Andělé a démoni

Velevážení ctitelé, umělci a znalci kumštu divadelního, naše kočovná společnost dovoluje si předvésti Vám pod vedením principála signora Howarda (ozývá se mírný potlesk, mistr skromně kyne hlavou) drama jarmareční Robert Langdon a Vatikán v nesnázích (větší, zaujatější potlesk). Tento kousek divadla lidového k osvětě široké spolu s mistry pera nabízíme, bychom o všelikých tajnostech světa širokého každého zpravili (během řeči vstupují do popředí postupně Dan Brown, David Koepp a Akiva Goldsman, publikum tleská spontánně). K tajemnému dramatu plnému tajností, nebezpečenství, úkladů a zrad hude mistr smyčce maestro Hans Zimmer (ozve se trylek, velký potlesk déle trvající). V roli hlavní zřete přeslavného Hankse Toma, dříve prvního milovníka, nyní starého herce charakterního, který co učený bakalář Langdon záhadu čtyřnásobného zmizení a jednoho stroje pekelného řešiti musí (Hanks vystupuje do čela malého pódia, rozepne kabát, mistrně jej odhodí mimo zorný úhel publika a vysekne poklonu, obecenstvo u vytržení, dámy omdlévají, pánové uznale kynou hlavami). Dále dovolte představiti Vám další slavné naše umělce prken, jež svět znamenají, Skarsgård Stellan (plác), McGregor Ewan (plác plác), Favino Pierfrancesco (plác plác plác), Kaas Nikolaj (4xplác), a nakonec klenot kočovné společnosti naší, uvítejte slečnu Ayelet Zurer (slečna půvabně postoupí v před, vysekne pukrle, rozhodí úsměv vlevo i vpravo, pánové u vytržení). Nuže dovolte velevážení, nechť akt první započne se. Divadlo počíná, scéna stíhá druhou, zápletka, z vody vynořuje se hlavní charakter, úklady, zvraty, překvapení, obecenstvo roztává, ponořuje se do dění, je u vytržení z nečekaných odhalení, principál sleduje reakce a vidí, že Vítr z hor tentokrát nebude potřeba. Blíží se vyvrcholení, charakterní herec v roli nadupaného bakaláře za pochodu řeší tajnosti vatikánské, odhaluje "překvapivého" viníka hlavního a od stolice svaté nečekaného ocenění dostává se mu. Podařený kus končí, obecenstvo vesměs spokojeno, herci, kteří zde tentokrát neměli svou oblíbenou vsuvku "já bych si tedy s dovolením také vzal", s výtěžkem představení upalují do prvního šenku a principál s mistry pera mnou si ruce, jak jim to s několika drobnými obměnami zase vyšlo. Po deváté rundě vstane jeden člen společnosti a povídá: a budeme si říkat Hollywood. (16.05.2009)

KOMENTÁŘ MŮŽE BÝT CHÁPÁN JAKO SPOILER!!! Vyčítat Danielu Brownovi to, že neumí napsat knihu tak, aby nemusel kopírovat pointy z jeho předchozích knih, je stejně bezpředmětné, nefér a hloupé, jako vyčítat Stellanovi, že nám nezazpíval pár hitovek od ABBY. Andělé a démoni se mi líbili hodně, i když jsem už v necelé půlce filmu věděl, kdo je hlavní „bad guy“. To bych ale rozhodně nebral jako mínus, protože jak už jsem zmínil, je to chyba autora. Chtěl bych vyzdvihnout především zajímavé lokace, soundtrack geniálního Hanse Zimmera (ten chlap už dlouho nedostal Oscara, takže mu fandím při příštím předávání těchto plešounů) a mého oblíbence, Ewana McGregora, který byl jednoduše skvělý. Plný počet si zatím nechávám pro druhé zhlédnutí, ale už teď to ode mě má čisté 4 *. Přiznávám, že hodně velkou část má na tom právě geniální hudba od geniálního skladatele. Vzdávám ti hold, Hansi!!! Po druhém zhlédnutí na DVD: Tak to necháme na těch čtyřech. Ale kdybych měl hodnotit jen Zimmerovu hudbu, tak by to bylo nekompromisních pět! (19.06.2009)

