Španělé v Praze

Uvedeno krásným začátkem z technického zázemí natáčení, kde se Hana Maciuchová ještě civilně ptá Adamíry: "Myslíš, že to vůbec jde udržet pozornost v jednom pokoji jen ve dvou lidech?" No tak to si kurva piš! Hluboký dojem si nesu už z vidění před mnoha lety (mám dojem, že naposledy to dávali, když zemřel Adamíra). Geniální, inteligentní, nadčasové. Sice v podstatě jen všednodenní dialog dvou cizinců, přesto na stříbrném podnose naservírovaný živý a poutavý obraz rudolfínské Prahy. Miluju to! (08.04.2016)

"Často si říkám, že některých vědomostí mě mohl Bůh ušetřit."                                                                                   Televizní konverzačka, která suveréně převálcovala Díru u Hanušovic, kterou jsem nějakou hřčkou osudu sledovala ve stejný večer. Španělé pobavili, poučili a dali náměty k přemýšlení. Díky Oldřichu Daňkovi jsem si spravila chuť, děkuji! (04.04.2016)

Mistrovské Daňkovo dílo se ve fiktivním rozhovoru - pokud se dobře pamatuji - choti-vdovy po Vilémovi z Rožmberka a španělského vyslance - z pozdně rudolfinské Prahy dotýká všech obecných otázek nejen své doby, ale i jejích nadčasových momentů. Shodou okolností oba excelující protagonisté - Adamíra i Maciuchová - byli partnery i v rodinném životě, a tak jejich profesionální důvěrnost nepostrádala ani zvláštní, jinak nedocílitelnou lidskou intimitu. Na minimální ploše bylo autorem soustředěno víc než maximum dosažitelného. Inscenace mohla celým svým založením vést Daňka k více divadelnímu než televiznímu nazírání a zpracování. Zvládnutím tohoto možného úskalí - napětí a časový rozvrh díla jsou perfektní - byla podle mého názoru překonána poslední bariéra bránící Daňkovi v dotvoření mimořádného diváckého zážitku. Mimořádného v čase premiéry i naší současnosti. Mimořádně - bohužel - stále nedostupného na DVD nosičích. (02.12.2007)

Lahůdka po všech stránkách. Jako člověk s přehledem o období vlády Rudolfa II. jsem se kochal tím, jak Daněk dokázal využít politického pozadí schůzky těch dvou, naplnit rozhovor, že šlapal jak švýcarské hodinky. Chyrakteristika češství i Prahy samé je těžce nadčasová, takže jsem nalezl i mnoho mouder a poučení. 100% (06.07.2011)

Jedno z nejskvělejších konverzačních komorních dramat československé televizní tvorby. A jak se ukazuje např. díky pomýleným koncepčním úvahám tvůrců filmu "Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře" (2018), zřejmě nebude v dohledných letech překonáno:) Kočár Nejsvětější Svátosti takřka bez humoru a mužsko-ženského laškování, mistrovský herecký duet legendárního - tehdy statného šedesátníka - Jiřího Adamíry a jeho téměř o polovinu mladší, avšak neméně schopné múzy Hany Maciuchové. Kolik rozměrů lidského soužití, tradice, vášně, odpovědnosti, diplomacie, ale i směřování historie ti dva zvládnou rozebrat na prvočinitele... a to vlastně ještě několik minut připadá na "současnost", kdy se oba herci připravují na první klapku, a pak se po té poslední vracejí k dalším osudům starého matadora, strážícího pověst katolického španělského dvora v "kosmopolitní" Praze. Za mě jednoznačně 100%. (24.03.2019)