V Bruggách

Bruges, Bruges, fucking Bruges, takové krásné gotické město. Ne však pro Colina Farrella, který toto místo nesnáší snad ještě více než my Uwe Bolla. Ve filmu najdeme pěkný mix černého humoru - už samotná úvodní scéna v kostele se vzkazem nebohého chlapce, tomu se říká opravdu bad luck, byla lehce tragikomická. Zvláštní ponurá atmosféra linoucí se z každého kouta belgických uliček a kanálů přidává filmu určitý nádech tajemnosti. Ralph Fiennes si svou skoro až psychopatickou roli gangstera pěkně užíval a já také. Hudba Cartera Burwella navíc slušně přispívá k vtáhnutí diváka do tamějšího prostředí. Uvidíme, jestli nám Martin McDonagh za rok či dva, až si trochu ošoupe botky cestováním po světě, nadělí další porci filmové zábavy, já bych byl rozhodně pro. (8/10) (15.06.2008)

Melancholický krimi thriller říznutý britským černým a politicky nekorektním humorem o válkách bílých a černých liliputů, městu kde víte že bdíte, ale cítíte že sníte je překvapivě výborným debutem, kde se přímo na obrazovce střílí děti, mlátí ženský a když přijde pár násilných (jinak ve vcelku klidném, humorném a příjemném tempu) scén, tak jsou naturalistické, až jsem se jednou přistihl, jak odvracím zrak někam do temného koutu. Colin Farrell a Brendan Gleeson se stali mou letošní oblíbenou ústřední dvojicí a Colin stále dokazuje, že svůj herecký rejstřík ještě všechen neukázal. Do Brugg se musím jednou podívat (i za to patří filmu veliké plus), množství památek, hlučných a sprostých američanů, zdrogovaných liliputů, dobrého piva a krásných žen, to mnohdy nikde jinde nenajdete. Jak říká Fiennes, noční pohled z vyhlídky na město je pohádkový a já se při sledování jako v pohádce cítil. Artový look ve spojení s již zmíněným britským humorem, naturalistickými scénami a bezchybnými hereckými výkony se řadí mezi mé '08 nejoblíbenější. - Why don't you both put your guns down, and go home? - Don't be stupid. This is the shootout. (11.02.2009)

Výrazně autorský a "literární" snímek, plný nádherného černého humoru a absurdity, kterou běžně zažívá každý z nás, akorát se jí možná neumí zasmát tak bezstarostně jako, když se s ní setká na filmovém plátně. Martin McDonagh přesne ukázal, co mají film a divadlo společného i v čem se liší, ovšem výsledný produkt o vzájemné přínosnosti a inspirativnosti obou těchto umění vypovídá opravdu hodně. Scénář je vypilovaný do posledního detailu, snímek není "samoúčelně" absurdní. Nese jistou tezi, samozřejmě v Rayově postavě a v jeho vývoji, zcela nenásilně, ale organicky poskládanou z přihrávek vedlejších postav i toho, co čteme mezi řádky zdánlivě efektních "hlášek." Jenomže - pozor na to - tohle nejsou hlášky v onom popcornovém stylu, ačkoliv se proti nim nechci nijak absolutně vymezovat, Martin McDonagh je někde úplně jinde, je to literát, život má odpozorovaný, ať už v rovině prožívání, tak v rovině jeho odrazu především ve filmovém umění. To je vidět, a to je obrovské plus snímku, což vyvažuje jeho jisté formálně filmařské nedostatky. (04.07.2008)

Vše co jsem před filmem o Brugách věděl, bylo to, že FC Bruggy je na belgický poměry dobrej fotbalovej manšaft. Nyný můžu před děvčaty s výrazem světáka znalecky popisovat krásy a pamětihodnosti Brugg a svůj znalecký popis zakončím otázkou, "Ty vážně neznáš Bruggy, tak pohádkový město ? " Jak, ale znám holky přišla by mě odpověd něco vy stylu " Původně jsem s tebou chtěla jít domů, ale takhle si tam vem ty svoje Bruggy." (07.09.2008)

Uputávku na V BRUGGÁCH jsem viděl když jsem na promítání IRON MANA náhodou dorazil dřív a... no stručně řečeno mě upoutala. Co je na tom zvláštího? Nic. Akorát se mi to ještě nikdy nestalo. Na Trailery se většínou dívám v klidu domova a většinou předem vím co se kde šustne (díky redakci MovieZone ;-). No abych to zkrátil. Film mě okouzlil snad ještě víc než ta výborná ukázka. Do štředověkého městečka plného památek přijíždí dva nájemní zabijáci na dovolenou. A jeden z nich si sebou veze vzpomínku na poslední vraždu, která se zvrtla tím nejhoším možným způsobem. Colin Farrell a Brendan Gleeson celou dobu excelují a od půlky se knim přidá ještě Ralph Fiennes, který snad ještě nikdy nebyl sprostší než právě tady. No a před režisérem Martinem McDonaghem musím smeknout. Jeho prvotina totiž už teď patří k nejlepším filmům letošního roku. (12.06.2008)