V Bruggách

Maybe that's what hell is, the entire rest of eternity spent in fucking Bruges. Film, který se mi do hlavy zaryl opravdu hodně. Očekával jsem černou komedii, kde se bude pouze střílet a ono naopak. Dostal jsem sirové drama, kde se sice střílí, ale až v posledních 20ti minutách. Hlavní hrdinové mi byli okamžitě sympatičtí a kdo by nebyl, když musíte strávit 14 dní v "prdeli světa", kde rusové vlastní arzenál armády, tlustý amíci dostávaj infarkt při lezení na věž a trpaslíci si dávaj koňský dávky drog, aby to tam vůbec přežili. (23.09.2008)

Svěží a inteligentní dílo i sebevědomý autorský rukopis. Ať už situačním dilematem, kadencí víceplánových vtipů a point i tím, jak vás o postavách, u nichž se záměrně nedozvíte nic o jejich osobní integritě, ustavičně nutí znovu a znovu přehodnocovat první dojem a posouvat možné limity sympatií a definice dobra a zla. Přitom je zápletka nenáročná a snadno pochopitelná a všechna jednotlivá sdělení obrazem i slovem co nejjednodušší a nejpřímější (až se to méně pozorným divákům bude plést s banalitou a samoúčelnou oddechovostí a těm náročným s absencí uměleckosti), takže se můžete naplno soustředit na svůj natahovací vztah k postavám - a to ke všem. Tenhle film si totiž vzal na mušku jasně vytyčený úkol a jako sniper míří přesně a nerozptyluje sebe ani vás - míří na černobílou morálku s oporou ve zvyklostech a rozstřílí je na cucky. ***** V neposlední řadě stojí za pozornost i obratná práce s formou - je hluboce působivé, když si ve správnou chvíli uvědomíte, že natáčení snové scény, kterého se trpaslík účastní a o které se postavy ve filmu několikrát baví, nebo i prostorem natáčení ve městečku několikrát procházejí, se celou dobu chystalo právě pro tento film - a najednou se v té natočené scéně s nimi ocitnete a pochopíte, proč se v průběhu odvíjení děje natáčela - k čemu se už tehdy schylovalo. Je to, jako když se ladně a nevyhnutelně ocitneme na "druhé" straně téže Möbiovy pásky, aniž bychom kdy přešli šev, aniž by to i jenom zadrncalo. A aniž si to nejspíš valná většina diváků vůbec kdy uvědomí. Film to nijak nezdůrazňuje. Tenhle zdánlivě iracionální přechod na druhou stranu smyčky se ve zdánlivě hravém a komediálně odlehčeném snímku povedl McDonaghovi hladčeji a nenápadněji než třeba kdy Lynchovi (ve vší úctě k mistrovi), pro něhož je to jedno z celoživotních těžkých témat. ***** Plusem navíc je také jazykové šprýmování a hrátky s irskou angličtinou a veškeré žerty se sociálněkritickým podtextem (jejich prostoduchost a banalita je v mých očích opět záměrná, evokující sprostotu a lidovost i přímohubost) - a vůbec způsob, s níž je tu vulgárnost napříč panoptikem neotesaných postav předváděna k promýšlení v různých podobách, třeba skrze jekjich sklony k teatrálnosti, dojímání, žvanění, podléhání pudům, reflexům a emocím atp. Vulgárnost sama ještě ale neznamená nic zlého, i nekultivované způsoby mohou sloužit k projevení dobré vůle a citu. Ale pak babo raď, jaký si k těm postavám vypěstovat vztah, co o nich soudit. ***** Celkově vztato tahle nenápadná, ale přitom ostře nabitá záležitost s lehounce a obratně dosahovanou hloubkou lidskosti mě po skvělém krátkometrážním Šestiraňáku přivedla k tomu, že si McDonagha beru zcela vážně do soukromého hledáčku. *~ (27.12.2017)

Celosvětově divácky úspěšný film. Příběh party nájemných vrahů má černý, ale přesto jemný humor, spousty hlášek, perfektní herectví výjimečného Colina Farrella, vypointovaný scénář a k tomu historické Bruggy. Poněkud mi to provedením i atmosférou připomínalo Pulp Fiction, což je pro film V Bruggách asi nejlepší pochvala. A užíval jsem si i zajímavé "politicky nekorektní" výroky směrem k trpaslíkům, teploušům, čenochům, Vietnamcům a především Američanům. Fuck(t) jo. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=KoE9edjEDCI (19.09.2009)

Život není sakra spravedlivej. A nebo naopak je, a to mu my, nedokonalí lidé, nedokážem odpustit. - Jak jsem později zjistila, toto je jeden z těch filmů, na které se dívám ne proto, abych se dívala, ale abych přemýšlela. Něco se ve mně při tomto setkání pohlo, asi venkovan, poeta či znechucený trpaslík. To máte za Johna Lennona, parchanti. - Dodatek: Speciálního bludišťáka Carteru Burwellovi za hudbu, respektive její gradaci a vynikající finální vypalovačku. (27.02.2009)

"Já páchám sebevraždu, parťák se mě pokusí oddělat, šlohne mi kvér a furt jsme v těch zkurvenejch Bruggách." To je tedy den a vynikající reklama na Bruggy. Hned jsem dostal ohromnou chuť nikdy Bruggy nenavštívit, protože se nerad nudím. Ovšem nejhorší turista na světě Ray dokázal, že i v Bruggách se dá užít trochu zábavy, trpaslíků a střelby. Je to divný, ale já se do těch Brugg snad někdy skutečně podívám. (29.12.2016)