Reklama

Reklama

Čtyři renomovaní hollywoodští režiséři vyprávějí různé hororové či sci-fi příběhy a prozkoumávají tak prostor za hranicí reality ve své vlastní verzi klasických příběhů z kultovního seriálu Roda Serlinga.
 Čtyři hororové či sci-fi příběhy natočené čtyřmi slavnými režiséry, zpracované na motivy populární televizní série Roda Serlinga, navíc okořeněné vtipným prologem a epilogem. V prvním příběhu se setkáme s velkohubým byznysmanem, jenž z duše nenávidí židy, černochy i asiaty. Ten je jednoho večera nevysvětlitelným způsobem transportován zpět do roku 1940, kde je ve Francii pronásledován Nacisty. O deset let později se ocitá coby afro-američan uprostřed shromáždění Ku Klux Klanu a nakonec se objeví v šedesátých letech jako Vietnamec ve Vietnamu. Ve druhém příběhu přijíždí starý muž do domova důchodců a záhadně způsobí, že přání tamních obyvatel se stávají skutečností - pomocí nějakého podivného kouzla je reinkarnuje do jejich mladších já. Ve třetím příběhu mladá žena sveze záhadného desetiletého chlapce domů, ovšem uvízne s několika dalšími lidmi v alternativní realitě, kterou chlapec vytvořil ve své fantazii. Čtvrtý příběh sleduje cestujícího v letadle, který vidí podivné stvoření na křídle, jenž se snaží letadlo zničit. Nikdo mu však nevěří. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Vcelku příjemný povídkový film. Kdyby nebyly prostřední dvě povídky tak infantilní a přeslazené, bylo by to super. No bohužel, ale i tak tu máme celkem sympatickou podívanou. Nejvíc se mi líbila zřejmě čtvrtá, Millerova povídka, se skvělým Lithgowem a potvorou na křídle letadla. První, Landisova část byla také povedená a bezesporu fér. Připočtěme k tomu ještě parádní hudbu Jerryho Goldsmithe a máme ucházející rodinnou podívanou. ()

HellFire 

všechny recenze uživatele

Úvod s Danem Aykroydem a Albertem Brooksem vás krásně navnadí na další příběhy. Hned ten první (v režii Johna Landise, stejně jako prolog) je velmi příhodný. "Pravý" Američan v něm viní Židy, černochy a asijce z úpadku Ameriky a dostane se mu pořádné lekce. Dostane se totiž do různých časových dimenzí a zažije, jaké to je být utlačován. A dobře to pro něj nedopadne. Druhý segment režírovaný Stevenem Spielbergem se odehrává v domově důchodců, kde má každý skleslou náladu. Ale to se brzy změní. Nový rezident, pan Bloom, s sebou přinese nový život a všichni se na chvíli stanou opět dětmi. V třetím (a mém nejoblíbenějším) segmentu je poznat rukopis režiséra Gremlins, Joe Dantea. Mladá učitelka se stěhuje do města a hned první setkání s místními ji zavede do domu, kde není vše v pořádku. Tahle rodinka je zvláštní. George Miller dostal na starost režii čtvrtého segmentu, ve kterém se cestující v letadle ne a ne uklidnit a vypadá to, že vše hraje pro to, aby měl z letu pořádný strach. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

