Mlha

Frank Darabont nám tentokrát nenaservíroval drama z vězeňského prostředí, ale špičkový psychologický horor. I když se téměř celý snímek odehrává v supermarketu obklopeného záhadnou mlhou, tak děj vám nedá ani nachvilku vydechnout a stále budete v napětí. Je zajímavé sledovat proměnu lidí v uzavřeném prostředí a snášení tlaku okolí. Na paní Carmodyovou hned tak nezapomenu, stejně jako na závěr, který rozdýchávám ještě teď. Nemá cenu se nějak více rozepisovat, to se zkrátka musí vidět. Škoda, že Frank Darabont netočí filmy častěji, už teď se nemůžu dočkat na jeho další snímek Fahrenheit 451.... (03.02.2008)

Příjemně mrazivé (lidi), roztomile brakové (potvory), překvapivě šokující (přepracovaný závěr). Darabont se sice nemůže opřít o herce nebo rozpočet, ale stejně diváka táhne za nohu chapadlem stísněné atmosféry... z několika málo stránek povídky ždíme maximum a i když mi americká městečka už lezou krkem, tohle bylo veeeelmi sympatické. Víc takových. (70%) (15.03.2008)

Najhorsim nepriatelom cloveka je clovek sam. Linia filmu prezentovana fanatickou postavou M.G Harden bola ta, ktora mi vytvarala (zial) jedine napatie vo filme - v momentoch stretu boja ludskej psychiky v smrtelnom dueli racionalita-iracionalnost. To "tam vonku" bolo iba katalyzatorom, ktory pre mna stratil stavu v momente vybafnutia prveho chapadla. Finale ambivalentne ziskava i straca silu posobivosti s pouzitou skladbou, pretoze presah tlacenim na pilu nefunguje, ovsem vyobrazenie marnosti a zufalstva ano. (09.03.2008)

Asi nebudu tak troufalá, abych tvrdila, že je tohle dílo nezfilmovatelné, ale s klidem můžu říct, že mně tenhle způsob zpracování Kinga naprosto nesedl. Když přesné popisy chování lidí ve vyhrocených situacích čtete, je to maximálně uvěřitelné, protože to zařídí suverenita autora a vaše představivost. Příchod takovéto látky na plátno a vybrání jednoho obličeje, jednoho způsobu pojetí a jedné jediné konkrétnosti z nekonečného množství variant už autorská suverenita nezachrání - už třeba jenom proto, že autorů filmu je několik desítek až stovek a nikdy všichni nemůžou být sjednoceni natolik, aby vytvořili dokonale homogenní, neprůstřelné dílo o fikční situaci. Když tak nad tím přemýšlím, tak to trochu zní, jako bych popírala možnost uvěřitelnosti jakéhokoliv filmu, což nemám v úmyslu. Jenom chci vyjádřit svůj pocit ze čtení Kingových věcí kontra sledování filmů podle nich vytvořených. Další věc je, že v případě Mlhy ani tak nemám problém s filosofickým dilematem zfilmovat/nezfilmovat, spíš s tím, že v mých očích na každém rozcestí udělal režisér odbočku špatným směrem. Film podle mého nejvíc chybuje v tom, že není stylově zařazený. A to jsem prosím milovník postmoderního míšení žánrů - tzn. psychologický horor o smyslu života by podle mého vkusu měl být ultimátně dokonalý film. Mlhla nic takového ovšem nedělá, Mlha zmateně kličkuje, půjčuje si od každého něco, ale dohromady nefunguje. Herecký přístup k postavám mi nevyhovuje - americký hrdina, bezpáteřní zbabělec, osvícená fanatička, všichni mi lezli na nervy, i když při slovním popisu znějí tak zajímavě. A možná už bych se mohla zastavit, už tak jsem toho napsala až dost. Po víc než měsíci jsem se ale podívala na nějaký film a tak mám hned touhu svěřovat své názory světu, promiňte mi. (10.06.2012)

Nesrovnával bych Darabontův film s laciným bu-bu-bu hororem, nebo, nedej bože, poměřoval ho optikou 50´s monster-béček. Myslím, že ´The Mist´ funguje stejně dobře jako drsný horor, i jako jakési psychologické drama, kde se v úzkém okruhu lidí střetává racionální jednání vs. fanatismus. Každopádně ani ta poněkud směšná chapadla v úvodu mi nezkazila celkový hodně dobrý dojem z filmu. Děsivé, chvílemi slušně napínavé a s velmi údernou pointou na konci. A Thomas Jane konečně uvěřitelně zahrál (Punisher budiž odpuštěn).___Zajímalo by mě, co asi na postavu náboženské fanatičky paní Carmody říkali představitelé (pokud to viděli) stále více sílícího kreacionistického hnutí ve Spoj.státech, kde se jejich pavědecká nauka dostává už do školních osnov a jejíž věrozvěsti používají navlas stejnou rétoriku, jako tato vyšinutá dáma. Pokud jim tímto Darabont chtěl symbolicky vlepit jednu velkou facku, tak neváhám s maximálním hodnocením :o) Láká mě porovnat to s Kingovou novelou. (12.03.2008)