Tahle země není pro starý

„A potom?“ – „Potom som sa zobudil.“ Prejsť sa krajinou, v ktorej kojoty Mexičanov nežerú, nepotreboval ani tak starnúci, mierne samoľúby kovboj Tommy Lee Jones a dokonca ani zaujímavý Josh Brolin, ktorému to načas nakoplo polozabitú kariéru. Potrebovali to najmä bratia Coenovci, dávny zjav nezávislej americkej scény (Fargo), ktorí sa k slovu v posledných rokoch prihlásili niekedy viac (PÄŤ LUPIČOV A STARÁ DÁMA) a niekedy menej (NEZNESITEĽNÁ KRUTOSŤ), ale nikdy nie naplno. TÁTO KRAJINA NIE JE PRE STARÝCH je nielen ich veľkým návratom, ale predovšetkým strhujúcou kombináciou extra napínavého trileru, psychologickej hitchcockovskej drámy a strhujúceho moderného westernu s vyhrotenými emóciami, zaujímavými hereckými výkonmi (vrátane Woodyho Harrelsona a Kelly Macdonald), dokonalo budovanou atmosférou, inteligentnými dialógmi a hláškami ("Aký je nebezpečný?" - "Nebezpečný v porovnaní s čím? S morovou epidémiou?) a famóznym, miestami až nechutne mrazivým (pokec s predavačom) výkonom šialeného Španiela Javiera „odinakadiaľ“ Bardema. Kino Považan NMnV 2008 (17.05.2008)

První shlédnutý film, který je nominován na Oskara pro rok 2008 od samotných bratrů Coenových, jež mi většinou do repertoáru sedli, jenže tímto filmem si svůj úspěch poněkud pošramotili. Příběh dvou odlišných mužů prolínán různorodě mezi sebou sice není špatné řešení, ale rozhodně není ani nikterak originální a každopádně zanudí a poplete řadu situací, což je na film tohoto filmu opravdu škoda. Řada scén by ani nemusela být a celé to mohlo být poněkud kratší. Svojí delkou jsem se ke konci totiž těšil až už bude konec a to se mi u dobrého filmu nestává. Možná mi u filmu chyběli ti správní herci, i když ti co se v něm objeví špatní rozhodně nejsou, jen vtipu příliš nenabrali a celé to bylo docela zlé a drsné, možná až zbytečně drsné. (01.02.2008)

(1001) Prvně jsem to viděla hned v době vzniku, ale tehdy mi film nějak vůbec nesedl. Určitě jsem se potřebovala filmově vzdělat a nakoukat spoustu dalších filmů, abych ho vůbec dokázala ocenit. Dneska můžu říct, navzdory tomu, že se mi pořád nelíbí postava Antona Chigurga a odmítám jí přiznat jakýkoliv status bytí cool, že jsem v pomalém tempu a vypracovaném bludišti našla velké zalíbení a že se taky pravděpodobně jedná o můj nejoblíbenější výkon Joshe Brolina. Velké plus pro bráchy, že látce ponechali její vlastní tvář a že se ji nesnažili nalámat do svého "osvědčeného" vzorce. Hollywood s precizní kostrou vyprázdněné narace, se špetkou humoru a ždibíčkem magického realismu a jaká je to nádhera. P. S.: Stejně mě vždycky překvapí, když na to někde náhodně čas od času narazím, že otec Woodyho Harrelsona byl nájemný zabiják a že dokonce existuje konspirační teorie, že byl jedním ze tří lidí zodpovědných za atentát na Kennedyho. (11.01.2019)

Když si Hitchcock ve svém legendárním Psychu svého času dovolil nechat hlavní hrdinku v jedné třetině filmu zemřít a zaplnit prostor dalšími postavami, považovalo se to ve filmové branži bezmála za revoluci. Coenové jdou ještě dál a hrají si se scénářem, jdou proti všem konvencím a očekáváním žánrového fanouška. Filmový scénář má v pojetí tradičního filmového mainstreamu své zákonitosti a je vypracován bezmála k dokonalosti. Ví se, kdy má přijít na scénu první mrtvola a kolik zvratů v ději má přijít, aby se udržela divákova pozornost. Coenovci se svému divákovi vysmívají a ve chvílích, kdy má přijít gradace děje, na něj udělají dlouhý nos. Filmu chybí z pohledu žánrového fanouška jakýkoli konec. Nejen ten tzv. "volný", kdy se hrdina rozhoduje, co dělat, a nechává se na fantazii diváka, jak to dopadne. Tři čtvrtiny snímku Coenovci připravují diváka na finální souboj dvou hlavních nesmlouvavě tvrdých postav - a ten je tragikomickým způsobem zmařen. Na plátno přivádí postavy, jejichž vývoj je v přímém protikladu k očekáváním diváka (Tommy Lee Jones nebo Woody Harrelson), nechávají zbytečně umřít ty, se kterými divák cítí. V tomhle ohledu jsou originální a možná i to byl jeden z důvodů, proč se akademici rozhodli tak, jak oskarové klání dopadlo. Na druhé straně film je nesmírně poutavý svou strukturou a řadou chytrých detailů a jednotlivých scén, jenže scénář je nedotažený a některé postavy jednoduše nedůvěryhodné. Coeni se nikdy nebáli zobrazit násilí a smrt, jenže tady to trochu přepískli. Místo standardních tří mrtvol se jich tam kupí pěkná hromada a člověk má spíš pocit, že sleduje Tarantina. Jak říkal už Stalin, jeden mrtvý je tragédie, milión pak nutná statistika. Hlavním hrdinou je masový vrah, který jakoby unikl z nějakého komiksu, a opět bych ho věřil spíš Tarantinovi. Do reálného života nepatří. V tom souboji s drogovým kartelem by mimochodem neměl žádnou šanci. S plynovou bombou v ruce je příliš nápadný a dělá příliš mnoho chyb. Aby se mohl film opravdu zhodnotit, bylo by dobré znát literární předlohu Cormaka McCarthyho z roku 2005, a to se mi zatím nepovedlo. Tenhle film je silný v detailech a jednotlivých scénách, ale s jeho přijetím jako celkem mám docela problémy. Celkový dojem: 80 %. (12.03.2008)

Som nadšený! Takéto poctivé filmárske remeslo v tej najrýdzejšej forme som nevidel už strašne dlho. Pri mnohých scénach som si hovoril: "Tak túto situáciu som už videl v mnohých filmoch, ale NIKTO ju NIKDY nenatočil PRÁVE TAKTO." Línia s Bardemom a Brolinom napínavá na dosranie, línia s Jonesom presiaknutá post-westernovou nostalgiou, ktorá ma absolútne dostala a hoci možno nebola z príbehového hľadiska ktovieako prínosná, spätne vo mne doznieva možno silnejšie než tie jatky. Nie som coenovský fanatik, dokonca aj niektoré ich slávne filmy mnou bez stopy prešumeli (Millerova križovatka), ale toto si Oscara za réžiu i za scenár rozhodne zaslúžilo stokrát viac než čokoľvek, čo som z tohtoročných nominovaných filmov zatiaľ videl... Samozrejme Bardem je GENIÁLNY, ale aj Brolin a Jones odviedli kus solídnej hereckej práce. (04.03.2008)