Mládí v hajzlu

Fiktivní deníky Nicka Twispa z pera amerického spisovatele C. D. Payna osobně řadím k tomu nejvtipnějšímu, co jsem kdy v životě četl. A nebál bych se skoro prohlásit, že tato knižní série v Česku získala skoro kultovní status, především zásluhou kongeniálního českého překladu Tamary Váňové. Shodou příznivých okolností jsem český překlad této výjimečné prózy objevil v senzitivním období dospívání, kdy byl Paynův hrdina v podstatě můj vrstevník, a pro jeho trable jsem měl tedy více než pochopení. Dodnes si z té báječné četby pamatuji, jak jsem se u ní doslova chechtal nahlas jak pominutý a hltal stránky rychlostí blesku, abych na konci třetího dílu zarmoucen dočetl poslední stránku, a jal se celou tu zběsilou jízdu číst znovu a znovu. Opakuji radši ještě jednou, nic vtipnějšího jsem v životě zřejmě nečetl a dodnes si z ní většinu pamatuji skoro nazpaměť. S nadšením jsem proto přivítal skutečnost, že filmaři koupili práva na první tři díly a na světě už je filmová adaptace toho prvního. Po jejím zhlédnutí mohu s radostí prohlásit, že se více než vydařila. Po stránce vtipu sice nedosahuje ani desetiny oné geniality knižní předlohy, ale stále je to výtečná komedie, která mi připravila velmi příjemnou hodinku a půl. Film se sice místy od knihy odlišuje - děj je z devadesátek přenesen do současnosti, filmový Nick je starší, nemá akné a celkově působí tak nějak utáple v porovnání se svou knižní předlohou - ale duch knihy byl na plátno převeden poměrně zdařile. Za největší slabinu snímku považuji obsazení hlavních rolí - Michael Cera se drží na mém soukromém seznamu neoblíbených herců hodně vysoko (hned za Melem Gibsonem, Tomem Cruisem, Benem Stillerem a hlavně Janem Budařem). O obsazení role Sheeni Saundersové se radši ani nevyjadřuju. (To už tam ošklivější herečku neměli? V knize je Sheeni samotné ztělesnění sexu, Kriste!). Naopak mě potěšilo obsazení Steva Buscemiho do role Nickova otce a animované sekvence, byť se začínám obávat, jestli se s nimi v tomto typu filmů v poslední době nerozhl pytel (Juno, Můj vysvlečenej deník...) Celkově si dovedu představit - a výrazně bych ocenil - kdyby se tato filmová adaptace mnohem více odvázala. Na můj vkus se strašně drží při zemi a nikdy nevykročí z ochromujícího kruhu politické korektnosti a americké prudérie. Zbytečně - kdyby to tvůrci rozjeli naplno - a hlavně obsadili roli Nicka někým vhodnějším - šlo by o filmovou událost minimálně desetiletí. Takto vznikla "jen" velmi obstojná komedie, u níž se pobaví nejen znalci předlohy. (05.02.2013)

Film příjemně vynechává všechno, co mě na knížkách tak rozčilovalo, hlavně šílenou přehnanost a mládí hlavních postav. Bohužel však taky vynechali veškerý vtip a šarm. A co sakra nějaký ten sex, alespoň přátelské gay hrátky? Nic! Michael Cera je jako Nick Twisp rozmilý, ale jako Francois je to docela tragédie. Sheeni není špatně obsazená, ale vůbec se nepodobá té z knihy, manipulátorské potvoře. Dost nepovedený pokus, další zbytečný film. (28.09.2011)

Je otázkou, nakolik tvůrci pochopili původní předlohu a nakolik se nechali unést při castingu soudem manželky pana producenta. Ale MIchael Cera se svým ukňouraným hlasem se na hlavní postavu zoufale nehodí a navíc jí dodává místo intelektuálních imbecilní sklony. Ani samotné zpracování neoplývá nápady. Vzal se nejjednodušší mustr - tedy hlas v obraze. Takto filmaři postupují, když se jim nechce nic vymýšlet a jen udělat ilustrovaného průvodce, kde stačí sem tam vybrat nějaký záběr. Nač se vymýšlet s rozfázováním mluveného vtipu do obrazové podoby, když by to trvalo hodně času a dalo moc námahy, že? Jinak co se týká samotného tématu, od Prci, prci, prcičky už skutečně jde jen o rozmělňování již tak chabého nápadu, který je sice v knize vtipně popsán, protože autor pracuje s jazykem, ale ve filmu, kde se musíte vyjádřit obrazy, to zkrátka nefunguje. Nehledě na to, že to, co v knize skutečně je inteligentní a plné nápadů a vtipu, to je ve filmu podané formou pro současné teenagery a tzv. MTV generaci (vypnout mozek, pokud je tedy ještě co vypnout). Takže - docela mizerný casting, zoufalá kamera, minimum střihů, nepochopení předlohy a přizpůsobení příběhu lidem, kterým stačí, když se na plátně něco hýbe a je to barevné a občas u toho zní hudba. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/mladi-v-hajzlu.html (11.05.2011)

