V Bruggách

Jedno z nejoriginálnějších filmových děl tohoto roku. Martin McDonagh natočil drama s nepopsatelnou atmosférou, která vás hned od úvodních minut pohltí a vtáhne do sebe. Málo kdy se mi stane abych si u filmu říkal každých 10 minut, jak je to skvělý film. Kvalitu filmu podtrhuje hvězdné obsazení a doslova herecký koncert Colina Farrella. Bravooo Martine. Dokonalý film, který jsem v poslední době postrádal. (11.06.2008)

Bruges, Bruges, fucking Bruges, takové krásné gotické město. Ne však pro Colina Farrella, který toto místo nesnáší snad ještě více než my Uwe Bolla. Ve filmu najdeme pěkný mix černého humoru - už samotná úvodní scéna v kostele se vzkazem nebohého chlapce, tomu se říká opravdu bad luck, byla lehce tragikomická. Zvláštní ponurá atmosféra linoucí se z každého kouta belgických uliček a kanálů přidává filmu určitý nádech tajemnosti. Ralph Fiennes si svou skoro až psychopatickou roli gangstera pěkně užíval a já také. Hudba Cartera Burwella navíc slušně přispívá k vtáhnutí diváka do tamějšího prostředí. Uvidíme, jestli nám Martin McDonagh za rok či dva, až si trochu ošoupe botky cestováním po světě, nadělí další porci filmové zábavy, já bych byl rozhodně pro. (8/10) (15.06.2008)

Příběh od začátku do konce se k tomuto filmu prakticky absolutně nijak nerozvíjí a to je poněkud zvláštní. Na druhou stranu vládne výbornou dvojkou Farrell - Gleeson a dokonale britským suchým humorem, kterým si Bruggy opravdu zamilujete a taky se určitě rádi poučíte. Takže až příště pojedete do Brugg tak si řeknete, tady Colin Farrell stál a řekl, jak toto město nenávidí, a vy vlastně kvůli němu právě tady uprostřed města skutečně stojíte a řikáte si, jakej je to frajer, že si to o takovém městě vůbec dovolil říct. Samotný film není nic originálního, i když jak nad tím vším přemýšlím, jsem spokojený, protože nic podobného jsem neviděl, ale nejde o samotný příběh, ten je prakticky nulový, nebo tedy jeho kostra, hlavní je tedy to, jak si to ubytování v nejstarším městě Belgického království ti dva naprosto rozdílní chlápci užijí. A oni určitě užijí, otázka je, jestli si to tak budou chtít užívat i diváci, a musím se přiznat, že já jsem si to užíval opravdu pořádně až do samotného konce. --- Bruggy jsou prdel světa. - Bruggy nejsou prdel světa. - Bruggy jsou prdel světa. - Teprve jsme vylezli ze zasranýho vlaku. Nenecháme si ty soudy na pozdějc? Až něco kurva uvidíme? - Vím, že to bude prdel světa. (07.09.2008)

„Teraz ti niečo poviem a nemyslím to zle ani ako urážku. Si zmrd. Zmrd si vždy bol a si. Jediné, v čom sa môžeš zmeniť, je, že budeš ešte väčší zmrd. Pravdepodobne sú zmrdi aj tvoje deti.“ Príjemne nahláškovaná („Ako môžu niekoho kurva nebaviť labute?“) trilerovo-melodramaticky-romantická čierno humorná gangsterka. Lepšie, ako postavy, sú už len herecké výkony (nielen Brendana Gleesona a Colina Farrella, ale najmä). Príjemné je, že samotné Bruggy na seba zbytočne netrhajú pozornosť a sú „len“ neoddeliteľnou a prirodzenou súčasťou k postavám sa mimoriadne brutálne správajúceho príbehu. Prekvapili brutálne krvavé detaily i chémia medzi ústrednou dvojkou. Už menej prekvapili klišé v scenári, plné „dramaturgických naschválov“ (Kanaďan vo vlaku, páchanie samovraždy PRESNE v momente, kedy vás idú odstreliť). Povedzme 70%. (28.05.2011)

Čekal jsem, že V Bruggách bude Guyritchieovská stylová jízda a ono jde zatím o uměřený evropský art film. Tohle velmi osobité drama má v sobě ale jednu zvláštnost - a tou je silná politická nekorektnost. Ta je v podstatě jedním ze znaků estetiky filmu, dochází zde ke zvláštní (ale vysoce funkční) kombinaci pejorativní mluvy a eticky silně kontroverzního námětu s obrazovou a hudební stylizací artového filmu. Tohle postmoderní spojení dělá z filmu svého druhu experiment, přičemž ale nejde o film přelomový, ale o takový, který dovršuje jakousi kauzální řadu. Zajímavé je také symbiózní doplnění dramatické složky složkou humornou, která zvláštně koresponduje s jinak obzvláště pochmurným vyzněním celého filmu. V Bruggách se skutečně často zasmějete (jde o humor černý, jak se na Brity sluší), i když budete sledovat v podstatě vážný snímek o krizi životních ideálů a transformaci hodnotového žebříčku. Zvláštní roli zde hraje také rys osudovosti, většina hráčů příběhové hry přijímá svůj neradostný úděl a bere veškeré věci jako nutnou danost (rozměr osudovosti je zdůrazněn např. ve zpomaleném záběru na Harryho zbraň zpola ukrytou za jeho tělem...). V Bruggách je silný a vyzrálý film, který nedělá dobré jméno belgickým Bruggám, avšak dělá ho evropské kinematografii. Ale Bruggám vlastně také... :-) (25.06.2008)