Zelená míle

"Říkají, že jsi svéprávnej. Víš, co to znamená? Povozíš se na blesku." Mám slabost pro zbabělé protekční pochcánky, takže mě strážný Percy Wetmore dost bavil. Hned bych mu nasadil svěrací kazajku a šoupnul ho do izolace. Ostatní strážní byli jen takový kompars, který se tvářil vznešeně, přihlížel zázrakům a chránil myš. Ovšem zázračný steroidový analfabet John Coffey byl úžasný. Chci ho mít doma v krabičce od sirek, až mi bude nejhůř. Ale stejně mě nakonec nejvíc bavily provokace vězně Billa Whartona, který té přípravě na popravy dodával alespoň trochu života. Jinak však musím smutně konstatovat, že i když je Zelená míle skvělý film, tak prostě nezvládám, když mě někdo chce tři hodiny v kuse dojímat. (19.07.2011)

Další mistrovské dílo. Změnil mi pohled na trest smrti. Vždycky jsem se držela hesla: "Oko za Oko.." ale díky tomuhle filmu jsem benevolentní. Tento film mě tak uchvátil, že teď ani nemám slov. Příběh o velkém černochovi, který má božskou moc a je odsouzen k smrtni za něco co neuděl. Příběh který nenechá chladným i člověka se psím čumákem. V kombinaci s bachařem Hanksem, opravdu nezapomenutelný. (31.03.2009)

Seznam tvůrců anebo výčet herců vás přesvědčí víc, než sáhodlouhý komentář. Přesto bych si dovolil podotknout, že se jedná o podivný film, kde se brzy začne stírat rozdíl mezi realitou a fikcí. Pokud tedy budete mít dojem, že sledujete klasický film z prostředí krutého kriminálu počátkem 20 století, shledáte brzy svůj omyl. Nakonec budete stejně jako já říkat, že to byl ale krásný lidský film, skoro pohádka. (15.06.2011)

Zelenou míly považuji za jeden z nějkrásnějších drama, které jsem kdy viděla. Je zaručené, že mě vždy rozpláče a nadchne. Vězeňské téma je opravdu tenký led, jenže Frank Darabon ho umí jako nikdo jiný a dává přednost kvalitě nad kvantitou. Herecké obsazení je taktéž dokonalé! Nádhera, kterou musí vidět každý. (12.02.2011)

Paul Edgecomb potkává Johna Coffeyho a já netuším, že mě čeká nejbolestnější film, co jsem kdy viděl. Neskutečná síla po celou stopáž a vygradované finále, na které jsem užasle zíral a nemohl popadnout dech. Není moc filmů, které mě víc dojaly a zároveň si nejsem jistý, jestli bych psychicky ustál druhé zhlédnutí. Co herec, to životní výkon a další geniální film Franka Darabonta, který překonává dokonce i emocionálně gradující Kingovu předlohu. (27.05.2006)