Nebezpečně výbušná trhavina

Satirická komedie, nebo "fucking fuck! film"? :) Ze začátku rozhodně slibný, parodizace artovek funguje skvěle. Lístky by si za první den stopro koupilo kýžených sedm tisíc lidí, leč postupem času výrazně ztrácí, a jak to vidím já, na poslední čtvrtinu by to bylo oněch filmových dvaadvacet. Převažujícím pocitem po skončení je tak u mě (i přes potěšující obsazení hlavní role Ulrichem Thomsenem) silný rozčarovaní. Zjevně jsem díky současnýmu hodnocení (sedmdesát sedm pro) čekal trochu větší palbu a moje očekávání naplněna nebyla. Což mě mrzí. Fuck(t)! (08.02.2010)

Tak nějak nevím, co si o tomhle myslet. Podle popisu jsem čekala prdlou komedii a ona to byla jakási kritika nepoužitelnosti artovejch filmů a zároveň s tím snad i kritika mainstreamu nebo asi (a tak to spíš bude) kritika obojího. Ale i když jsem čekala, že se budu víc smát (ale smála jsem se, viz. pád smrtky, režisérovy záchvaty, pokus o snědení "onion ringu", návštěva ZOO atd.), film mě bavil. I když teda musím říct, že jsem kolikrát trochu nechápala chování postav, v tomhle bych uvítala menší chaos. Jinak ale dobré, inteligentní, vtipné (ovšem né "řachavým" způsobem). Plus sehraná dvojka Lie Kaas trpící typickým syndromem umělce a Thomsen s naprosto šíleným kníro-vousem. 78% (27.10.2011)

„Sakra, nemůžu se na to dívat, jdu! Proč říkají takový kraviny?!“ - „Dej tomu šanci. Idě se to líbí.“ - „Ne, nudím se, je to ubohý.“ - „Sněz trochu popcornu a dáme si trochu koly. Užijeme si to. Může se stát, že se to zlepší.“ Jenže ono se to nezlepší a Tonnyho vzrůstající vztek vyvolá řetězec událostí, který mu změní život od základů…Nebezpečně výbušná trhavina toho krom pasáže v kině z počátku mnoho k zasmání nenabízí a je ze všeho nejvíc obstojnou satirou na filmový průmysl. Po zahájení natáčení film naštěstí dostane šťávu a vtip, mnohé situace opravdu pobaví (často díky podařené interakci 2 hlavních protagonistů). Problém je, že s postupující stopáží se snímek zase začne vracet do původních kolejí, navíc stále víc hraje na vážnější notu (některé z postav nepříliš uvěřitelně „prozřou“) a samotný dojezd pak už moc podařený není. Hodnocení se pohybuje na pomezí 3/4*, ale v tomhle případě zaokrouhlím směrem dolů, potenciál snímku zůstal bohužel z větší části nevyužitý. „To je samotná podstata umění, že lidé nedostávají to, co se jim líbí.“ (04.12.2022)

