Americký zločin

Jen v České republice je ročně podle statistik týráno přes 5000 dětí. A kolik asi musí být týraných dětí o kterých se ve statistikách nemluví - možná je jich mnohem víc. Je to úděsné, ale je to tak. Jednomu mrazí v zádech, když vidí, čeho všeho jsou lidé schopni, ale Americký zločin je mimo jiné i obrovským vykřičníkem pro celou společnost s jejich mnohdy vědomě zavřenýma očima, když se s něčím podobným setkává. Pro mě bylo zcela nepochopitelné nejen jednání Gertrudiných dětí, ale co mně hlava nebrala už vůbec, že se k tomu týrání připojovaly i ostatní děti z okolí. Možná je dobře, že nám v hlavě zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Svým způsobem je to nevysvětlitelné, protože těch příčin v tomhle případě proč k tomu došlo, mohlo být mnoho, ale rozhodně to člověka motivuje k přemýšlení, proč k takovým zrůdnostem vůbec dochází. (17.07.2013)

Absolutně mohu ouhlasit s komentářem Rob Roye. Film byl založen na chování postav, do kterých jsem se nedokázal vžít. Očekával jsem více zobrazování násilí, abych opravdu měl pocit, že to matka nezvládá a mohl se dostat tomu na kloub. Emoce tam jsou, ale jsou tak násilně vynucené a na konci aspoň máme pocit, že už se podobné zločiny nepřehlíží. V dnešním světě se to odehrává taky, ale v takové tichosti, že o tom neví nikdo. Ani sousedi, kteří v této události věděli přesně co se odehrává a slýchávali pravidelně křik Sylvie. Je vidět, že Ellen Page si umí vybírat role a překvapilo mě, že ve stejném roce hrála ve filmu Juno, kde vypadá úplně jinak. Dává do toho všechno a takové herce mám rád. (18.07.2008)

Mohl z toho být výborný hixploitation (zlá matka z nižší sociální vrstvy ovládající hordu svých dětí - bezohledných strojů na mučení), kdyby se otravně nevyhýbal zobrazování násilí. Zůstává kolovrátek chování, které mi hlava nebere, nedokázal jsem se do toho položit. Emocionálně vyděračské dílo, kde si můžeme krásně zanadávat, jaký jsou ty lidi svině a pobrečet si. Nic pro mě, nemám tu správnou schopnost empatie. P.S. Tohle by byla ideální látka pro Sama Peckinpaha na začátku 70. let. Byla by to kurevská pecka. (08.05.2008)

Tak tohle se mnou skutečně otřáslo. Např. ve filmu FUNNY GAMES se jedná o dva úchylné spratky, kteří se baví na účet cizího utrpení, ale tady jsou pachateli máma zfetovaná léky a normální děti, možná ani ne zlé, které pod vlivem okolností došly takhle daleko. Můžeme se pak divit, co je člověk jako takový schopný ve vypjaté situaci udělat, buď ze zbabělosti, zvědavosti nebo "jen tak"....Ellen Page výborná, tady ještě naposledy jako dítě na prahu dospívání v dalších filmech, které vzápětí následovaly již působí mnohem dospěleji. Ještě by mě taky zajímalo, co se všechno dalo koupit v roce 1965 za 20 $ na týden za opatrování 2 dospívajících dívek. Každopádně obrovskou vinu nesou rodiče, kteří své děti takto odhodili. (27.10.2008)

Lidé často vyžadují empatii, pochopení, avšak sami už nejsou schopni je vracet aneb když jednou vztáhneš ruku na bližního, přestáváš být člověkem, stáváš se slabochem... Ještě bolí, celá ta hodina a půl. An American Crime má dvě tváře, tak jako lidé v něm, za ním i před ním. Na jedné misce vah je příběh, víceméně převyprávěný fakt, že nejzákeřnějším tvorem na modré planetě je člověk sám, neboť ten jediný dokáže působit bolest pro vlastní potěšení, jako alibi, coby prostředek lživé pseudomorálky a nebo jako chabou omluvu za vlastní slabost, za vlastní pokřivený charakter. Na misce druhé je forma - intenzivní, pravdivá, jízlivá, s nepopiratelnou schopností Tommyho O'Havera budovat gradující atmosféru bezpráví, krutosti a lhostejnosti. "Ke každému skutku má Bůh důvod, ale já ho zatím nenašla", říká v jeden moment postava osobité a nesmírně talentované herečky Ellen Page a já dodávám, že víra je slepý tulák, kterého musí držet za ruku charakterní a upřímné skutky, jinak bloudí a nenedojde k naplnění. An American Crime však své posleství několikanásobně naplňuje,bez pachutě samoúčelnosti vyvolává silné emoce (nutno zmínit též sugestivně zahranou, nesnesitelnou postavu v podání Catherine Keener), neukazuje víc než musí a i když z filmového hlediska třeba není stoprocentní, tyhle váhy jednoznačně převažuje na svou stranu miska příběhu. Znepokojivě pokojnou formou podané drama, na které si musíte v nitru sáhnout, aby nezůstalo "jenom" filmem. [final rate: 85%] (19.04.2011)