám 80%. (19.04.2021)

Na sci-fi chanel tak akurát, v tom čase neošúchaný námet, hoci čarovné predmety patria skôr do fantasy. Ale písal sa rok 2006, netreba očakávať zázraky a príbehovo to nesie do zaujímavej roviny, časom dostáva aj nádych takej Kingovskej atmosféry. Výhodou je, že to celé zbehne na jedno posedenie. Nevýhodou je trocha neuspokojivý záver. (29.08.2020)