Proboha, co jste to provedli Nicku Twispovi? Takový herecký arzenál a přesto tak neuvěřitelně odfláknutý film. Cera nemá s Nickem absolutně nic společného a to, čeho jsem se bál, když jsem jeho jméno viděl přiřazené k hlavní postavě, se do puntíku vyplnilo. Udělal z něj průměrného amerického typicky Cerovského uťáplého losera. Kde je Nickova prohnanost, inteligence a schopnost manipulace s ostatními? Je sice použita hlavní kostra původního příběhu, ale vnitřnosti byly vytrhány z těla a nahrazeny romantickými bláboly z teenage komedií druhé jakosti. Absolutně zbytečné scény s absolutně zbytečnou postavou Leváka. Sheeni jsem neměl rád už v knize, ale tam to bylo pouze její nesnesitelně vychcanou povahou, tady je iritující naprosto odlišným způsobem. Stejně jako drtivou většinu zbytku si jí totiž při sebevětší víře nedokážete spojit s postavou z knihy. Jediný, kdo sbírá body je Francois, ale není jich tolik, aby dostatečně zmírnily můj vztek. Jedna z nejhorších adaptací knihy, co jsem měl tu smůlu potkat. Jednu hvězdu, či odpad nedávám jen kvůli tomu, že jsem pravděpodobně silně ovlivněn předlohou.// 30% (21.05.2010)

Nemá smysl chodit kolem horké kaše - to, do čeho mnozí vkládali naděje, se nepovedlo. Abyste mohli posoudit, zda je pro vás mé hodnocení filmu relevantní nebo ne, chtě nechtě se musím nejdřív vyjádřit k předloze. Ke knize Mládí v hajzlu jsem se před lety dostal víceméně náhodou, když jsem pracoval v knihkupectví a zatímco zákazníci nechodili, četl jsem různé knihy, které bych si nekoupil, abych zjistil, zda to není chyba. Nesmírně mě překvapilo, že to, co vypadá jen jako nějaké jednorázové čtivo do vlaku, je nesmírně vtipná a důmyslně vymyšlená sága, která dává všem těm upoceným Adrianům Moleům a Jonahům Blackům na frak inteligencí, smyslem pro zkratku a vodopádem slovních i situačních gagů. O tom, zda je to vhodná látka pro film, nejsem přesvědčen. Většina věcí, které vás v knize rozchechtají, je vtipná proto, že je vnímáte očima Nicka Twispa. Osobnost každé vedlejší postavy jeho života je zredukována do karikatury, která má zvýrazněné jen ty rysy, jež do vypravěčova života zasahují. Teoreticky to lze dodržet i ve filmu (dobrým příkladem mohou být bizarní postavičky v Orange County nebo Napoleon Dynamit)... Samotný Nick Twisp je podle mě oblíbený ne proto, že je "typický puberťák" a proto se s ním čtenář dokáže ztotožnit - to je samozřejmý předpoklad, ne výsada těchto knih; ale pro to, čím je atypický. Pro tu svou ďábelskou prohnanost z rodu Černých zmijí, pro své mimořádné kombinační schopnosti, díky nimž manipuluje s tolika lidmi a neztratí přehled ani o tom, pod jakou identitou právě tahá za provázky. Film je úplným opozitem všeho, co jsem napsal. Děj redukuje na obvyklá tři dějství, z nichž první zběžně načtrne Nickovo zázemí a dále se věnuje jeho seznámení s pozérskou Sheeni. Tato první část působí jako mimořádně nudná epizoda Dawsonova světa, kde dvě hlavní postavy mluví skuhravým polohlasem a tváří se, jako by jim uletěly včely. Po jejich odloučení nastane oproti knihám značný skok v ději a na okamžik se zdá, že by film mohl konečně nabrat tempo. Nick se rozdvojí - jeho rebelantské druhé já jménem Francois je ďábelským našeptavačem toho ťunti s vizáží a hlasem Stana Laurela, kterého do té chvíle sledujeme a nepoznáváme. Jenže to je zase jen dočasné řešení a i když je Francois jedinou (čtete dobře, jedinou) postavou ve filmu, která tu a tam svou jízlivostí připomene humor předlohy, jeho další využití v ději se dá těžko nazvat dobrým řešením, jak do filmu převést vtip autorského vyprávění. Aniž by se dohromady stalo něco důležitého, v půlce filmu jsme ve druhé knize, vidíme z ní zhruba tři nebo čtyři scény, které jsou neuvěřitelně natahované a bezúčelné a v závěru dojde i na Nickovo třetí alter ego - Carlotu - která se tam objeví v duchu přístupu "ať už to máme všechno z krku a můžeme jít točit něco jiného". Celkově je to jednohvězdičkový, užvaněný "rádobynezávislý" film zcela bez situačního humoru a s minimem účinného slovního, který činí jakžtakž snesitelným, "třetinově dobrým" filmem jen Michael Cera. Je mi líto. 40% (11.01.2010)