Pingpong

Hra, u které je těžké odhadnout výsledek, ba dokonce, kdo je zrovna míčkem a kdo hráčem. Může to být „zlý“ film – výzva k nápravě společnosti podobně jako Občanská výchova (šlo od začátku o dokonale promyšlený plán?), může to být pouze pocitové představení, v němž se každý z aktérů snaží uhájit své postavení, může to být i cokoliv jiného. Tuhletu nejistotu spojenou se zvídavým šimráním v zátylku mám rád a rád si budu vytvářet teorie založené třeba na přesvědčení, že Paul zabil svou matku (proč by jinak nereagovala na telefonáty?). Jedna z (nej)chutnějších odrůd tzv. „festivalového filmu“. 80% Zajímavý komentář: Enšpígl (27.07.2009)

Sledoval jsem tenhle film dosti znaven, proto jsem se na něj asi nedokázal pořádně soustředit. Komorní drama pro čtyři herce, které dotváří pes pojmenován po geniálním skladateli Robertu Schumannovi, neboť hudba hraje v oné rodině důležitou roli. Čekal jsem nějaký dramatičtější až tragičtější závěr, ne jen vyšumění do ztracena. Tři a půl. (04.07.2008)

Pozoruhodný snímek, který má co nabídnout. Film si vystačil jen s několika málo lokacemi (dům, zahrada, rybník) a se čtyřmi lidmi a jedním psem. Takže se nebojím film označit za komorní drama, které má příběh, které je zajímavé, a ve kterém je nač se dívat. Navíc filmu sluší i délka filmu, která je pro komorní drama plně dostačující. Příběh rozebírat nebudu, snad řeknu jen tolik, že mne film zaujal a že dějově to byl velmi promyšlený snímek, který stojí rozhodně za zhlédnutí. A celou syrovost tohoto snímku podtrhl krutý konec. Takže za sebe dávám s čistým svědomím čtyři hvězdičky, protože méně hvězdiček si tenhle kvalitní snímek nezaslouží, ale na maximální hodnocení to z mého pohledu po prvním zhlédnutí zatím není. (05.07.2008)

Měl jsem k tomuto filmu docela nedůvěru, vzhledem k zemi jeho vzniku. Ale po zhlédnutí musím konstatovat, že jsem viděl 1 z nejlepších snímků něměcké kinematografie vůbec (a věřte mi, že německé filmové umění nemám rád). Film o zakázané lásce, hudbě, pingpongu a utrpení. Vztahy mezi 3 hlavními představiteli (otce nepočítám, měl vcelku nevýraznou roli) jsou dost komplikované, ale uvěřitelné, reálné. Co se týče konce filmu, také jsem čekal něco "tvrdšího", but on the other hand, jsem s ním "spokojen". Ale pojmenovat syna (Robert) a psa (Schumann) po hudebním skladateli je docela zvrhlost (anebo láska k hudbě, no :-)). (04.07.2008)

Podle tohohle filmu by se mohlo vyučovat jak ořezat scénář, aby v něm nezůstalo nic zbytečného. Pak stačí jeden domek s piánem, zahradou, bazénem a pingpongovým stolem, čtyři herci a pes. Dobrý film nemusí být drahý. Z herců si největší poklonu zaslouží Sebastian Urzendowsky, jehož role opravdu není jednoduchá a on předvedl pozoruhodný výkon nejen na teenagera, ale obecně. Na režisérovi je znát, že začínal jako dokumentarista. A k jeho malému komornímu dramatu se tenhle pohled hodí. (03.08.2008)