Prosíme přetočte

„Já jsem Bill Murray, ty jsi všichni ostatní“ Mluvil tady někdo o pošucích z videopůjčovny? Nevím o tom, že by poblíž malebného městečka Versailles kousek od Paříže stála atomová elektrárna, nicméně právě odtamtud pochází bůhvíčím ozářený Michel Gondry. Jeden z nejoriginálnějších mainstreamových tvůrců dneška. Jeho nápady jsou úžasné, celky do nichž je skládá, již méně. O Prosíme přetočte si můžete myslet ledacos, ale právě originalitu mu odpářete jen těžko. Ano, je to trochu maglajz a v jednom hrnci jsou zde vařena lesní zvířátka příliš mnoha chutí, z principu ovšem nedokážu nenávidět film, který s bezelstnou upřímností miluje film. Všechno si žádá renovaci, životy, přenosná filmová média, budovy… nic nového však nemá kouzlo čehokoliv starého. Jak rád jsem dosud nadával na VHSky, potvory, které se s takovou oblibou zasekávaly v přehrávačích, nyní na ně hledím s mnohem větší něhou. A co teprve ten pocit, když s partou kamarádů uklohníte vlastní biják a pak jej společně zhlédnete a bavíte se více než u kteréhokoliv trháku za mnoho miliónů. V závěru filmu jsem se cítil přesně tak. K slzám chybělo málo. Nemyslím si, že by Gondry vyzýval k bojkotu filmů velkých zlých studií. Vždyť – co byste potom chtěli „ošvédovat“? Prosíme přetočte má spoustu much, jimž by se slušelo utrhat křidýlka a nejspíš nebude vašim milovaným filmem, jako manuál jak své milované filmy natáčet ale poslouží parádně. Apendix: Proti zvířatům v zásadě nic nemám. 80% Zajímavé komentáře: Lateef, Vitason (11.07.2008)

Michel Gondry opustil v Prosíme přetočte svou úspěšnou koncepci romantické surreálné komedie a natočil film oslavující sám fenomén kinematografie (cosi ve stylu Darabontova Majesticu, Scorseseho Letce atd.), ve své podstatě adorující tvůrčí přístup a nespoutanou vitalitu profesionalizovaných filmových amatérů - režisérů typu legendárního Ed Wooda (jehož mýtus stvořil vlastně až Tim Burton v jeho biografickém filmu), je tu cítit také silný prvek nostalgického retro ohlédnutí. Prosíme přetočte nedosahuje sice absolutních výšin předchozích dvou Gondryho celovečerních filmů, ale i zde platí, že Gondry prostě netočí obyčejné filmy. Jak to pojmenovat nejlépe? Patrně jako lavinu živelné autorské kreativity, která se valí i z tohoto snímku. Ten gejzír infantilně roztomilých nápadů, dětinských vychytávek, abnormálně ujetých zápletek, neformálních myšlenek a fórků atd. si hračička Gondry doslova užívá a ozvláštňuje svůj film tím ryze Gondrovským tvůrčím přístupem - dekorace i mnohé animace vypadají, že jsou dělány doslova na koleně, dojem lacinosti a amatérismu je podstatnou složkou filmového vyznění, Gondry rád používá ruční amatérskou videokameru (film je doslova prošpikován záběry home videa), stejně jako bizarní synkreticky motivované kostýmy, masky a líčení. Stylizace na pomezí parodie komiksů, aluzí na ikonografii západní popkultury, pseudorealistického sociálního ukotvení a silně estetizované pseudoreality s dadaistickými podtóny. Jeho tvůrčí přístup je tedy čistě postmoderní a možná nejlépe ilustruje to, jak vypadá postmoderní filmový tvar. Gondry je prostě génius a každé setkání s jeho filmovým počinem zatím jednoznačně filmová událost s puncem mimořádné originality... Prosíme přetočte... (Pátou hvězdičku strhávám v korelaci s předchozími dvěmi Gondryho celovečerními filmy) Podobné filmy: Malý Rambo, Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech, Život v oblouznění, Amélie z Montmartru (18.06.2008)

Zajímavý nápad, na který se dá koukat jednou a dost. Jack Black a Mos Def natáčí "švédované" verze filmů, které kdybych neznal, tak bych na tento film jenom tupě čuměl, a že já taky ve většině případů čuměl. Každopádně když přišli se švédovanou verzí Krotitelů duchů nebo Křižovatky smrti musel jsem se smát. Škoda, že i během filmu samotného příšli vtipných scén není. Nápad je to opravdu skvělý, který ale skončí jako klasická dobrácká komedie, happyendem, na čem vlastně není nic špatného. Jenom to mohlo být o něco zábavnější i když samotné švédování je určitě velká zábava, což se ale o zbytku rozhodně říci nedá. (16.07.2008)

Veľmi dobrý film. Trpko dramaticky komediálny z nádherným sountrackom, neuveriteľnou ideou a z celkom pekným príbehom, ktorý upúta. Mos Def a Jack Black vytvorili výbornú dvojicu. A posledných 5minút ma dojalo. Režisérsky a scenáristický nápad spraviť posledné scény ,,potichu" s krásnou hudbou v pozadí, bez akéhokoľvek slovíčka a predsa všetci pochopia, čo by v príbehu nasledovalo. 80% (26.10.2009)

Zrejme som film nesledoval v doststočne nostalgickom rozpoločení, ale prišiel mi viac ako zvláštny a dosť uletený. To by vlastne nebolo až tak najhoršie ako tá príšerná nuda, ktorou som (až na pár hlášok) trpel počas celého filmu. Sci-fi komédie asi pre mňa nie sú to pravé orechové. Neviem, možno tomu dám ešte raz šancu, zatiaľ len za 2. Sorry Mr. Black. (20.10.2009)