„Drž tu kameru v klidu! Ať divák vidí, co se děje! Dyť to vypadá jako domácí video!“ --- „Když to má fungovat, tak to musí vyústit do umělecké formy! Rozklepaná kamera vyjadřuje Rosinu frustraci.“ --- „Claus se ti snaží říct, že jestli je vada na kráse nebo dramaturgická chyba ve scénáři, tak s tím prostě zatřeseme. Pak si jí divák nevšimne.“ *** Měl jsem chuť přidat hvězdičku navíc, když si oba Jensenové tak otevřeně střílí z filmařského fenoménu jménem Dogma 95, ale to bych musel mít z filmu ještě lepší dojem. Popravdě jsem už dlouho neměl z žádné komedie tak schizofrénní pocity: mnohokrát jsem se nahlas smál, herci byli fajn (víc mě ze dvou hlavních postav bavil režisér v podání Nikolaje Lie Kaase) a řada hlášek, vtipů a scén skvěle funguje, na druhé straně všechno povedené mi připadá zabalené do režijně či stylově dost průměrného obalu a také skvělé momenty se střídají s těmi, kdy se celek ve své chaotičnosti rozkládá. Hlavní myšlenka, vyústěná do scény s pochvalnými kritiky pro šílený filmařský výplod, tu kopíruje De Sicu a jeho Hon na lišku, což by mi ale nevadilo i vzhledem k tomu, že tady je rozpracovaná v odlišné době + také s narážky na jinou filmovou tvorbu. Zápletka o střetu podivného artového režiséra s jeho arogantně protivným odpůrcem z řad diváků, s vyústěním se společnou práci na dalším filmu, má v sobě pěkně absurdní rozměr, ale děj je tu postupně naplněn tolika nahodilými a neuvěřitelnými zvraty, že nad požadovaným dojmem absurdity vyhrál dojem chaosu a neukočírovanosti. Až to celé (včetně závěru ze ZOO) působí jako vygradovaný sled příhod a několika nápadů, které by chtěly dohromady fungovat i jako souvislý příběh, ale potřebovaly by k té funkčnosti více dramaturgicky učesat a propracovat. Je hezké, když se takový film dokáže s parodickou nadsázkou trefně vysmát jistému typu filmové tvorby – méně již, když samotný děj působí tak neuvěřitelně a neučesaně, až sám téměř volá po další parodii. Jako oddychovka na jedno zhlédnutí to však neurazí. [65%] (29.10.2022)

Mohla to být geniální satira na nafoukané, rádoby-umělecké režiséry, dokonce i dogmu 95 a své si najde i druhá strana, ale nakonec to hlavně je rodinné drama s občasnou parodickou scénkou. Problém je, že zatímco tyhle scénky jsou mnohdy geniální, nejednou mě rozesmály nahlas a jen kvůli nim stojí za to film vidět, ty dramatické jako by nepasovaly do kontextu a existovaly samy za sebe, což se potvrdí především u nevěry a pak i v samotném závěru, kde se to teprve totálně rozpadne. Je vidět, že Jensen na jednu stranu přesně ví, proč od většiny diváků schytávají takto umělecké filmy posměch (a ono se na tom není čemu divit - žádný film není určen pro každého) a že ho to občas samotného rozesmívá taky, ale na druhou stranu s nimi soucítí, tak nějak tepe do obou stran, pak víc do té (pseudo)umělecké, aby to ve finále celé nějak urychleně a bez vyznění zakončil. Vlastně ano, vyznění tam jsou, ale je jich hned několik a všechny jdou, opět, hrozně rychle za sebou. Protagonistou, dle poslední scény, byl hlavně Tonny, což jsem tak chápal už od začátku, ale způsob, jakým je jeho odysea zakončena a kolik neuvěřitelných náhod mu do toho vstoupí, je prostě příliš, opravdu příliš moc na to, aby se to dalo brát uceleně. Sice se mi líbí, jaký ohlas společný film dvou naprosto odlišných lidí vzbudí a docela se mi zamlouvalo, že pak SPOILER poprvé stojí oba na stejné straně, jelikož dostali přesný opak toho, co chtěli, KONEC SPOILERU ale Claus už se pak neobjevil, po něm byl jen sled velkých náhod z Tonnyho života a najednou konec. Přitom tam bylo tolik postav, tolik dějových linií, které by si zasloužily vlastní pořádné uzavření a ne jen odbyté. Přesto se mi to líbí, pobaví to, má to v sobě několik opravdu nezapomenutelných a velice trefných scén, jen škoda, že to není zrovna vnitřně propracované. Že to mohlo být důmyslněji vystavěné mi tolik nevadí, nebo mi to aspoň po čase přestalo vadit, ale tyhle výrazné mínusy mi zabránily v udělení čtvrté hvězdy, kterou jsem si ještě do již zmíněné nevěry byl jistý. Silné 3* (14.09.2024)