Andělé a démoni

Je až s podivem, jak se do adaptací spisovatele Dana Browna ženou slavná jména (říkal někdo, že to tu smrdí penězi?). Ron Howard si dává druhé dostaveníčko společně s Tomem Hanksem a tentokrát kromě kratšího účesu přijali také lepší "partnerku" Sherlocka Bonda Ayelet Zurer, skvělého a kultivovaně vypadajícího Ewana McGregora, drsného Stellana Skarsgarda a třeba ještě vynikajícího Armina Muellera-Stahla. Plejáda skvělých herců ve filmu podle brakové knihy... Smutné? Komerce. Film předchází Šifře, ale Howard se z ní viditelně nepoučil. Film má střídá lepší okamžiky se slabšími, tempo je nevyvážené, hádanky v podstatě nejsou hádanky (ani efektně vizuálně zpracované nejsou...), ale monolog Roberta Langdona a všemu dává korunu neuvěřitelně průhledný příběh. Odlišnosti oproti knize nemá cenu komentovat a efektní finále je opravdu pouze efektní... Slabé napětí a pochybná motivace i myšlení postav (máme pistoli až jako poslední možnost, jak se odsud dostat:)). Na druhou stranu pro nenáročného diváka to může působit jako dobrých 138 minut oddechu bez nutnosti myslet (čímž by přišel o všechno kouzlo filmu, jen u mě to je někdy těžké...). Několik dobrých scén a snaha o monumentální záběry a autenticky vypadající makety nestačí, Rone. Krom toho dvojice Koepp a Goldsman je ztělesněním zla a naopak Hans Zimmer je poslední jistotou hudebního nebe. (01.07.2009)

Zaokrouhluju nahoru, páč to hravě překonává Lovce pokladů 2 i Šifru. I když ubylo těžkých what-the-hell vyfuckování s divákem, příběh je pořád tupoučkým pobíháním mezi paranoidními teoriemi, symboly, šiframi a převrácenými historickými fakty, přičemž jeho kompletní průběh i konec odtuší i nečtenáři už ve chvíli, kdy se mluví o čtyřech zastávkách a potřebě vyměnit přesně o půlnoci baterku. Pajdavost celého iluminátského plánu naštěstí obhájí závěrečné odhalení, díky digitálním památkářským orgiím to celé působí poměrně velkolepě a Howard protentokrát víc tlačí na tempo. Takže snesitelné. (29.08.2009)

Když vám film připadá zábavný akorát ve chvílích, kdy se naplno ozvou noty Hanse Zimmera, je něco špatně. O to víc, když se neozývají zase tak často a zbytek je jen přehlídka stupidních dialogů, které sice mlátí diváka po hlavě nejrůznějšími slovíčky, k jejichž přeložení potřebujete výkladový slovník, ale dvakrát velký smysl přesto nedávají. Znuděný Hanks dvě hodiny a něco běhá po nejrůznějších památkách, u každé z nich udělá vyjevený kukuč a nastartuje přednášku, kvůli jejíž zdlouhavosti umřou další lidé. Což vám ale bude stejně jedno, protože během první půl hodiny upadnete do stádia TOTÁLNÍ znuděnosti, kdy se lze vážně jen drbat na hlavě a kroutit hlavou nad tím, jak je možné, že Howard v jeden rok natočí famózní Duel Frost/Nixon a v závěsu za ním takovouhle prokřesťanskou (omluvnou?) agitku, v níž sice běhají dobří herci a celé to kočírují zkušení hollywoodští bardi, ale přesto je výsledkem vizuálně nuzná detektivka, jejíž IQ nemá daleko k houpacímu koni. Langdonovo hledání Galileovy knihy je pro mě ale neotřesitelné "guilty pleasure". Tolik imbecility jsem totiž hodně dlouho neviděl. A ten naducaný honorář měli dát radši McGregorovi. Ten aspoň nejel na neutrál. 5/10 (15.05.2009)

Velevážení ctitelé, umělci a znalci kumštu divadelního, naše kočovná společnost dovoluje si předvésti Vám pod vedením principála signora Howarda (ozývá se mírný potlesk, mistr skromně kyne hlavou) drama jarmareční Robert Langdon a Vatikán v nesnázích (větší, zaujatější potlesk). Tento kousek divadla lidového k osvětě široké spolu s mistry pera nabízíme, bychom o všelikých tajnostech světa širokého každého zpravili (během řeči vstupují do popředí postupně Dan Brown, David Koepp a Akiva Goldsman, publikum tleská spontánně). K tajemnému dramatu plnému tajností, nebezpečenství, úkladů a zrad hude mistr smyčce maestro Hans Zimmer (ozve se trylek, velký potlesk déle trvající). V roli hlavní zřete přeslavného Hankse Toma, dříve prvního milovníka, nyní starého herce charakterního, který co učený bakalář Langdon záhadu čtyřnásobného zmizení a jednoho stroje pekelného řešiti musí (Hanks vystupuje do čela malého pódia, rozepne kabát, mistrně jej odhodí mimo zorný úhel publika a vysekne poklonu, obecenstvo u vytržení, dámy omdlévají, pánové uznale kynou hlavami). Dále dovolte představiti Vám další slavné naše umělce prken, jež svět znamenají, Skarsgård Stellan (plác), McGregor Ewan (plác plác), Favino Pierfrancesco (plác plác plác), Kaas Nikolaj (4xplác), a nakonec klenot kočovné společnosti naší, uvítejte slečnu Ayelet Zurer (slečna půvabně postoupí v před, vysekne pukrle, rozhodí úsměv vlevo i vpravo, pánové u vytržení). Nuže dovolte velevážení, nechť akt první započne se. Divadlo počíná, scéna stíhá druhou, zápletka, z vody vynořuje se hlavní charakter, úklady, zvraty, překvapení, obecenstvo roztává, ponořuje se do dění, je u vytržení z nečekaných odhalení, principál sleduje reakce a vidí, že Vítr z hor tentokrát nebude potřeba. Blíží se vyvrcholení, charakterní herec v roli nadupaného bakaláře za pochodu řeší tajnosti vatikánské, odhaluje "překvapivého" viníka hlavního a od stolice svaté nečekaného ocenění dostává se mu. Podařený kus končí, obecenstvo vesměs spokojeno, herci, kteří zde tentokrát neměli svou oblíbenou vsuvku "já bych si tedy s dovolením také vzal", s výtěžkem představení upalují do prvního šenku a principál s mistry pera mnou si ruce, jak jim to s několika drobnými obměnami zase vyšlo. Po deváté rundě vstane jeden člen společnosti a povídá: a budeme si říkat Hollywood. (16.05.2009)

Andělé a démoni jsou hodně podobní na Šifru mistra leonarda, ale aspoň to něco málo odlišné, je dělá lepším a záživnějším filmem. Atmosféra je zde temnější a více vtahující, ovšem stále platí, že napětí a příjemné thrillerové chvění střídají nudné náboženské kydy a divácký zážitek je tak doslova jízdou po sinusoidě. Největším problémem je ještě před nevyrovnaností a pofiderní zápletkou béčková a samoúčelná koncepce, kdy Tom Hanks, jakožto chodící učebnice dějepisu, samozřejmě po boku se sličnou pomocnicí, řeší neřešitelné zpravidla díky tomu, že i při minimu vstupních informací se stoprocentně orientuje a klíčové informace mu crvnkají rovnou do nosu... Přesto mě však překvapilo, kolik z toho Howard dokázal vymáčknout, aniž by mě nudil, či znechutil. 6/10 (22.05.2009)