1. Time Out (John Landis) (4*): Po skvělém i vtipném úvodu se dvěma chlápky na cestách (taky v režii Landise) zde začala rovněž poutavá mysteriózní povídka, podle všeho navíc natočena dle původního námětu. Hon na arogantního muže v několika volně proložených surrealistických variacích (od obyčejné hospodské party přes nacistické důstojníky až po Ku-Klux-Klan) mě bavil, ač k plnému nadšení ještě nějaký kus chyběl. 2. Kick The Can (Steven Spielberg) (4*): Prakticky jedinou malou vadou na této dobrosrdečné a neškodně sentimentální povídce o věčnosti dětské duše by mohlo být, že zde již nejde o původní námět, ale remake starší seriálové povídky. A tak navzdory několika dobře obměněným detailům v zakončení příběhu jde o zpracování sice důstojné, ale pro znalce původní povídky zároveň i trochu zbytečné. 3. It's A Good Life (Joe Dante) (2*): Jedinou věc, kterou jsem ocenil na Danteho povídce, je vypravěčský postup, jakým je legendární epizoda Zóny soumraku v nové podobě zpracována. Zatímco u Spielbergovy povídky znalec originálu ho snadno odhadne hned v první scéně, v tomto případě mě bavilo postupně hádat, z jaké původní seriálové předlohy tato povídka vychází. Dante zde chytře hází i falešné indice (zmíní se název města z epizody A Stop at Willoughby, příběh vypráví z pohledu mladé ženy na cestách, což připomene zase díl Hitch-hiker) a odhadnout originál jsem dokázal až v polovině povídky. Jinak musím říct, že osmdesátkové zpracování příběhu proniklé tehdejší popkulturou mi vůbec nesedlo. Ten příběh manipulujícího kluka s alegorií totalitní společnosti má dle mého názoru vytvářet děsivý pocit v člověku v první řadě z hlubšího zamyslení se nad rozehranými situacemi. To se zde žel moc nedaří, protože Dante tento remake hodně protkal mj. lacinými lekačkami s brakovými monstry. 4. Nightmare at 20,000 Feet (George Miller) (3*): Tak zde původní povídku v režii Richarda Donnera pro změnu vůbec nemusím, připadá mi již časem dávno vyčpělá a ono zpracování s plyšovým medvídkem na křídle letadla poněkud primitivní. O to víc mě překvapil G. Miller, jemuž se stejnou předlohu povedlo zpracovat v podobě celkem snesitelné hororové žánrovky. Jakkoliv nejsem příznivcem velkolepých triků, přehnaných efektů, bleskových střihů či roztřesené kamery a většinou mi nesedí, zde tyto prvky musím naopak i poměrně ocenit, protože mnohem více ve mě vyvolaly onu vnitřní nejistotu, zda viděný přelud za oknem letadla je skutečnost. Pomáhá tomu samozřejmě vybudování strašidelné atmosféry uvnitř letadla, v rámci níž nepůsobí přelud na křídle jako tolik špatný komiksový vtip a ačkoliv jsem závěrečnou pointu znal, tentokrát na mě dokázala i zapůsobit. SHRNUTÍ: Takže film obsahuje 1 novou povídku a 3 ukázkové remaky, z nichž jeden je zhruba stejně dobrý jako originál, ale svým způsobem trochu zbytečný, druhý pak s použitím novších technologií téměř tristní a třetí zas ze stejného důvodu (vzhledem k obsahu povídky) mnohem lepší. Kdybych neznal původní seriál The Twilight Zone z let 1959 – 1964 (jak ho zde asi nezná řada lidí, jelikož v česko-slovenském prostředí v TV nikdy neběžel), asi bych za ty povedené povídky, skvělý úvod a celkově pozoruhodný koncept filmu zaokruhlil hodnocení na 4 hvězdičky. Jenomže s jeho znalostí beru tento celovečerní film pouze jako zajímavý bonus, k němuž se narozdíl od řady původních TV povídek asi znovu nevrátím. [65%] () (méně) (více)

EdaS 

všechny recenze uživatele

Landis ** (naprosto předvídatelné a pitomě didaktické), Spielberg **** (Mistr se předvedl s lehkostí sobě vlastní, ale nějaká pořádná pointa by se i tak hodila), Dante *** (rozjezd moc dobrý, ale pak invence upadá a celá povídka podivně vyšumí do ztracena), Miller *** (skvělý výkon Lithgowa, ale místo tajemna je všechno ukázáno, což je škoda). Celkově průměrný film, který se napoprvé dá, ale nemusí vidět. A napodruhé už vůbec ne. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Titul "Zóna súmraku" (Twilight Zone: The Movie) je kolekcia štyroch krátkych poviedok. Každú z nich natočil iný režisér. Prvý príbeh je z dielne Johna Landisa, druhý zrežíroval Steven Spielberg, pod tretím je podpísaný Joe Dante a posledná epizóda vznikla pod režisérskou taktovkou George Millera. Sú to zvučné mená, skúsení profesionáli, ktorí už mali niečo za sebou. Preto som očakával, že sa budem výborne baviť. Ale nezačalo sa to dobre. Úvodný epilóg bol zdĺhavý a otravný. Prvý príbeh o zarputilom rasistovi, ktorý sa zacyklil v čase, bola hlúposť. A ani nasledujúca story o omladnutých dôchodcoch ma veru neoslovila. Našťastie pri treťom príbehu o malom ukrutnom faganovi, čo vťahuje ľudí do svojho fantasmagorického sveta, som sa začal zabávať. No a na konečné tri hviezdičky to celé napokon vytiahla veľmi podarená štvrtá epizóda o nočnom lete plnom hrôzy. *** ()

Galerie (60)

Zajímavosti (9)

  • Když Anthony používá své schopnosti, zazní hudební doprovod z arkádové videohry Tempest (1983). (Chatterer)
  • Ve filmu si zahrál malou roli i producent Frank Marshall. (Chatterer)
  • Režisér Landis bol po natáčaní obvinený z neúmyselnej vraždy, nakoniec bol však oslobodený. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno