Svatej z Krejcárku

Nemám ponětí, jestli tenhle film taky spadá do tzv. nový vlny, ale mám pocit, že by bylo lepší se vysrat na nějakou snahu o umění a natočit to vážněji a zaměřit se víc na ty šedivý životy lidí žijících v nouzový kolonii. Tohle je takový plácání od ničeho k ničemu s hromadou bizarních postav a postaviček, který žijou všude a zároveň nikde... Je to takový chaotický dílo, který mi stačilo vidět jednou. Podruhý bych se na to už nedíval. Jestli tady něco stojí za zmínku, tak je to herečka Jaroslava Vysloužilová. Tu jsem do teď vůbec neznal. Respektive jsem teda viděl některý filmy, kde hrála, ale v paměti mi neutkvěla. Ovšem tady v roli přelétavý Magdy je výborná. A navíc i po stránce vzhledu výrazná a zajímavá. Škoda, že moc toho nenatočila. (15.03.2022)

Nevím kolik hlavních rolí Václav Kotva dostal, ale možná je tohle jeho životní, byť si jej asi budeme pamatovat z jiných rolí. O Žižkově se toho namluvilo dost, sám toho taky hodně pustil jeden z nejslavnějších rodáků Jiří Krampol. Byla to asi drsná čtvrť a František Peterka, jinak známý především z komedií, se role zhostil dobře, ale zase tak těžké to neměl, když na to vypadal. Film je hlavně o tom, jak se tak dlouho ustupuje ze svých pozic, že už není kam ustoupit. Konec tak vyloženě spěje k tragédii, když je dobrák ždímán o sto šest a nikdo to neocení. (16.03.2022)

"Pánové, dnes v noci je všechno osudový."                                                                                                                         Václav Kotva snad v jediné své titulní roly. Tento nehrdinný hrdina vedle hromotluka Peterky a potvorky Vysloužilové mě dostal. Díky nezaměnitelné atmosféře pražské periférie, kde bydlela pěkná sebranka se pro mě stává nezapomenutelným. Vlastně po každém zhlédnutí ho mám radši. Kdyby nic dalšího, tak tenhle film se Tučkovi opravdu povedl. (06.10.2017)

Československý tragikomický snímek z Žižkovského předměstí. Hlavní postavu dobromyslného až naivního prosťáčka Lájoška Cínu ztvárnil V. Kotva, muž známý především z malých či nepatrných rolí. Dobrota, tolerance, skromnost, trpělivost a náznak nadpřirozených schopností u tohoto muže je tak evidentní, že mu blízcí přátelé říkají Svatej. Vedle hlavní postavy můžeme sledovat herecké umění F. Peterky, jehož role hlučného bohémského závozníka Martina Zacha byla velmi výrazná, avšak pro samotný děj až tak podstatná nebyla. Jednoznačně největší objev v tomto snímku pro mě představuje J. Vysloužilová, hrající atraktivní, dominantní ženu Magdu, matku čtyř dětí, jejíž morálka klesla na samotné dno. Právě citový vztah a jeho vývoj Lájoška vůči této nehodné osobě považuji na dramatu za nejzajímavější. V momentě, kdy tato žena bez zábran přesvědčí nebohého Lájoška, že spolu mají dítě černé pleti, mnohého diváka napadne, že tento vztah neskončí zrovna šťastně. Ve snímku se často objevují scény z obyčejné žižkovské pivnice, kde spolu s Lájoškem a Zachem tráví čas intelektuál Samuel a cynický hrobník Jožka. Snímek se mi osobně nejeví jako obzvláště podařený, neboť kromě chaotického začátku obsahuje nekteré zbytečné scény, jež odvracejí pozornost od hlavní dramatické linie, avšak díky neokázalému a neokoukanému herectví V. Kotvy a přesvědčivosti a sex-appealu zapomenuté J. Vysloužilové volím nadprůměrné hodnocení. (25.07.2013)

Pokud je někdo naivní dobrák ve vztahu se ženou, která se s ničím a s nikým nepáře, a přístupu k dětem, osud ho se vším všudy sežere. Avšak stále platí, že pohár přece jen také jednou může přetéct. Snímek s prvky poetismu má ohromnou sílu ve svém podání daných charakterů všech hlavních postav. Herci plně využili příležitost a náležitě ukázali, v čem tkví jejich herecká síla. Dobrácká naivita Václavu Kotvovi doslova září z očí, František Peterka svou rolí řidiče náklaďáku předčil očekávání právě v tom, jak si mnohý takového řidiče představuje, a mrchu, jakou zahrála Jaroslava Vysloužilová, už jen tak někdo nepřekoná. Příběh o vztazích v celé své tragédii, inklinující k známé větě, pocházející z jistého románu Alexandra Dumase staršího, ¨za vším hledej ženu“, je napsán vskutku drsně, až se dá v některých situacích říct, že je to už poměrně přes čáru. Ale kdo ví, jaký je vlastně život. Jaký je ideální a jaký už ne. Příběh je žižkovskou romancí z pera autora Vladimíra Kaliny, jakou snad svět neviděl. A výborně po filmové stránce pojatý. I ten černobílý obraz k tomu sedí a v barvě by to prostě už nebylo ono. Hodně silný charakterový film. (07.09.2022)