Robert pátrá o život, nenápadně flirtuje a dělá si nepřátele kde jen může. Znovu. Ale proti Šifře tentokrát pár věcí drhne. Nejvíc asi křičí pár žánrových klišé. Hlavní postavy hrají o životně důležité minuty, ale stejně za každým rohem čeká vysvětlovačka náhodné symbolické zajímavosti. A hlavně se dostavuje syndrom druhého dílu v té nejsilnější podobě. Zase zohavené tělo, zase atraktivní a náhodně nalezená parťačka a zase pointa, která leckterým předchozím zvratům lehce podtrhává nohy. Ale stejně se na lepších 70% dostat prostě musím, ať už za to, že v podání jiného herce by se Langdon stal jen figurkou, čemuž bravurně zabraňuje Hanks, nebo za to, že Ewan McGregor slaví fenomenální comeback. Ale hlavně za to, že ty dvě hodinky bych netipoval ani na polovinu, protože všechno rychle sviští, děj se nezastavuje ani na chvíli a škatulka archeologicko-dobrodružného filmu je naplněna maximálně. (20.05.2009)

Instantní rychlokurz symbologie aneb expertem snadno a rychle, kdy sám slovutný profesor Langdon je v lekcích o hodinu napřed a orientaci v prostoru, tak může zvládat téměř kdokoliv stačí jen sledovat šipky a drobečky, které cestou upustili Jeníček s Mařenkou. Slibně se rozvíjející začátek zaplněný nepřeberným množstvím makrozáběrů, kdečeho a podbarvený chytlavou hudbou Hanse Zimmera, však hodně rychle zabředává do řídké kaše ukuchtěné z těch nejlevnějších ingrediencí, které byly dostupné na trhu. Na začátku se sem tam objevuje snaha vyprávět ale v momentě, kdy se začne utíkat jde vše do kopru. Cesta z bodu A do bodu B zpět do bodu A přes bod C ve výsledku působí dost kostrbatě. Navíc jsou Andělé a démoni ochuzeni o výpravnější lokace z Šifry a Iena McKallena. Takhle se tváří jako hybrid mezi Sběrateli kostí a Purpurovými řekami. Předlohu jsem nikdy nečel ale kam se bude děj ubírat mi bylo jasné už v okamžiku, kdy se na plátně objevil hlavní padouch jehož odtajnění na konci mělo být vrcholem filmu. Scénáristické berličky a nelogičnosti tu tvoří převážnou většinu děje a zapříčiňují infotainmentový efekt, díky němuž se k Andělům rozhodně v budoucnu rád vrátím, i když je to takové ošklivé mňoukající koťátko. Dan Brown asi vážně nemá rád Vatikán a už vůbec ne umění jako takové. 5/10 PS: třetí hvězdička je za scénu s fontánou, v níž Langdon dokázal, že není tak blonďatým jak se mohlo zprvu zdát. (23.05.2009)

12 hodin po plese. Střední kocovina. První ranní myšlenka? Do kina na Andělé a Démoni. Hned na začátku bych rád ocenil fakt, že narozdíl od Šifry jsem tentokrát neusnul, ba naopak, měl jsem zrychlený tep (a to mám přečtenou předlohu). Nyní k tomu podstatnému: Příběh: Klady -> Svižně plynoucí od 2/5, minimum nelogických dialogů a hodně vystřílěných zásobníků (plus dechberoucí exploze nad Vatikánem). Zápory -> Prvních 20 minut je zdlouhavých a změna lokace smrti hlavního záporáka filmu opravdu uškodila (i přesto to bylo stylové). Obsazení: Tom Hanks se nechal ostříhat a působí mnohem akčněji, herecky se nedá nic vytknout. Ayelet Zurer nepůsobí pouze jako křoví, je ideálním ženským protějškem hlavního hrdiny, herecky by tam pár chybiček bylo. Ewan McGregor ztvárnil svou postavu naprosto přesvědčivě, jedna z jeho nejlepších rolí a také nejlepší postava z celého filmu. Režie: Tvůrci se opravdu hodně polepšili. Ron Howard mne připoutal k sedačce a po celou dobu jsem ani nepomyslel na check out času. Režii byla bezchybná. Hudební doprovod: Hans Zimmer, dokáže ten člověk zkomponovat vůbec něco špatného? Shrnutí: Výrázné zlepšení od posledního drobrodružství Roberta Langdona bohužel padá na pomalejším začátku a nepochopitelných změnách v příběhu. (15.05.2009)