Prosíme přetočte

Příběh o dvou kamarádech, co se snaží zachránit malou videopůjčovnu tím, že vymazané kazety přetáčejí svými verzemi slavných filmů, a to za použití všech možných i nemožných prostředků, tak od takové synopse jsem si sliboval neuvěřitelně vtipnou zábavu. Film začal, minuty ubíhaly a mně došlo, že francouzský podivín Gondry nám nachystal něco trochu jiného. Jen párkrát jsem se hlasitě zasmál, ale takový ten přitrouble spokojený úsměv, tak ten mi z tváře nezmizel ani na minutu. Komici Jack Black a Mos Def se tentokrát upsali něčemu trochu jinému, než je čistá komedie. Prosíme přetočte je totiž něco jako Gondryho milostné vyznání - vyznání lásky k filmovému médiu. Takové vyznání, které nám například připravil už Martin Scorsese s Letcem, Quentin Tarantino s Kill Bill, Peter Jackson s King Kongem, Tim Burton s Ed Woodem (ten je Prosíme přetočte asi nejbližší), Kerry Conran se Světem zítřka nebo Steven Spielberg se čtvrtým dobrodružstvím Indiana Jonese. Tito uznávaní tvůrci projevovali svou lásku k filmu spíše v náznacích, prostřednictvím formy vyprávění a celkovým zpracováním, zato Gondry zobrazuje už samotné kouzlo tvoření filmů, zapálení pro věc a odhodlání jejich tvůrců. Když jsem viděl, jak některé scény ze slavných filmů opět ožívaly pod rukama nadšenců v improvizovaných podmínkách, srdce mi poskočilo. V tu chvíli jsem dokonale chápal, proč Gondry tento námět nevyužil pro natočení ztřeštěné komedie, na kterou se pohrnou davy a místo toho stvořil tuhle filmovou reflexi se srdcem. Ono se Prosíme přetočte dá taky chápat jako jakýsi manifest nezávislých filmařů. Varovně zvedá prst nad tím, že se s filmovým médiem čím dál tím víc zachází jako se spotřebním zbožím. Zamysleme se - nezávislí filmaři jako Jim Jarmusch nebo Lars von Trier, tak tito tvůrci nikdy nesklouzli do komečních vod, i když měli možnost a místo toho se stále drží svých nízkorozpočtových "malých" filmů, které z nich boháče neudělají. Ale proč? Jednoduše protože Hollywood (velká komerční mašinérie) bere film hlavně jako byznys, zato nezávislí tvůrci ho považují za umění a točí, protože je to naplňuje a baví - rádi tvoří. Tak to přece chodí - buď něco děláte pro peníze nebo to děláte, protože vás to baví...anebo jste někdo jako Michael Bay a dělat obojí naráz. Že se mi tyhle všechny věci prohnaly hlavou při sledování Prosíme přetočte, to je ten hlavní důvod, proč si tohohle filmu tak moc vážím. Spoustu lidí asi moc neohromí a asi jim bude připadat i nudný, ale já jsem naprosto spokojený. Miluji film a rád se dívám na film, který mi dokazuje, že nejsem jediný. (01.07.2008)

Několik skvělých nápadů bohužel neutáhne největší Gondryho vadu - na rozdíl od Andersona a Jonze neumí pohltit, odvyprávět příběh tak, abych se o něj zajímal. Sledovat to je pak založeno na užívání si jednotlivostí, ale ne celku. Jediná výjimka, Věčný svit, to pravidlo jedině potvrzuje. Pak jsou to totiž vždy filmy, kde necelistvost a žádná příběhová niť více či méně brání zážitku. (29.07.2012)

Taková, jak se říká, lahůdka pro každého amatérského tvůrce filmů. Co lahůdka, pro některé amatérské tvůrce rovnou návod nebo přinejmenším inspirace. Pro běžného konzumenta takový krásný lidský film o dvou nerdech (jak typické). Režisérsky ovšem skvěle zmáknuté a duo Jack Black a Mos Def bez připomínek. Osobně nemám jedinou výhradu. Vhodné na jakýkoliv večer a jakoukoliv dobu právě probíhajícího rande. Vyložím karty na stůl. Pozvěte knihovnici na rande. Po návratu z restaurace ji určitě ohormíte svým domácím kinem. Ani ne tak kinem, ale sbírkou Blue-ray s takovými tituly jako Červený kaktus, Tramvaj do stanice touha a Fontána (a to přesně v tom sledu, který jsem vyjmenoval - ten skrytý význam jí lépe dojde) a v neposlední řadě zmiňovaný film Michela Gondryho Prosíme přetočte. Už jak zmíníte jméno Gondry, uvidíte, jak vám půjde na ruku, na postel, pak na stůl, na zem, možná znovu na stůl, zpátky na postel, na skříň a nakonec ještě jednou na stůl. Tisíce děkovných dopisů. (02.12.2011)

Neni to tak vostrý jako jiný Blackovy komedie, hlavně kvůli celkový nevyváženosti, kdy točení remakeů filmů je sice naprosto brutální záležitost, hlavně teda když tam točej Ghosts busters a Rush hour 2, to byla děsná řežba, nicméně to co se děje mezi tim je spíš nuda a konec to zakzí úplně celý. Ale Jack Black tady opět nejlepší ze všech a já se stejnak bavil výborně (16.06.2008)

Ááá, máme tu další zmizelý komentář. No nic, k Prosíme, přetočte si ho napíšu znovu a rád. Ten původní zněl ve zkratce nějak takhle: Film mě od samého začátku neskutečně bavil a zhruba v polovině jsem už byl skálopevně přesvědčený o tom, že mu udělím čtyři hvězdy. Ovšem konec, který je doopravdy krásný a dojemný takovým způsobem, jakého je schopný dosáhnout snad jen Gondry, mě přesvědčil o hvězdě páté. Toť vše. A opovažte se mi to zase smazat. (12.08.2010)