Pokoj č. 10

Vezmete špetku z městské fantasy Neila Gaimana, přidáte trošku mysterióznosti Stephena Kinga, originální nápad typu Heroes a přidejte hrobníka Petera Krause. Všechno promíchejte podle hodin klíčem, učešte a vložte upéct do krabičky. Vznikne primární předmět pro potěchu oka i ducha.... Moc dobrý předkrm... Moc jsem si pochutnal.... Moc hvězdiček.... (01.04.2009)

Zajímavé, nápadité, napínavé, hltací. Bohužel ale i nedopracované, občas nepřesvědčivé, rozvleklé. Celkem ale velmi dobrá záležitost, která mě místy až Lynchovsky příjemně mrazila (a nejsem úchyl, alespoň to o sobě nevím :) ). Série ale doplatila na televizní produkci. Hlavní herec je sice očividně sympaťák, ale herecky není příliš přesvědčivý. Ostatní herci nevyčnívali příliš a hráli kvalitně (co si pamatuji). Kamera průměrná (nehledě na to, že jsem měl možnost shlédnout nesmyslně ořezanou verzi pro pocit filmovosti, který pouze rušil kompozici). Hudba byla velice šablonovitá a bez nějakých nápadů. Do situací se tedy hodila, ale že by si jí člověk zapamatoval není moc šance. Poslední (tedy třetí) díl se mi zdál již méně povedený, než první a druhý. Prostřední bych osobně označil za nejlepší. Jinak celkově zážitek potěšující a pro odlehčenější "psycho" záležitost mohu jen doporučit. (29.09.2007)

The Lost Room má díky nápaditému námětu o tajuplné místnosti č. 10 a mystických předmětech velice slušný rozjezd, avšak vysoká očekávání brzy dostanou menší ťafku za uši, když zjistíme, že celý seriál se točí pouze o vysvobození dcerky hlavního hrdiny z onoho "ztraceného pokoje". Neustálé opakování vět typu "I just need to bring my daughter back" se po chvíli stane otravným klišé, originální a zajímavý seriál jako je The Lost Room by si zaslužil trochu rozvětvenější příběhovou linii. Čtyři hvězdy však nakonec dám, přeci jen šlo o dobrou zábavu s originálními prvky i pár vtipnými momenty (použití karty) v ucházející atmosféře. 7/10 (03.06.2008)

I když The Lost Room úplně nespadá pod horror, horrorové prvky rozhodně má a v druhé části se najde několik momentů, o kterých se dá říct, že jsou pořádně strašidelné. Dalším důvodem pro horrorového fanouška proč se na The Lost Room podívat, je ten, že tvůrci mají režijní styl podobný Carpenterovi - nejlépe se to dá přirovnat k Big Trouble in Little China. Ve výsledku se jedná o senzaci, z mého pohledu zcela srovnatelnou s Firefly. Jediné, co Lost Roomu trochu ubírá na dokonalosti, je očividná televiznost - což se dá vzhledem ke spoustě pozitivům překousnout. (21.03.2007)

Na sci-fi chanel tak akurát, v tom čase neošúchaný námet, hoci čarovné predmety patria skôr do fantasy. Ale písal sa rok 2006, netreba očakávať zázraky a príbehovo to nesie do zaujímavej roviny, časom dostáva aj nádych takej Kingovskej atmosféry. Výhodou je, že to celé zbehne na jedno posedenie. Nevýhodou je trocha neuspokojivý záver. (29.08.2020)