Dealer II

„Ti 2 vzadu byli hned mrtvý. Ale ti zbylí 2...na ty nikdy nezapomenu. Jak křičeli. Křičeli bolestí jako prasata. A pak…pak prostě zemřeli. A to byli takový tvrďáci, že sem se jich bál. Ale v ten moment sem přišel na to, že nebyli vůbec jiný než já. Ani náhodou. Jen překonali svůj strach, stejně jako sem ho tehdy překonal já. A právě, protože sem to udělal, tak sem vyslal signál. Vyslal sem signál, že když si se mnou bude někdo zahrávat, tak si s ním taky zahraju. A vidím, že tys tuhle zprávu ještě nevyslal. Protože tys prostě ještě nepřekonal svůj strach.“ Byl jsem na to volné pokračování zvědavý. Mads to neměl bez Kima jednoduché, přesto toho svého zkratovitého vyhula znovu vystřihl se ctí, navíc dostal opravdu hodně prostoru. Ačkoliv s mými sympatiemi k němu to bylo snad ještě komplikovanější než v jedničce, protože každý další jeho krok, který byl průserem, vyvolával palčivou otázku, jak se mohl takový jedinec vůbec dožít dospělosti. Přesto u Tonnyho dojde k jistému polidštění. Zvláště k závěru, opět velmi otevřenému. Dám ještě slabší 4*. (05.01.2024)

Tam, kde v jedničce Frank pořád něco dělal (čímž se aktivně dostával do problémů), proplouvá ve dvojce Tony životem bez nějaké větší akce, protože je takovej nýmand, že se k žádnému činu ani neodhodlá. Refnovo nahlédnutí mezi totální společenský póvl znovu působí mimořádně autenticky, skoro až mi bylo nepříjemný se na takovéto existence dívat. Závěr působivý. (04.09.2011)

Oproti jedničce jsou zde silnější sociální motivy (ať už jde o složitý vztah s otcem či o celkovou komplikovanou „osobní rehabilitaci“ po návratu z vězení) a charakter hlavní postavy není tak snadno čitelný jako v jedničce. Díky těmto odlišnostem se Refn dotýká mnohem více silného sociálního dramatu, kde mafiánské aktivity hrají až druhé housle. V popředí totiž není samotná touha po mamonu, ale spíš hluboká osobní potřeba po uznání ze strany nejbližší rodiny. (26.06.2019)

Já jsem si prostě tenhle film prožila od začátku do konce, i když dost možná proto, že hlavní roli hrál Mads Mikkelsen, a že jí hrál takovýmhle způsobem, protože co tam předvádí je jeden z jeho nejlepších výkonů v kariéře. Je zajímavý vidět ho po všech těch machrech hrát žabaře, kterej je všem pro smích, na co sáhne podělá, pro vlastního otce je "míň než hovno", ztrapňuje se před děvkama (přiznávám ale, že tahle scéna mohla bejt pro mou potěchu klidně mnohem delší) a ještě dluží pěknou sumu peněz, co nemůže sehnat. Tak se snaží zapůsobit na otce krádeží Ferrari, za což dostane další sprduňk (jako prakticky za cokoliv, co udělá), pořád spekuluje kde splašit prachy a nakonec se musí vyrovnávat ještě s nečekaným otcovstvím. K depresivnosti přispívá i neustálá noc a hnusný bary plný feťáků. Posledních cirka 15 minut je fakt slušnej nářez, kdy to Tonnymu začíná prokluzovat mezi prstama a konec tomu nasazuje korunu. Hodně oceňuju reálný a pochopitelný reakce Tonnyho na to, co se mu dělo. Prvního Pushera jsem neviděla (ale podívám se), nicméně Pusher 2 funguje i jako samostatnej film, takže ani divák co jedničku neviděl, by neměl bejt moc zmatenej. Navíc sympatická stopáž hoďky a půl. S odřenejma ušima za 5*. (13.04.2011)

Vítejte v sociálním pekle Nicolase Windinga Refna. Realistická kamera diváka vtahuje do ponurého světa dánského podsvětí vším, čím může. Kytarové rify podtrhují už tak dost tragický děj těch pár lidí, které druhý Pusher sleduje. Z toho nejvíc hlavní postavu Tonnyho (Mikkelsen), který aby namísto aby se ujal druhé šance a začal život bez průšvihů, tak se do nich noří čím dál víc. Realistický tón, který druhý Pusher nese, jde ruku v ruce s Refnovým naturalistickým filmováním, kde explicitnost nabírá na obrátkách a kde vyzývavost jde ruku v ruce s brutalitou. První Pusher byla jen temná sonda do životních tragédií lidí z okraje společnosti. Druhý Pusher je trochu rozvětvenější a zabírá z části pohled na jednu rodinu, z větší části na vztah otce a syna. Kam je člověk ochoten zajít, aby docílil svého a dokázal se zavděčit nezavděčitelnému? PS: Uživatel Cervenak to ve svém komentáři vystihl perfektně. 78% (04.10.2015)