Deset kánoí

Stylem vyprávění a místem, kde se vše odehrávalo, to byla příjemná změna mezi tolika filmy. Domorodci, kteří žili, lovili, řešili problémy mezi kmeny, boje, jejich vyprávění, které bylo tak jako všude na zemi většinou o ženách, byly místy i úsměvné a pro mě oblast zcela neznámá. Voda, voda, nic než voda a bažiny plus krokodýli, takže na noc museli občas spát na vyvýšených místech na stromech, nebo jejich dělání kánoí z kůry stromů, byly pro mě další zajímavou ingrediencí, která mimo vyprávění jedné staré balady, zaujaly mou pozornost. A tanec smrti, který jsem sledovala, mě téměř fascinoval. Věřím, že jestli tihle lidičky někde žijí a já věřím že ano, tak si myslím, že to tam takhle nějak funguje stále. I když ta civilizace se v dnešní době dostává už do míst, kde by mě to ani ve snu nenapadlo. Jo a ten začátek, jak jdou domorodci v řadě za sebou a ten poslední se najednou zastaví a zařve, že nechce jít poslední a jeho důvod, proč, tak tomu směji ještě dnes, když si na to vzpomenu. (13.11.2014)

Jste milovníky cestování, divoké přírody a etnologie? Fascinuje vás život člověka z doby kamenné? Pak je tenhle film určený přesně pro vás. Obrazově strhující leporello ze života severních Austrálců před příchodem bílého muže, s prostým ale hlubokým dějem a s prostou ale hlubokou moudrostí. Na takovýhle film bych se vydržel dívat mnohem déle, škoda relativně krátké stopáže. (24.03.2013)

-Má zakrytýho pinďoura, asi ho má malýho....cizinec s malým pinďourem je nebezpečný.- Příběh v příběhu. Domorodci si vyrobí kánoe a vydají se na lov divokých hus a sběr jejich vajec. Dva bratři. Starší má tři ženy, mladší žádnou, ale pokukuje po bratrově nejmladší. Starší bratr mu tedy během výpravy za husami vypráví dávný příběh, v němž mu chce ukázat, jak se to s muži a ženami má. Místy napínavé, často vtipné. Muži se bez zábran baví o intimních věcech a sexu, ale je to tak přirozené, nepohoršující, neurážlivé. Zkrátka bezprostřední. Kulisou je působivá australská příroda. Občas kamera předvede krásné poetické obrazy. Jednou z nejpůsobivějších scén je magický tanec smrti. Pokud se do filmu ponoříte a necháte se jím pohltit, nadechnete se až v samotném závěru. Krásné. (17.09.2022)

Nestává se moc často, že bychom v našich končinách měli možnost vidět film s původními obyvateli Austrálie (nepočítám-li dokumenty). Tento film je natočený s citem a humorem, nádherná kamera okouzluje záběry australské přírody. Závěr možná trochu uspěchaný, ale třeba to bylo proto, že mně Zápaďákovi ten příběh nedokáže říct tolik co Austrálci. Každopádně příjemný filmový zážitek. (16.05.2009)

2* za prostředí. Australské domorodce ve filmu jen tak neuvidíte. Zbytek? Nuda. Příběh na 10 min roztáhlý na 75 min. Nulová rafinovanost propojení dvou příběhu současnosti a minulosti. Ani dokumentární kamera nic nezachrání. Od umírání obětováného týpka je to už nebetyčná nuda. Velká škoda, mělo to potenciál, jen to chtělo lepší scénář. Proč nebyl zapojen příběh manželky, která rok putovla za svým manželem? Vyplnilo by to vatu a děj by se zrychlil. (20.07.2009)