Samsara

Od Baraky uplynulo téměř 20 let, nyní máme youtube a exotické záběry nám leží na dosah ruky. V této době musí Ron Fricke přinést něco víc než jen další Baraku, a to se podařilo jen z části. Samsara se více soustředí na lidi, lidské zvláštnosti, lidské utrpení i lidskou krutost. Úsek z masokombinátu opravdu způsobí nejednomu z nás masožravců nevolno... Jsou to právě tato mimoslovná sdělení, která na filmu oceňuji nejvíc. Nemohu se ale zbavit pocitu, že spousta již byla viděna a navíc stopáž se taky trochu utrhla z řetězu. Samsara je stále krásná vizuální podívaná, skrývá se za ní spousta poctivé práce s kamerou, ale wow efekt již není tak velký... 7/10 (28.10.2013)

Velmi působivá, tendenční kritika součsné civilizace. Kapitalismus, neúcta k životu jiných organismů i celé Zemi, kterou všichni společně obýváme, diktát konzumu a mocichtivá, násilná agrese, která bezohledně vykořisťuje, destruuje a bezcitně působí utrpení za účelem zisku...to vše je položeno do kontrastu s bohatstvím kultur, krásou, silou a moudrostí přírody ve své průzračně křišťálové čistotě. Film staví na prolnutí kontextů a pracuje jak s rozumem, tak ale především se srdcem diváka. Odkazuje se na vnitřní apel té naší lepší strány, které to není jedno, která se ustrne, zamyslí a snad se pokusí i něco změnit. Přál bych si, aby to Samsáře vyšlo :)...Addition: Jedná se o součást trilogie...má to svůj význam ;-) (08.07.2013)

Slovy režiséra: a nonverbal guided meditation on birth, death, and rebirth aneb Krásná vznešená nuda. 1) Přiznávám a vyznávám, že se "obrázkové onanie" (komentátor mazic) dopouštím opakovaně a rád. Dlouho u toho však nevydržím, i Samsaru jsem zhlédl na dvakrát. Myslím si, že zvláště u filmů tohoto typu méně znamená více. Raději bych si po půlhodině říkal, škoda, přeškoda, že je to tak krátké, než abych se po filmu utrmáceně odpotácel s myšlenkou, že to bylo krásné, fakt krásné, ale trochu...jaké slovo použít...nudné? 2) Není sporu o nádherně působivé kameře ani o ušlechtilé duchovní náplni, tu by snad nepřehlédl ani slepý. Je však vznešená nuda méně nudná? 3) A tak mi největší potěšení působila snaha identifikovat natáčená místa, chrámy a kultury. Musím se pochlubit, že asi půlku z nich jsem navštívil...v tomto životě...a některé další navštívit hodlám...v tomto životě. (18.07.2014)

Viděno v brněnském kině Art s rozporuplnými pocity. Vizuální stránka dokonalá, avšak to je asi všechno. Skladba, či snad idea celého toho barevného podniku mi nějak unikala. Seznámit diváka s momenty posvátna? Nebo snad s nebezpečím odcizení se přírodě, industrializací a s tím spojenou ztrátou sebe sama za nekonečnými továrními pásy chrlící vše od plněných těstovin až po žehličky? Záběry afrických domorodců kombinované se záběry písečných dun, ty kombinované se záběry amerických aglomerací, ty v kombinaci s tajícím ledovcem, ten kombinován se záběry výroby pistolí. (Samozřejmě ne v tomto přesném pořadí). Chtěl tím autor něco sdělit? Nebo jen tak pospojoval záběry ve snaze uhranout diváka podívanou vystřiženou jak z National Geografic, či snad katalogů exotických dovolených? Absence komentáře neunavuje jako třeba u filmu Home, ale zároveň umožňuje myslet si cokoli o záměru autora. Tedy i to, že se jedná o krásně nic hrající si na jakési poselství. Podbízivě barevné klišé. (28.10.2012)

Čeho si ve skutečnosti vážíme? Ničeho! Co pro nás znamená život na téhle krásné planetě? Nic extra! A co tu po sobě necháme? Bordel. Hodně silné okamžiky v životě lidí různých kultur a náboženství proložené nádhernými záběry přírody. Musím se přiznat, že v pasáži se zbraněmi jsem sotva dýchal...místo toho, abychom bojovali společně, bojujeme proti sobě..lidstvo si asi opravdu nezaslouží nic jiného, než vyhlazení..a kdo za to může? (05.01.2013)