Sbohem, Bafano

Kvůli Haysbertovi jsem se odhodlala shlídnout tento na první pohled nudný film. Po deseti minutách jsem nevěděla hlavu ani patu, první polovina filmu je absolutní nuda. V druhé polovině, když divák ví o co jde, se začíná mírně bavit. Jelikož životopisný, historický film opravdu není má parketa, tak mně Goodbye Bafana nějak nesedla. (02.01.2014)

Film ví, čím chce být, jen si někteří autoři komentářů zjevně ve 2/3 filmu zakrývali oči nebo si vařili kafe. O Nelsonovi Mandelovi a situaci v JAR je ta zbylá třetina a nutně nemůže stačit k tomu, aby byla vyčerpávající, navíc si nemyslím, že to bylo cílem. Proč vyčítat filmu, že o něčem nebyl, a nezmínit to, o čem byl??? (20.07.2009)

Sbohem, Bafano neví, jestli má být politickou agitkou, životopisem Mandely nebo příběhem dozorce a jeho činů, které se promítají do jeho rodiny. Tato neujasněnost je hlavní problém snímku. Film se snaží pokrýt všechny zmíněné dějové linie, ale ve výsledku působí všechno nedotaženě. Druhá velká chyba je obsazení Diane Kruger, která by se teda (ruku na srdce) měla zabývat něčím jiným, než herectvím. Její hraní je jeden velký dvouhodinový afekt. Bohužel ale je Diane živoucím důkazem mnohdy kruté pravdy, že s pěkným obličejem se zvládne všechno. Lehký nadprůměr. (11.09.2008)

Vcelku podarený snímok, ktorý vás prinúti zamyslieť sa nad absurditami apartheidu. Myšlienkové pochody hlavného hrdinu sú zaujímavé a podnetné. Hlavne jeho neohrozenosť a nezlomnosť v presvedčení sú ukážkové. Film odporúčam nielen na pobavenie, ale ako zdroj nových a hlavne zaujímavých informácií, ktoré sú podávané nenásilnou, ba niekedy až skrytou formou. (03.02.2009)

Nechci nějak podceňovat českého diváka, ale na to, že se film snažil držet skutečných událostí, /vězení na ostrově Robben, pozdější přesun do vězení v Polsmoor, atd. / je až příliš moc okrajový, než aby udeřil do mého srdce, kam jistě udeřit mohl, protože sílu v sobě ten film má obrovskou. Leč neřici, za co byl Mandela odsouzen, že když mluví filmové postavy o "botě" nemluví o obuvi, ale o prezidentovi Pieterovi Willemu Bothovi, že ANK jsou jihoafričtí socani, co za neskutečný humáč znamená Apartheid, atd. , považuji u podobného typu filmu za hrubou chybu. Další věc, která mě celkem dost vadila byla obrovská glorifikace Mandely. Jistě, on si svůj film zaslouží, leč vyznění, že Mandela byl spravedlivý bojovník za rasovou rovnoprávnost, asi běloši emigrující z JAR do Austrálie aniž by si mohli vzít svůj majetek za Mandelova prezidentování nepotvrdí. Nicméně to nemělo na hodnocení filmu žádný význam, protože film se odehrává v určitém časovém pásmu, jen jsem měl potřebu tohle napsat. Co má však na mé hodnocení velký vliv jsou naprosto zoufalé herecké výkony, které bohužel dobře ladily se scénáristickým tápáním, jestli má být film o Mandelovi nebo situaci v JAR či snad "jen" o lidském respektu k ostatním. Škoda, film měl na to, aby mé Sbohem, Bafaně probíhalo v slzách a ne ve zklamání. (02.05.2008)