Dealer III

Nie je ľahké byť kráľom podsvetia. A už vôbec nie, keď takýto vládca starne a prichádza o kšefty a aj o verných ľudí. Pusher III sa snaží ísť inou cestou, ako jeho predchodca. Funkčné, ako sonda do duše záporáka, ktorý je voči niektorým ľudom veľmi milý k iným sa zase správa ako totálna sviňa. Jeho hľadanie duševnej rovnováhy je tak v tomto prípade zaujímavé, uveriteľné a podané s nemalou gráciou. Tie všedné scény (oslava) tu dostávajú (podobne ako v Pusherovi II) iný význam. Emocionálnejší. Čistejší. V zásade som rád, že som to videl. Refn mi učaroval skôr v rámci jeho novodobej tvorby, ale páči sa mi tá špinavosť za tým. A že aj napriek prostrediu v ktorom sa to odohráva sa tam snaží nájsť aspoň náznak ľudskosti. To mu pomáha meniť charaktery za pochodu a zároveň ich robí nezabudnuteľnými. Je to dobrá a vyvážená trilógia. (21.08.2021)

A do třetice tentokrát příběh, kde je hlavní postavou Srb Milo. Škoda, že jeho kolega, milý a holohlavý Radovan, kterému ale nědělá potíž udělat si domácí lidskou zabíjačku s pověšením, zaříznutím, vykrvácením a vykucháním, se objeví až úplně na konci. Všechny tři filmy jsou kvalitativně hodně vyrovnané, ale tenhle mne asi bavil nejvíce. (05.09.2010)

Další obchod s drogami nevyšel, opět chybí hromada peněz, které je třeba vrátit a zase se hlavnímu hrdinovi lepí smůla na paty. Tentokrát si za to však milý Milo může sám. Zdroj průserů tedy nespočívá v promyšleném působení vnějších okolností, ale v jeho nevyrovnaném a neobratném charakteru. Navíc Milo není žádný frajer ani charismatický zabiják - leckdo v tom může spatřovat větší realismus (což je pravda), ale já se díky tomu nemám ve filmu, čeho chytnout. Nudná expozice trvala prakticky 80% filmu, vše samoúčelně směřuje pouze k jediné scéně, a to extrémně brutální a nechutné likvidaci dvou nebožtíků. Líbí se mi, že k vykreslení problémů plynoucích z nelegálního obchodu užil Refn jiných prostředků než akce, jenže prázdné dialogy ohledně oslavy narozenin nepůsobí příliš záživně... 5/10 (06.06.2013)

N. W. Refn s Dealerem potřetí, a zase trochu jinak. Určitě tedy naštěstí zůstal zachován styl zpracování a vizuál, ovšem od smolaře Franka a primitiva Tonyho nás tvůrce tentokrát díky gangsterovi Milovi zavedl mezi větší ryby, což ovšem vůbec neznamená, že i velká ryba se nemůže dostat do pořádných sraček, a že i velké rybě se lepí smůla na paty, jak jen může, ovšem s tím rozdílem, že všechny ty nastalé situace a problémy řeší jinak, ovšem určitě ne s až tak jiným výsledkem, či dopadem. Každopádně, toto pokračování je pro mě ale určitě to nejslabší, zápletkou se to plácá docela dost na místě, postava samotného Mila, ztvárněná jinak opravdu perfektním Zlatko Buricem, není zas až tak zajímavá a v neposlední řadě mi tu přišlo i spousta scén, které byly úplně mimo, jako například veškerá ta sezení anonymních feťáků, či závěrečné porcování, to se prostě naprosto míjelo s účinkem a pro film samotný to byly zcela zbytečné momenty, točené jen pro efekt. Spád to má ale jinak výborný, hluchých míst je minimum, celková zábavnost více než slušná, prostě má to svůj styl, dynamiku, zábavnost, ale štěstí, že jde o už závěrečný díl, neboť u dalšího pokračování jsem přesvědčen, že by už jednoduše neobstálo, už tady bylo totiž znát, že se dost vařilo z vody. (12.04.2017)

„Menuju se Milo a sem závislej. Tak sem zas zpět. Cítím, že je čas, abych se dal dohromady, protože dnes slaví má dcera narozeniny. Bude jí 25. A já sem slíbil, že uvařím jídlo pro 45 lidí. Takže mám dost práce. Je pro mě důležitý, abychom měli povedenou oslavu. Hlavně si musím pamatovat, abych si nebral tu první dávku, pak bude vše v pořádku. Doufám, že tentokrát neklopýtnu.“ Protože Milovo klopýtnutí by mohlo mít pro jiné fatální následky…Odvážný tah obsadit vedlejší postavu z předchozích dílů do hlavní role kupodivu fungoval. Milo je natolik zajímavý, že diváka baví ho sledovat. Zvlášť, když se najednou poprvé stává dlužníkem on. Gradace děje si dává na čas, což zamrzí, ale od chvíle příchodu Poláků film dostane šťávu a nabere na obrátkách. A potěší i návrat starého známého. Každopádně Milo a jeho nepřítomný výraz při zbavování se těla je možná to nejdrsnější v celé trilogii. Ostatně celá ta chladnokrevná pasáž je chuťovka. A znovu nechybí otevřený konec. Dám solidní 4*, překvapivě jde asi o opravdu nejlepší ze všech 3 dílů. (12.01.2024)